Kateřina Hovorková
22. 12. 2018 14:03
Burzovní obchody v Evropě pamatují několik století. U nás se jejich historie začala psát až ve století devatenáctém. A je to příběh dosti pohnutý.
Burza za Rakouska-Uherska
Snahy založil burzu v Praze se datují do doby vlády císařovny Marie Terezie, která podpořila v roce 1771 založení burzy ve Vídni. Až do poloviny 19. století šlo ale o marné snahy.
V roce 1869 na podnět obchodnického spolku Merkur byla v Praze zřízena burza pro obchod se zbožím. Fungovala ale pouze jeden rok. Ale hned v roce 1871 se podařilo skupině významných osobností českého hospodářského života v čele s pražských velkoobchodníkem Aloisem Olivou rozvířit diskusi o založení pražské burzy.
Do té doby se obchodovalo s cennými papíry vydanými v zemích Koruny české v rakousko-uherské říši výhradně na vídeňské burze. V Praze se obchodovalo s různým zbožím, zejména s plodinami a s obilím, na volném trhu v kavárnách.
Mezi ustavující subjekty pražské burzy patřily banky, pojišťovny, záložny a spořitelny, cukrovary, železniční společnosti, různé další obchodní společnosti i jednotlivci. Od celkem 389 zakladatelů dostala nová pražská burza do vínku téměř 30 tisíc zlatých.
- Fungovat začala 15. dubna 1871 v prostorách domu číslo 990 v ulici Na Příkopě v Praze 1. Prvním předsedou burzovní komory se stal právě Alois Oliva.