Důl Paskov smí dostat státní pomoc, Evropská komise souhlasí

ČTK ČTK
Aktualizováno 12. 2. 2015 16:09
Vláda se loni s OKD a NWR dohodla, že těžba ve ztrátovém dole poběží do konce roku 2017. Stát zaplatí 600 milionů korun na sociální programy horníků.
Foto: ČTK

Brusel - Evropská komise schválila České republice uvolnění veřejných peněz na zmírnění sociálních dopadů uzavření Dolu Paskov, provozovaného společností OKD. Podle Komise to není v rozporu s evropskými pravidly o státní podpoře. Cílem podpory je podle Komise usnadnit proces uzavírání a poskytnout finanční pomoc pracovníkům dolu.

Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) i předseda hornických odborů OKD Jaromír Pytlík takový postup Evropské komise očekávali. Premiér Bohuslav Sobotka rozhodnutí označil za další krok k faktické realizaci pomoci.

"Připomínám, že to není automatická pomoc, ale je navázána na prodloužení těžby na Dole Paskov," zdůraznil premiér. Poskytnuta tak bude jen v případě, že těžební společnost splní podmínky, na nichž se s vládou dohodla. Teprve na konci domluveného období může být státní pomoc poskytnuta, řekl Sobotka.

Vláda se loni v červnu s majitelem dohodla, že těžba ve ztrátovém dole poběží do konce roku 2017 a kabinet zaplatí 600 milionů korun na sociální programy horníků. Dohodu podepsal ministr průmyslu Jan Mládek a zástupci OKD a její mateřské společnosti New World Resources (NWR). Komise byla o plánu informována loni v září.

"Nekonkurenceschopné uhelné doly nelze držet v chodu donekonečna prostřednictvím státní podpory, ale Komise a členské státy dokážou najít způsob, jak pomoci horníkům tento nelehký přechod překonat," podotkla k rozhodnutí Evropské komise eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová.

Peníze na odstupné a odškodnění

Komise došla k závěru, že plán je v souladu s pravidly EU pro státní podporu, která členským státům umožňují, aby při uzavírání nekonkurenceschopných uhelných dolů financovaly některé mimořádné náklady související se zmírňováním sociálních následků a následků pro životní prostředí. Z veřejných peněz má být v souvislosti s Dolem Paskov financováno například jednorázové odstupné pracovníkům, kteří přijdou o zaměstnání, a odškodnění těch zaměstnanců, již byli při práci v dole vystaveni zdravotním rizikům.

"To není nic neočekávaného, to je technická záležitost. Evropská komise v minulosti schválila již mnoho podobných pomocí," řekl ministr průmyslu Mládek. Největší výzva pro EK podle něj neleží v této oblasti. "Evropská komise v podstatě nemá problém dát souhlas s penězi na útlum a sociální kompenzace, ale má problém dát peníze na pokračování těžby," podotkl.

Loňská dohoda mezi provozovatelem dolu a vládou předpokládá, že firma bude udržovat do roku 2017 minimální průměrný počet 1800 kmenových zaměstnanců dolu. V roce 2017 se počet zaměstnanců může snížit na 1600. Dohoda bude neplatná, pokud by podle mezinárodních srovnávacích standardů od 1. července 2014 do 31. prosince 2017 po tři po sobě následující čtvrtletí klesla cena uhlí pod 110 dolarů za tunu.

OKD si ponechává možnost provozovat důl i po roce 2017, pokud se tak rozhodne. Dohoda pozbývá platnosti i v případě, že čistý zisk dolu bude v průběhu nejméně čtyř po sobě následujících čtvrtletí v součtu kladný.

Společnost OKD v září 2013 oznámila, že Důl Paskov zavře. Zástupci firmy tehdy sdělili, že ponese-li náklady útlumu jen OKD, zavře důl k 31. prosinci 2014. V Dole Paskov pracuje 2500 lidí.

Poznámka: Spolumajitel NWR Zdeněk Bakala vlastní i společnost Economia, která vydává online deník Aktuálně.cz.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Izraelské nálety v Gaze budou pokračovat, dokud to bude nutné, uvedl Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu řekl, že Izrael bude pokračovat v náletech v Pásmu Gazy, dokud to bude nutné, a bude se přitom snažit co nejvíce chránit civilisty. Vinu za současné boje premiér připsal islamistickému hnutí Hamás, které v palestinské enklávě vládne. Informovala o tom agentura Reuters.

"Strana, která nese vinu za tuto konfrontaci, nejsme my. Jsou to ti, kdo na nás útočí," řekl Netanjahu v televizním projevu. "Jsme stále uprostřed této operace, stále ještě není u konce. Tato operace bude pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné," dodal.

Násilnosti mezi Izraelem a Hamásem nyní eskalovaly nejvíce od poslední války v roce 2014. Hamásem vedené ministerstvo zdravotnictví hlásí zatím 145 mrtvých, Izrael na své straně registruje deset mrtvých.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásil Islámský stát

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura Reuters. Exploze v mešitě ve čtvrti Šakar Dara si vyžádala nejméně 12 obětí na životech. Stala se při pátečních modlitbách u příležitosti muslimského svátku íd al-fitr, kterým končí postní měsíc ramadán.

Islamistické hnutí Tálibán a afghánská vláda, které spolu vedou boje, vyhlásily od čtvrtka u příležitosti svátku třídenní příměří. Útok na mešitu Tálibán odsoudil již v pátek, jeho mluvčí ho ale podle agentury AP tehdy připsal afghánské tajné službě.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení Jana Nepomuckého

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení nejznámějšího českého světce a patrona lidí od vody Jana Nepomuckého. Třináctý ročník Svatojánských slavností Navalis se kvůli epidemii i nesouhlasu pražského magistrátu s některými částmi programu konal v zúžené podobě. Byla mše, průvod a koncert, neuskutečnil se například plánovaný přelet letounů nad Karlovým mostem. 

Slavnost začala v podvečer v katedrále svatého Víta na Pražském hradě mší, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Zdůraznil statečnost Jana Nepomuckého, tato vlastnost je podle Duky potřeba i na cestě ze současné koronavirové krize. Po mši se vydal průvod na Karlův most směrem ke kostelu křižovníků na Starém Městě. Cestou mu přihlížely stovky lidí a turistů, kteří byli často bez roušek.

Ve stejné době se na půl hodiny rozezněly zvony z kostelů zasvěcených svatému Janu Nepomuckému. K akci se podle pořadatelů připojily zvony po celém světě. Mělo jich být nejméně 300, tedy počet připomínající letošní výročí světce.

Program zakončil tradičně koncert na hladině Vltavy, který ještě jednou připomenul roli zvonů při letošních slavnostech symfonií s názvem Svatojánské zvony. Pro letošní ročník ji složil skladatel, dirigent a držitel Českého lva Kryštof Marek. Koncert nebyl ozvučen, a to podle pořadatelů i kvůli zvýšené hladině Vltavy, kvůli které magistrát vyhlásil první stupeň povodňové aktivity.

Další zprávy