Zpomalení německé ekonomiky tvrdě zasáhne celou V4. Problémy přijdou z několika stran

Ondřej Neufus ČTK Ondřej Neufus, ČTK
2. 11. 2019 14:55
Ekonomiky ve střední Evropě již roky zažívají silný růst, který podporují nízké úrokové sazby, stoupající útraty lidí a oživení v eurozóně. Německo, které je pro většinu střední Evropy hlavním obchodním partnerem, však začalo pomalu sklouzávat k recesi. S obavami z konce zlatých časů ve střední Evropě se tématu věnuje list Financial Times i britský týdeník The Economist.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Patnáct let od vstupu do Evropské unie mají být státy visegrádské čtyřky na co pyšné. Zemím se podle The Economist podařilo i díky tučným evropským dotacím nastartovat ekonomiku a tu přizpůsobit obřímu německému trhu, který se také stal důležitým investorem.

K růstu navíc přispěly miliony Poláků a dalších obyvatel V4, kteří po roce 2004 odešli za prací do bohatších států Evropské unie a odsud pravidelně posílají zpátky domů obří částky.

Tyto aspekty ovšem postupně ztrácí na účinnosti. Česku například klesají příjmy z Evropské unie a v současnosti hrozí, že se tok peněz po brexitu ještě sníží. Londýn totiž patří mezi největší přispěvatele do společné kasy EU a peníze z unijního rozpočtu by tak zřejmě putovaly především k ekonomicky ještě slabším regionům na východě Evropy.

Do chudších států EU míří navíc peníze z takzvaných Norských fondů. Norsko si tak kupuje možnost využívat výhod unie, aniž by bylo jejím členem. Příspěvky dostávají státy, jejichž hrubý národní produkt na obyvatele je nižší než 90 % průměru EU.

V případě růstu tuzemské ekonomiky by se Česko muselo rozloučit i s touto finanční injekcí. Od roku 2004 tímto způsobem země získala přes 6 miliard Kč, do roku 2024 to má být dalších 5 miliard.

V případě brexitu či ochlazení německé ekonomiky se podniky budou navíc zbavovat jako prvních právě zaměstnanců ze střední Evropy, mnohdy pracujících přes agentury.

V případě ochlazení ekonomiky však bude brexit hrát jen podružnou roli ve srovnání s jiným faktorem: Je jím německá ekonomika a její problémy, na které stále více upozorňují evropské banky. 

Konec zlatých časů

"Je populární říkat, že pokud Německo kýchne, menší blízké země dostanou rýmu, ale je to pravda," uvedl maďarský ministr financí Mihály Varga na nedávné konferenci podporující investice v jeho zemi.

Propojení středoevropských ekonomik s Německem bylo jedním z klíčových faktorů rychlého růstu regionu v posledních třech desetiletích. Německé automobilky, maloobchodníky, banky a výrobce přitahovala levná, ale kvalifikovaná pracovní síla. Ve velkých počtech proto pronikali do tohoto regionu, zřizovali zde tisíce továren a kanceláří a pomáhali lokálním podnikům plnit zakázkové knihy, uvádí Financial Times.

Výsledkem je, že celá visegrádská čtyřka - tedy Polsko, Maďarsko, Slovensko a Česko - posílá 20 až 30 procent svého exportu do Německa. Ale zatímco v roce 2018 všichni zažívali silný růst, nyní vedoucí představitelé podniků říkají, že zpomalení největší ekonomiky Evropské unie se začíná projevovat také v jejím dodavatelském řetězci.

Krize na obzoru

Analytici upozorňují, že trvá několik čtvrtletí, než zpomalení v Německu pocítí střední a východní Evropa. A nyní vedoucí představitelé průmyslu dopady pociťují.

"Před třemi měsíci jsme zpomalení neviděli," uvedl Michal Krupinski, generální ředitel společnosti Bank Pekao, která je třetí největší polskou bankou. "Nyní je to však vidět v datech i při rozhovorech s klienty. Ti už to také vidí: pomalejší příliv zakázek, růst zásob neprodaného zboží," dodal.

"Zpomalení vidíme, ale ještě ho nepociťujeme," řekl Richard Jankovits, ředitel maďarské strojírenské společnosti Jankovits Engineering, která dodává své produkty německým automobilovým podnikům, jako jsou Continental a Audi, a ve své továrně v Rábu zaměstnává 13 000 lidí.

Automobilový průmysl již dlouhou dobu tvoří základ ekonomických vztahů mezi Německem a střední Evropou. Během uplynulých 30 let firmy jako Volkswagen, Audi, Daimler a BMW ve středoevropském regionu otevřely síť továren a učinily z něj jedno z nejdůležitějších center automobilového průmyslu.

Automobilky jsou však nyní obzvlášť výrazně vystaveny rizikům plynoucím z politických tahanic poškozujících světový obchod a z nejistoty kolem brexitu. Podle ekonomů tak toto odvětví pravděpodobně bude jedním z hlavních kanálů, kterým se zpomalení německé ekonomiky rozšíří na východ.

"Pokud se letos podíváme na průmyslové údaje, (německé zpomalení) je tím největším faktorem (ve zpomalení na Slovensku)," uvedla ekonomka Katarina Muchová ze společnosti Slovenská sporiteľňa. "Automobilový sektor je klíčový, ale zasaženi byli rovněž ti, kteří jsou jeho dodavateli, například sektor zpracování kovů," dodala.

Visegrádu dochází pracovníci

Zpomalení německé ekonomiky přichází v době, kdy střední Evropa čelí také dalším problémům. V regionu se začíná projevovat nedostatek pracovních sil a ekonomiky visegrádské čtyřky zřejmě obdrží menší podporu z fondů EU v rámci příštího víceletého rozpočtu unie, o jehož podobě se nyní jedná.

Šéf institutu pro hospodářský výzkum GKI Andras Vertes uvedl, že region v předchozích letech zažíval "nádhernou situaci" díky penězům z EU, globálnímu hospodářskému růstu a zvyšování mezd, které vedlo k růstu spotřeby. "Nyní se všechno změnilo," dodal.

Nynější zpomalení přichází v době širší debaty o tom, jak se ekonomiky střední Evropy mohou odpoutat od modelu poskytování levné pracovní síly zahraničním investorům, který v uplynulých 30 letech poháněl hospodářský růst. "Časy levné pracovní síly jsou pryč a my musíme najít program, který dokáže zajistit pomoc a podporu odvětvím s přidanou hodnotou," uvedl Varga.

Podle ekonomů by region mohl rovněž posílit svou odolnost vůči vnějším šokům nalezením nových obchodních partnerů a zdrojů investic. "Zamířit mimo eurozónu je přirozenou reakcí (na zpomalení německé ekonomiky)," uvedl Krupinski. "V současnosti je náš export příliš zaměřen na EU," dodal.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Sir András Schiff v Rudolfinu převzal Cenu Antonína Dvořáka 2021

Britský klavírista a dirigent maďarského původu András Schiff na koncertu v Rudolfinu převzal Cenu Antonína Dvořáka 2021. Na závěr koncertu s Panochovým kvartetem na festivalu Dvořákova Praha mu ocenění za aplausu zaplněného sálu předali dirigent Jakub Hrůša, laureát ceny z posledních let, a ředitel Dvořákovy Prahy Jan Simon.

"Získání Ceny Antonína Dvořáka si nesmírně vážím, bude pro mne čest převzít ji během festivalu Dvořákova Praha. Hudba Antonína Dvořáka a česká hudba je velmi blízká mému srdci," uvedl Schiff.

Jeden z nejrespektovanějších světových klavíristů je zároveň rezidenčním umělcem letošního festivalu Dvořákova Praha. Při sólovém recitálu 17. září přednesl skladby Leoše Janáčka a Roberta Schumanna. Dnes spolu se členy Panochova kvarteta a violoncellistou Petrem Hejným představil oba Dvořákovy Klavírní kvintety a Maličkosti pro dvoje housle, violoncello a harmonium. Na závěrečném koncertu 24. září se pak ujme taktovky v čele orchestru České filharmonie i sólového partu Mozartova Klavírního koncertu d moll.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Útok z dronu v severozápadní Sýrii zabil dva džihádisty, uvedl syrský exil

Americký útok dronem na severozápadě Sýrie usmrtil dva radikály, kteří měli blízko k teroristické skupině Al-Káida. Uvedla dnes podle agentury AFP exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR).

Americká armáda potvrdila zabití představitele Al-Káidy krátce poté, co Spojenými státy vedená protidžihádistická koalice uvedla, že dnešní nálety v provincii Idlib nebyly její práce, píše AFP.

"Americké síly dnes provedly protiteroristický zásah v Idlibu v Sýrii a jeho cílem byl vysoce postavený představitel Al-Káidy," uvedla mluvčí velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, Perský záliv a severní Afriku (CENTCOM). "Podle našich prvních odhadů, jsme zasáhli osobu, na kterou jsme mířili, a nejsou zde žádné náznaky toho, že by došlo k civilním obětem," pokračovalo prohlášení.

Cílem zásahu podle SOHR byl vůz na silnici vedoucí z města Idlib na severovýchod. Část stejnojmenné provincie přitom ovládají džihádisté. Jeden ze zabitých velitelů radikálů byl podle SOHR z Tuniska, druhý z Jemenu nebo Saúdské Arábie. K jaké skupině muži patřili, SOHR neupřesnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 6 hodinami

Policie v doplněném spisu ke kauze Čapí hnízdo opět navrhla podání obžaloby. Uvedl to mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze

Obhájci premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jany Mayerové (nyní Nagyové) se v pondělí seznámili s doplněným trestním spisem v dotační kauze Čapí hnízdo. Uvedl to Deník N. Policie předala doplněný spis  Městskému státnímu zastupitelství v Praze, konkrétně státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi k rozhodnutí o dalším postupu. Opět navrhla podání obžaloby. 

Babiš i Mayerová jsou v souvislosti s udělením padesátimilionové dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo obviněni z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu. Vinu dlouhodobě odmítají.

"Už jsme se dnes seznámili se spisem Čapí hnízdo. Pro nás se nic nezměnilo a nic nového jsme se nedozvěděli. Seznamovali jsme se s tím zhruba hodinu," řekl Deníku N Babišův advokát Josef Bartončík, který spolu se svým bratrem Michaelem hájí oba obviněné.

Zdroj: ČTK
Další zprávy