Praha - Výstavba dálnic a dalších důležitých dopravních staveb by se mohla zrychlit až o pět let. Poslanci dnes schválili novelu, která státu umožní začít stavět i na pozemcích, které mu ještě nepatří.
Seznam změn, které novela přináší, se během projednávání v Poslanecké sněmovně výrazně rozšířil. Například ten, kdo by svůj pozemek nechtěl prodat, by se mohl se státem domluvit na výměně za jinou půdu.
Novela zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury nyní zamíří do Senátu. Pokud ji senátoři v červenci schválí a podepíše ji i prezident, mohla by začít platit už v září.
"Všichni se shodneme na tom, že legislativa k dopravním stavbám potřebuje změnu," řekl ve sněmovně poslanec Miroslav Kalousek (TOP 09). Pod novelu se vedle ministra dopravy Dana Ťoka (ANO) podepsali poslanci ze všech sněmovních stran. Na její konečné podobě se však dlouho nemohli shodnout. Ve sněmovně byla téměř pět měsíců a přibyla k ní řada pozměňovacích návrhů.
Pokud se dnes stát s majitelem pozemku nedohodne na finanční kompenzaci a rozhodne se ho vyvlastnit, musí čekat, až soud spor vyřeší. Nová podoba zákona má státu umožnit - takzvaným mezitímním rozhodnutím - u vybraných dopravních staveb začít stavět ještě předtím, než soud rozhodne o odvolání proti vyvlastnění.
Kdy je potřeba mezitímní rozhodnutí?
- 95 procent případů výkupu pozemků se podle Asociace pro rozvoj infrastruktury vyřídí do tří měsíců od návrhu dohody.
- 4 procenta Tvoří problematické případy, které jsou způsobeny třeba tím, že vlastníky se nedaří dohledat, probíhá s nimi exekuce nebo soudní spor, případně proto, že jsou pozemky součástí dědického řízení.
- 1 procento případů tvoří spekulanti nebo odpůrci stavby, kteří úmyslně blokují dokončení dálnice nebo železnice.
- Právě v těchto pěti procentech případů by "mezitímní rozhodnutí" (původně zvažovaná "předběžná držba") zrychlilo proces výstavby důležitých dopravních staveb. Stát ji bude moci použít ve výjimečných případech, kdy je již investor připraven stavět a na pozemku je již nutné zahájit stavební práce.
Největší debata se týkala seznamu důležitých staveb. Právě ty by stát mohl začít stavět na pozemcích, které mu ještě nepatří. Poslanci se nakonec shodli na tom, že by na něm měly být jen projekty, které se mohou do dvou let začít stavět. Příloha by se pak pravidelně aktualizovala.
Proto ze seznamu vypadly naplánované vysokorychlostní železniční tratě. Mezi prioritní stavby se naopak zařadilo třeba oplocení ruzyňského letiště nebo chystaná trasa pražského metra D.
Nepůjde navíc jen o dopravní stavby. Rychleji by se mohla stavět také infrastruktura například pro vysokorychlostní internet. Na budování vysokorychlostního internetu dostalo Česko od Evropské unie dotaci ve výši 14 miliard korun. Hrozí však, že peníze nestihne včas vyčerpat.
Poslanci nakonec schválili hlavně úpravy, které přinesl velký pozměňovací návrh členů hospodářského výboru. Stát by například mohl majiteli pozemku, který leží v cestě plánované dálnice, nabídnout výměnu za podobný pozemek v jiné lokalitě. V současnosti může stát pozemek jen odkoupit, nebo majitele vyvlastnit.
Ochrana majitelů pozemků
- Novela, která státu umožní stavět i na pozemku, který mu nepatří, pravděpodobně skončí u Ústavního soudu. O nástroji nyní rozhodují i soudci na Slovensku, kde podobný zákon nedávno také přijali. Aby novela u Ústavního soudu obstála, poslanci do zákona přidali i ústupky majitelům pozemků.
- Vlastník pozemku může proti mezitímnímu rozhodnutí podat žalobu. Soud o ní musí rozhodnout do 60 dnů.
- Pokud soud rozhodnutí nezruší, musí stát rovněž do dvou měsíců majiteli pozemku zaplatit za pozemek zálohu jako náhradu za vyvlastnění. Její výši stanoví znalecký posudek. Majitel tak dostane alespoň peníze, které původně odmítl a má tak prostředky na to, aby se mohl bránit proti vyvlastnění.
V budoucnosti by se tedy zabránilo případům, jako byl třeba dvacetiletý spor farmářky Ludmily Havránkové se státem, který blokoval dostavbu dálnice z Prahy do Hradce Králové. Havránková od začátku odmítala své pozemky prodat. Spor nakonec vyřešilo město. Havránkové dalo jinou půdu, na které do té doby v nájmu hospodařila. Nyní by výměna měla být výrazně jednodušší.
Stát by nově mohl získat i možnost koupit větší část pozemku, než jakou potřebuje k vybudování dálnice. Dříve se stávalo, že původnímu majiteli zůstala po odkupu malá část pozemku, která byla kvůli nové dálnici špatně přístupná, což ji znehodnotilo.
U přípravy důležitých staveb budou mít úřady dva měsíce na to, aby k stavbě vydaly závazné stanovisko. Pokud to úřad v dané době neudělá, bralo by se to tak, že nemá žádné námitky. Novinka má úřady donutit k tomu, aby svá stanoviska vydávaly včas. Toto pravidlo se však nebude vztahovat na vydávání stanovisek při posuzování vlivů na životní prostředí, takzvané EIA.
Seznam prioritních staveb:
- dálnice: D0 (Pražský okruh), D1, D2, D3, D4, D5, D6, D7, D8, D10, D11, D35, D43, D48, D49, D52, D55,
- silnice první třídy číslo 12, 33, 35, 42, 49
- železniční tratě: Praha - Plzeň - Domažlice - státní hranice, Ústí nad Labem - Cheb,Plzeň - České Budějovice, Praha - České Budějovice - Horní Dvořiště - státní hranice, Praha - Kladno včetně napojení letiště Václava Havla, Praha Vysočany - Lysá nad Labem, Hradec Králové - Pardubice - Chrudim, Praha - Česká Třebová - Brno, Velký Osek - Hradec Králové - Choceň, Týniště nad Orlicí - Častolovice - Solnice, Prostřední Žleb - Děčín - Mělník - Kolín - Havlíčkův Brod - Brno, Brno - Zastávka u Brna - Okříšky, Olomouc - Šumperk, Otrokovice - Vizovice, Hranice na Moravě - Horní Lideč, RS 1 Praha - Brno - Přerov - Ostrava - hranice s Polskem, RS 2 Brno - Břeclav - hranice se Slovenskem a Rakouskem, RS 4 Drážďany - Ústí n. Labem - Praha vč. odbočky Kralupy (Nová Ves) - Louny - Most, stavby v rámci železničních uzlů Praha, Brno a Ostrava
- infrastruktura pro vodní dopravu: plavební stupeň Děčín, plavební stupeň Přelouč
- infrastruktura pro leteckou dopravu: paralelní dráha ke vzletům a přistávání letadel na letišti Václava Havla Praha, nové oplocení letiště
