Dálnice z Hradce do Jaroměře se začíná stavět. Dokončení k Trutnovu už není sci-fi, ujišťuje Ťok

Ekonomika Ekonomika
Aktualizováno 15. 5. 2018 13:42
Ředitelství silnic a dálnic dnes slavnostně zahájilo stavbu úseku Smiřice - Jaroměř, ještě letos má začít i stavba úseku z Hradce Králové do Smiřic.
Dálnice D11 mezi Smiřicemi a Jaroměří (klikněte pro kompletní zobrazení)
Dálnice D11 mezi Smiřicemi a Jaroměří (klikněte pro kompletní zobrazení) | Foto: ŘSD

Hradec Králové - Dlouho odkládané pokračování dálnice D11 z Hradce Králové do Jaroměře má být v provozu do konce roku 2021. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dnes slavnostně zahájilo stavbu úseku Smiřice - Jaroměř, ještě letos má začít i stavba úseku od nynějšího konce dálnice v Hradci Králové do Smiřic.

Celkem tam přibude 23 kilometrů dálnice. Podle ŘSD má odvést "veškerou zbytnou dopravu ze stávající silnice první třídy číslo 33 v úseku Hradec Králové - Jaroměř, jejíž kapacita je zcela vyčerpána". Dálnice povede v blízkosti dosavadní hlavní silnice.

Samotná část ze Smiřic do Jaroměře měří 7,15 kilometru a přijde na 1,5 miliardy korun bez DPH. Denně tu podle ŘSD jezdí až 17 tisíc vozidel, v roce 2040 se má jejich počet zvýšit na 28 400 až 42 250 vozidel.

U Jaroměře se pak dálnice stáčí na sever a výhledově má vést kolem Kuksu do Trutnova a dále na hraniční přechod Královec s Polskem.

"Realizace navazujících úseků z Jaroměře do Trutnova a na státní hranici s Polskem je závislá na vydání územních rozhodnutí. Zahájení těchto dvou posledních úseků D11 předpokládáme v roce 2022," uvedl dnes ministr dopravy Dan Ťok (za ANO).

Úsek ze Smiřic do Jaroměře staví sdružení společností Porr a Porr Bau. Chystaný úsek Hradec Králové - Smiřice, který kvůli námitkám ekologů zatím nemá všechna potřebná povolení, má stavět sdružení firem Eurovia, Metrostav a Swietelsky.

Stavba dálnice D11 z Prahy na východ začala už v roce 1978, po prvních osmnácti kilometrech se ale začalo jezdit až v roce 1984. Zajímavostí nejstaršího úseku je nezvyklá šířka dělicího travnatého pásu, protože se zde od počátku počítalo s možným rozšířením na tři pruhy v každém směru. V roce 1990 pak stavba na dlouhou dobu skončila u Poděbrad, tedy zhruba v polovině trasy mezi Prahou a Hradcem.

Zbytek úseku se začal stavět až v roce 2003, téměř k Hradci Králové byla dálnice zprovozněna v roce 2006. Dokončení do krajského města zkomplikovaly zejména spory s farmářkou Ludmilou Havránkovou. Teprve od loňského srpna vede dálnice až na okraj Hradce Králové.

Z plánovaných 154 kilometrů dálnice D11 je hotových necelých 91 kilometrů. Ministr Ťok věří, že dokončení až k polským hranicím bude hotovo už v roce 2025 místo naposledy plánovaného roku 2030.

Navazující dálnice na polské straně má být hotova v roce 2023, uvedl dnes polský ministr infrastruktury a stavebnictví Andrzej Adamczyk.

Ještě na začátku roku 2015 předpokládalo Ředitelství silnic a dálnic, že se mezi Hradcem a Jaroměří začne jezdit už v roce 2019.

Video: Podívejte se, jak má vypadat pokračování z Jaroměře do Trutnova

Kam má v budoucnu pokračovat dálnice D11? Podívejte se na vizualizaci | Video: Ředitelství silnic a dálnic ČR
 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy