Přijetí eura se na čtyři roky odkládá. Podle vznikající vlády by to "nebylo výhodné"

Ekonomika ČTK Ekonomika, ČTK
2. 11. 2021 11:47
Nová vznikající koaliční vláda neplánuje přijetí eura ve svém funkčním období. Uvedli to předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob a místopředseda ODS Zbyněk Stanjura před dnešním jednáním o nové vládě. Česko podle nich neusiluje o splnění podmínek pro přijetí eura a pro zemi to také prozatím není výhodné.
Foto: Reuters

Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN) v rámci funkčního období nově vznikající vlády neplánuje přijetí eura. "Respektujeme program Spolu. Přijetí eura není na pořadu dne. My nesplňujeme kritéria pro přijetí eura, takže je to spíše otázka pro naše následovníky," uvedl Jan Jakob. "Veřejné finance jsou v takovém stavu, že vstup do eurozóny nesplňujeme. Euro máme přijmout, až bude výhodné pro ČR, a to zatím není," uvedl Zbyněk Stanjura.

Podle Jakoba jsou celkově v připravovaném programu sporné záležitosti spíše technického charakteru. "Nejde ani tak o cíl, ale jak toho dosáhnout," uvedl.

Podle srpnové prognózy ministerstva financí veřejné finance letos skončí ve schodku 7,7 procenta HDP. Příští rok by měl schodek klesnout na pět procent. Schodek by měl podle ministerstva klesat i v dalších letech, a to až na 4,1 procenta v roce 2024. Loni deficit veřejných financí činil 5,6 procenta HDP. Celkový veřejný dluh by měl podle ministerstva financí stoupnout z loňských 37,7 procenta HDP na letošních 43,5 procenta HDP.

V roce 2022 by měl stoupnout na 46,2 procenta a růst by měl i v dalších letech až na 51,8 procenta HDP v roce 2024. V případě plánovaných úspor, úpravy spotřebních daní, revize zdanění globálních firem a pokračování redukce daňových výjimek by deficit veřejných financí klesl do roku 2024 na 3,4 procenta HDP a celkový dluh by stoupl na 50 procent HDP.

Evropská unie za standardních okolností bez dopadů pandemie koronaviru vyžaduje pro přijetí eura deficit veřejných financí pod třemi procenty HDP a zadlužení pod 60 procenty HDP. Evropská komise ale loni v březnu v zájmu podpory ekonomik zasažených protipandemickými opatřeními platnost pravidel pozastavila a jejich návrat letos ohlásila až na začátek roku 2023.

Česká národní banka a ministerstvo financí loni v prosinci ve společném pravidelném materiálu opět doporučily vládě zatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. 

Česká republika se zavázala podnikat kroky k tomu, aby byla na přistoupení k eurozóně co nejdříve připravená. Stanovení termínu vstupu je v kompetenci členského státu a závisí na míře jeho připravenosti. Případné neplnění kritérií konvergence nemá pro zemi žádné přímé důsledky. Výjimkou je za standardních podmínek kritérium udržitelnosti veřejných financí. Po přijetí eura by Česko ztratilo samostatnou měnovou politiku, kterou provádí Česká národní banka.

 

Právě se děje

Další zprávy