Praha - Práci má v České republice nejvíce lidí od roku 1993 a míra nezaměstnanosti je nejnižší v celé Evropské unii. Podle ekonomů jde o nejvhodnější dobu pro změnu práce, protože firmám chybí zaměstnanci a o kvalifikované odborníky se přetahují. Přesto se i teď najdou podniky, které hromadně propouštějí.
Jen v prvních čtyřech měsících letošního roku přistoupilo k tomuto kroku 30 firem. Oproti stejnému období minulého roku však klesl počet takových společností o třetinu. Ještě horší to bylo předloni, kdy propouštělo skoro osmdesát firem.
V rámci hromadného propouštění přišlo za letošní leden až duben o práci 1752 lidí, z toho nejvíce v Moravskoslezském (600 osob) a Olomouckém kraji (546). Oproti stejnému období loňského roku je to o 153 lidí méně.
Největší hromadná propouštění od října 2015 do května 2016:
| Firma | Počet nahlášených propouštěných zaměstnanců |
| ZKL Hanušovice | 486 |
| OKD | 345 |
| KB | 251 |
| MSA | 81 |
| BRUSH SEM | 68 |
| ČEZ | 65 |
| Vesuvius Slavia | 64 |
| S.O.M. Praha | 63 |
| Interma | 60 |
| H-nábytek | 58 |
V posledních měsících zasáhlo hromadné propouštění nejvíce podnik ZKL Hanušovice na Šumpersku. Kvůli ztrátě klíčového zákazníka propustil letos téměř 400 lidí, od loňského října dokonce téměř 500. Závod vyráběl trubky pro chladicí, palivové a hydraulické systémy do aut, Volkswagen mu smlouvu vypověděl. Pro podnik závislý z 80 procent na jediném dodavateli to byl konec.
U Komerční banky, který je v přehledu na třetím místě, reálně k propouštění nedocházelo. "Inovujeme a měníme koncepci obsluhy klientů na pobočkách a v té souvislosti bylo nutné přizpůsobit pracovní náplň části zaměstnanců novým požadavkům. Sjednávali jsme proto změny stávajících smluv a zároveň jsme museli dostát povinnosti tento záměr nahlásit na úřad práce," říká mluvčí banky Pavel Zúbek. Banka nyní spíše hledá kvalifikované a schopné kandidáty na různé pozice, dodává.
Vždycky někdo ztratí tempo
Podle expertů je hromadné propouštění jev, ke kterému může dojít kdykoliv, bez ohledu na to, že se ekonomice zrovna rekordně daří. "Vždy budou firmy, které budou propouštět, i takové, které budou krachovat. Ani v největším ekonomickém rozkvětu to nikdy nebude tak, že se bude dařit úplně všem," říká ředitel pracovní agentury McRoy ČR Tomáš Surka.
S tím souhlasí dokonce i odboráři. "Hromadnému propouštění se nelze vyhnout - vždy někdo ztratí tempo a musí z trhu ven," připouští Jaroslav Souček, předseda odborového svazu Kovo.
Hromadné propouštění podle krajů:
| Kraj | Počet propuštěných zaměstnanců za leden až duben 2016 |
| Moravskoslezský | 600 osob |
| Olomoucký | 546 osob |
| Hl. m. Praha | 142 osob |
| Liberecký | 116 osob |
| Středočeský | 99 osob |
| Plzeňský | 86 osob |
| Jihomoravský | 66 osob |
| Královéhradecký | 48 osob |
| Pardubický | 21 osob |
| Jihočeský | 19 osob |
| Ústecký | 8 osob |
| Karlovarský | 3 osoby |
| Vysočina | 1 osoba |
| Zlínský | 1 osoba |
Zdroj: Úřad práce ČR
Kromě ztráty zakázek může firma doplatit i na nízkou cenu surovin, v současné době třeba ropy nebo uhlí. "Dost s tím dokáže zamávat politika formou různých embarg, například do Ruska, nebo válečná situace," dodává prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič. Často podle něj stačí jen jedno špatné rozhodnutí a celá firma zamíří ke dnu.
Jiným důvodem pro hromadné odchody zaměstnanců bývá přesun provozu - buď v rámci České republiky, nebo v horším případě odchod do zahraničí.
Malujeme čerta na zeď
Zároveň je ale třeba brát uvedená čísla s rezervou. O hromadném propouštění totiž mluvíme i v případě, že výpověď dostane jen pět lidí ze sta a dalších pět odejde dobrovolně. "Když to srovnáme s opravdu hromadnými věcmi typu OKD na Ostravsku, tak je to docela úsměvné. Díky přísnému zákoníku práce malujeme zbytečně čerta na zeď," zdůrazňuje Burkovič.
Kdy jde o hromadné propouštění:
| Počet zaměstnanců ve firmě | Počet osob, které během 30 kalendářních dní dostaly výpověď |
| 20 až 100 | 10 a více |
| 101 až 300 | 10 % a více |
| 301 a více | 30 a více |
Pozn.: Pokud dostane výpověď alespoň pět zaměstnanců, tak se k nim podle zákoníku práce přičítají i ti, kteří v daném období ukončili pracovní poměr dohodou.
Chystané hromadné propouštění musí zaměstnavatel s alespoň třicetidenním předstihem před předáním výpovědi povinně hlásit odborářům i úřadu práce, aby včas zkusili zmírnit dopady takového kroku. Podle zákona jde o hromadné propouštění i v situaci, že podnik současně nabírá stejný počet nových zaměstnanců.
Konkurence na propouštění čeká
Podle statistik Úřadu práce ČR se letošní hromadné propouštění nejčastěji týkalo kovodělníků a obsluhy strojů, dále například zámečníků, svářečů, brusičů nebo skladníků. "Pokud firma propouští v situaci, kdy předpokládá, že je to jen dočasné, tak zpravidla začíná u nekvalifikovaných profesí," říká Surka. Tyto lidi lze podle něj v budoucnu nabrat zpátky snáze než různé specialisty.
Najít nové místo je nyní mnohem jednodušší než ještě před pár lety, v době krizového útlumu. "Firmy potřebují stovky tisíc zaměstnanců. Jen na úřadech práce je evidováno více než 120 tisíc volných míst a to není povinné je hlásit, čili reálně je jich podstatně více," připomíná Surka.
"Například na Ostravsku čekají mnohé firmy, lačnící po profesích, na pád OKD jako na smilování," zdůrazňuje Burkovič. Zájem podle něj budou mít o nástrojáře, elektrikáře, strojní zámečníky, strojníky, ale třeba i o uklízečky.
Hledání práce však může komplikovat neochota lidí dojíždět - volná místa sice existují, ale často v jiném regionu, než kde došlo k propouštění. "Někde stovky odborníků chybí a jinde jsou stovky nezaměstnaných," shrnuje Dombrovský. Češi podle něj odmítají dojíždět do práce, která je dál než hodinu cesty.
Pravidla se změní
Kvůli loňskému rozhodnutí Evropského soudního dvora se má v zákoníku práce zpřesnit i definice hromadného propouštění. Rozhodující podíl se nemá počítat z celkového počtu zaměstnanců firmy, ale z konkrétní provozovny.
„Povinnosti týkající se hromadného propouštění se dosud nemusí týkat firem, které sice zruší celou jednu pobočku a způsobí šok na pracovním trhu v regionu, ale ve zbytku republiky jim zůstane pořád hodně zaměstnanců,“ vysvětluje Petr Hůrka, který na ministerstvu práce a sociálních věcí vede přípravu novely zákoníku práce.
