Praha - Firmy se rozjely. Ačkoliv na trhu práce nejsou lidi, společnosti přesto hodlají nabírat nejvíce nových pracovníků za posledních deset let. Ukazuje to průzkum společnosti ManpowerGroup pro první čtvrtletí roku 2018.
Rozšiřovat řady svých lidí chce ze 750 oslovených zaměstnavatelů šest procent z nich. Tři procenta naopak počítají s tím, že budou část svých pracovníků propouštět. Devět z deseti zaměstnavatelů pak změny v celkovém počtu zaměstnanců neplánuje.
Čistý index trhu práce na první čtvrtletí příštího roku tak dosahuje úrovně tří procent. Tak masivní přírůstek nových lidí je pro první čtvrtletí roku zatím nejvyšší od roku 2008, kdy náborová firma ManpowerGroup začala tento ukazatel sledovat.
"První čtvrtletí bývá nejhorším obdobím roku z hlediska zaměstnanosti. Firmy nabízí méně sezonních prací a jejich náborové aktivity jsou nízké i na stálá pracovní místa. V důsledku toho bývá nezaměstnanost na ročních maximech. Aktuální výsledky jsou tak nejoptimističtější předpovědí pro první čtvrtletí za celou historii průzkumu v ČR," říká Jaroslava Rezlerová, šéfka náborové firmy ManpowerGroup pro Česko a Slovensko.
Z průzkumu vyplývá, že významně (na 42 procent) stoupl také počet velkých firem nad 250 zaměstnanců, které hodlají rozšiřovat počty svých pracovníků. Nejvíce lidí chtějí nabrat automobilky a firmy v elektrotechnickém průmyslu, dále v zákaznickém servisu.
Právě v těchto oborech je však stále obtížnější najít vhodné zaměstnance i na nekvalifikovaná pracovní místa. Vzhledem k rekordně nízké nezaměstnanosti, která v listopadu klesla na nejnižší úroveň za 20 let, jsou to právě tyto oblasti, kde vzniká podle Rezlerové nejvyšší tlak na růst mezd.
"Celkový trend na českém trhu práce, tedy nedostatek lidí a vysoká poptávka po nových pracovních silách, přetrvá," potvrzuje výsledky průzkumu na první kvartál roku 2018 Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR).
Vzhledem k tomu, že trh práce je v České republice vyčerpán, bude SP ČR chtít od nové vlády, ať pomůže českým podnikům a umožní příchod 50 000 lidí z Ukrajiny. "Chceme, aby se procedura přijímání cizinců zjednodušila. Na druhou stranu souhlasíme, že se musí nastavit nové podmínky a dbát na bezpečnost, aby k nám nepřicházeli lidé, kteří ve skutečnosti pracovat nechtějí," dodal Rafaj.
Rozšiřovat řady zaměstnanců hodlají přitom v celkovém součtu všechny firmy, ať už se jedná o velké, střední, malé společnosti či mikropodniky, které zaměstnávají jen do 10 lidí.
Zaměstnavatelé velkých společností hlásí nejsilnější náborové prostředí s velmi silným čistým indexem trhu práce ve výši 38 procent (42 procent firem bude nabírat a čtyři procenta propouštět). Střední podniky mají čistý index práce 12 procent a malé podniky šest procent. Zaměstnavatelé v mikropodnicích jsou umírněnější a index práce tak u nich dosahuje jen procento.
Ačkoliv nabírat nové lidi hodlají firmy různých velikostí, konjunktura přesto neprochází napříč všemi obory. Rozrůstání pracovníků očekává šest z deseti odvětví. Nejčastěji chtějí nové lidi přivítat firmy zabývající se výrobou a rozvodem elektřiny, plynu a vody. Silný příliv nových pracovníků očekává také stavebnictví a finanční obory. Naopak ubytování a stravování předpokládá úbytek pracovních sil.
Z regionálního pohledu hodlají nejmasivněji nabírat nové lidi firmy na území Čech, kde čistý index dosahuje šesti procent, v samotné Praze dosahuje index pěti procent. Naopak moravské podniky tak optimistické nejsou a předpokládají pokles pracovníků o tři procenta.
V porovnání s předchozím čtvrtletím svá očekávání nejvíce navýšili zaměstnavatelé v Čechách, kde se index zvedl proti předchozímu čtvrtletí o osm procentních bodů. Pražské firmy se dívají na další tři měsíce roku se stejným optimismem jako v předchozím kvartálu. Společnosti na Moravě svůj výhled snížily o tři procentní body.
Tuzemské společnosti získaly vyšší sebedůvěru ohledně dalších plánů také v porovnání se světem. Zatímco dosud patřily mezi největší skeptiky z 43 porovnávaných zemí, tentokrát se postavily na úroveň Německa, Irska, Španělska či Švédska. Ve všech těchto zemích dosahuje čistý index práce výše pěti procent (v mezinárodním porovnání se používají sezonně očištěná data, proto se liší od národního indexu).
Češi se tak do budoucnosti dívají nyní optimističtěji než například Angličané, Francouzi, Belgičané či Rakušané.
Od globální krize v roce 2009 je index za poslední dvě čtvrtletí (tedy čtvrtý kvartál 2017 a první kvartál 2018) poprvé kladný ve všech 43 sledovaných zemích. Navíc zaměstnavatelé v řadě zemí, včetně Austrálie, Japonska, Norska, Polska, Rumunska a Spojených států, hlásí nejsilnější náborové plány za posledních pět let a déle.
