Sankce budou Unii bolet, Rusko ale utrpí více, čeká expert

Tereza Holanová Tereza Holanová
31. 7. 2014 6:35
Rozhovor s Karlem Svobodou z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy o ekonomických následcích sankcí proti Rusku.
Ruský medvěd. Ilustrační foto
Ruský medvěd. Ilustrační foto | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Ekonomické sankce proti Rusku se dotknou i evropských firem, podobný krok totiž nikdy není bezbolestný. "Velký dopad ale budou mít hlavně na Rusko. To je v tomto případě slabší partner," říká Karel Svoboda z Karlovy univerzity, který se zaměřuje na současný ekonomický vývoj Ruska.

Vyměnit dovoz z Evropy za zboží odjinud se Rusku podle něj hned tak nepodaří. Pokud by to bylo možné, tak už by to dávno udělalo, zdůrazňuje expert.

Na sektorových sankcích se zástupci Evropské unie dohodli v úterý večer. Vedle embarga na obchod s vojenským materiálem mají evropské firmy také zákaz vyvážet do Ruska takzvané zboží dvojího užití - tedy výrobky, které slouží jak pro civilní, tak pro vojenskou spotřebu. Kromě toho investoři nesmí kupovat od ruských státních bank dluhopisy se splatností delší než devadesát dní. (Více o sankcích proti Rusku čtěte zde.)

Aktuálně.cz: Jak se mohou uvalené sankce projevit na celkovém vývozu do Ruska?

Karel Svoboda: Odhaduje se, že celkové náklady na embargo mají přijít zhruba na 40 miliard eur letos a 50 miliard příští rok. Například zboží duálního účelu je ale poměrně široký pojem. Nevíte úplně přesně, co se do toho dá zahrnout, takže je tak trochu politickým rozhodnutím, co se do toho vlastně bude počítat.

Karel Svoboda
Karel Svoboda | Foto: Fakulta sociálních věd Karlovy univerzity

A.cz: Očekáváte, že sankce zasáhnou českou ekonomiku?

Dopad by neměl být gigantický. Sankce ale samozřejmě budou mít vliv na jednotlivé firmy. Důležité je, jestli si politici troufnou přijít k šéfům firem a říct: "Přijali jsme tyto sankce a vy holt za to budete něco platit." Hodně postižená bude například Škoda jaderné strojírenství, která vystupuje ve spolupráci s ruským Atomstrojexportem. Tendr na dostavbu Temelína byl sice zrušen, ale pravděpodobně bude zase obnoven a toto konsorcium bude mít těžko ještě někdy šanci.

Spolupráce s Čínou není ideální

A.cz: Někteří ekonomové varují, že více než omezení vývozu může Evropské unii i Česku uškodit případné reciproční opatření. Tedy pokud se Rusko rozhodne sankce Unii "vrátit" a začne také omezovat obchod. Co si myslíte o této hrozbě?

Rusko něco podobného určitě přijme, ale bude to spíše odpověď ve smyslu: "Podívejte se, my se vám dokážeme postavit." Četl jsem například, že se má přijmout zákon o agresorských zemích, tedy zemích, které vůči Rusku přijímají nespravedlivá opatření, a některé firmy z těchto zemí pak nebudou moct podnikat na ruském trhu. Ale to by ve výsledku více poškodilo Rusko.

A.cz: Z jakého důvodu?

Rusko je v tomto případě slabší partner. Samozřejmě že hrozí nějaké embargo na evropské výrobky - sankce nikdy nejsou bezbolestné ani pro vás, když je přijímáte. Velký dopad ale budou mít hlavně na Rusko. Samozřejmě je to velká karikatura, ten poměr není tak brutální, ale dá se to přirovnat k situaci, kdy americký prezident Barack Obama nařídil zmrazit účet čečenského politika Ramzana Kadyrova, který zároveň dostal zákaz cestovat do Spojených států, a Kadyrov to samé přijal vůči Obamovi v Čečensku. Jestliže nebudou moct Rusové získávat nové technologie ze Spojených států a Evropy, tak mají velký problém, protože ty technologie jinde nejsou.

A.cz: Na to panují různé názory. Například prezident Asociace obranného průmyslu Jindřich Hynek varuje, že si Rusko podobného výpadku ani nevšimne.

Já si nemyslím, že dovoz z Evropy hravě nahradí. Kdyby jej hravě nahradilo, tak to dávno udělalo. Tomuto problému čelil už Sovětský svaz, tehdy také byla snaha nahradit dovozové zboží domácím a nikdy to úplně nefungovalo.

A.cz: A co například Čína, ta evropské výrobce nemůže nahradit?

Rusko určitě touží po spolupráci, ta ale v tomto případě probíhá zase trochu jinak. Máme například zkušenosti, že Číňani měli v Rusku velkou objednávku letadel. Rusové jim dodali jedno, zbytek si v Číně okopírovali a ostatní si už nevzali.

Koza zůstane celá

A.cz: Kromě toho Unie zakáže půjčovat ruským bankám na delší dobu než na devadesát dní. Toto omezení by se ale mělo týkat pouze dluhopisů, které Sberbank a VTB Bank v jednotlivých zemích Unie k financování zase až tolik nevyužívají. Bude mít tedy zákaz nějaký efekt?

Ten návrh není příliš brutální, protože omezení se dokonce nevztahuje ani na dceřiné společnosti v Evropě. Takže je to podobně jako u zákazu exportu, který nemá mít vliv na rozjednané kontrakty, a který tedy nezasáhne například francouzskou dodávku lodí Mistral do Ruska - takový drobný trik. Dáme sankce tak, aby se "vlk nažral a koza zůstala celá".

A.cz: Takže problém se sháněním peněz bude mít jen Sberbank v Moskvě, ale ta česká ne?

Přesně tak. Klienty evropských poboček to vůbec nemá zasáhnout.

A.cz: Mohly by se sankce rozšířit i na zákaz poskytovat bankovní úvěry nad devadesát dní?

Může se to stát. Ruská ekonomika je financovaná hlavně evropskými a americkými bankami, a pokud by tomu byl učiněn stop, tak by se Rusko už moc nemělo kam obrátit. Nabízí se Hongkong nebo opět Čína.

Rusko musí zůstat ve strachu

A.cz: Napadá mne ještě poměrně banální otázka. Čeho plánuje EU zavedením sankcí přesně docílit?

Podle mého to stále není jasné. Jestli chtějí svrhnout prezidenta Vladimira Putina a co bude případně poté, nebo zda chtějí zamezit tomu, aby podporoval takzvané separatisty. Co je motivací těch sankcí. Je vlastně otázka, v který moment bude možné sankce zrušit, nejsou tam pevně dané podmínky.

A.cz: Pomohou nějak změnit situaci na Ukrajině?

Já mám obavy, že budou mít spíše opačný efekt. Moje zkušenosti s Ruskem jsou takové, že pokud existuje vnější tlak, tak to celé primárně vnímá jako útok, vůči kterému se musí o to víc obrnit. Problémem je to, že samotné Rusko už mířilo k recesi a oni ji teď budou na sankce svádět. Budou říkat: "Všechny naše problémy jsou způsobené tím, že Západ na nás uvalil sankce a my s tím nemůžeme nic dělat."

A.cz: Dá se současný vztah Evropské unie a Ruska označit za obchodní válku?

To ne, obchodní válka by vypadala vcelku jinak - jde při ní o obchod, zatímco tady se bavíme o politice. Je zde pouze snaha donutit Rusko skrz ten obchod k něčemu jinému.

A.cz: Je podle vás současná podoba sankcí konečná, nebo je bude Unie nadále rozšiřovat?

Dokonce ani nemůže být konečná. Jakmile by to někdo řekl, tak si tím vyplácá veškerý efekt. Já jsem teď třeba sledoval ruské trhy, které poměrně plošně rostly. A to z toho důvodu, že už vstřebaly to negativní očekávání a přizpůsobily se. Pokud chcete ale někoho postihnout, musí tam zůstávat efekt té hrozby, aby se dál bál.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Keňané volili prezidenta, poslance a senátory, komise může sčítat hlasy až týden

Keňané v úterý volili nového prezidenta, členy obou komor parlamentu a zástupce místních správ. I když se volební místnosti oficiálně uzavřely již v 16:00 SELČ, hlasování bylo podle BBC prodlouženo v místech, která se otevřela později. Hlavním tématem předvolební kampaně bylo řešení ekonomických problémů země. Na sečtení hlasů má volební komise maximálně sedm dní.

K letošním volbám se zaregistrovalo 22 milionů voličů. Keňská volební komise uvedla, že očekává volební účast kolem 60 procent. V posledních volbách v roce 2017 se k urnám dostavilo téměř 80 procent voličů.

O prezidentský post se ucházeli čtyři kandidáti. Vítěz nahradí dosavadní hlavu státu Uhurua Kenyattu, který po ukončení dvou mandátů nemá právo znovu kandidovat.

Keňské volby v minulosti provázely spory, obviňování z podvodů a také násilí. Jak píše agentura Reuters, Keňanům dělají největší starosti rychle rostoucí ceny potravin a hluboce zakořeněná korupce, takže mezi nimi panuje malá důvěra v to, že nová vláda něco změní.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Varnsdorfská textilka Velveta míří do insolvence, má dluhy přes 300 milionů

Tradiční výrobce oděvních textilií, společnost Velveta z Varnsdorfu na Děčínsku, nebyla schopna dostát svým závazkům vůči věřitelům, které přesahují 300 milionů korun. Byla proto nucena podat na sebe insolvenční návrh, informovaly dnes na webu Hospodářské noviny (HN).

Historie firmy sahá do roku 1777, kdy Josef Franz Anton Fröhlich zřídil ve Varnsdorfu tkalcovskou dílnu. Společnost se specializovala například na výrobu manšestru, dyftýnu nebo sametu. Sortiment doplňovaly oblekové tkaniny či tkaniny pro bytový dekorační textil a lůžkoviny.

"Ekonomická situace dlužníka se opět zhoršila s neočekávaným a razantním nárůstem cen elektřiny a plynu, který započal na konci roku 2021. Zvýšením cen energií se skokově zvýšily náklady na výrobu a na vlastní provoz obchodního závodu dlužníka," uvádí insolvenční návrh podaný ke Krajskému soudu Ústí nad Labem 8. srpna. Společnost s novými klienty vyjednala nové ceny, u dříve sjednaných zakázek se jí však nepodařilo zahrnout vyšší náklady, a proto nebyla schopna udržet svůj provoz v chodu.

Nadále však existují firmy Velveta Varnsdorf a Velveta Textilie, napsaly HN. První se podle obchodního rejstříku zabývá rozvodem tepla a elektřiny či barvením a chemickou úpravou textilií, druhá společnost se věnuje koupi zboží za účelem jeho dalšího prodeje.

Zdroj: ČTK
Další zprávy