Stát si od vysokorychlostních tratí slibuje především výrazné zkrácení jízdní doby. Rychlost jednotlivých úseků bude různá, některé by měly být nastaveny až na 320 km/h. Například cesta mezi Prahou a Brnem by tak měla místo současných asi 2,5 hodiny trvat kolem hodiny, z Jihlavy do Brna pak méně než půl hodiny a z Jihlavy do Prahy asi 45 minut.
Zrychlit by měla i cesta mezi Brnem a Ostravou, rychlejší cestu například do Prahy rychlodráhy zajistí i z Pardubic, Hradce Králové nebo Ústí nad Labem. Podle šéfa Správy železnic Jiřího Svobody rychlotratě přinesou regionům ekonomické benefity a také pomohou vyrovnat rozdíly mezi některými regiony.
Tratě navíc budou mít mezinárodní přesah, přes Česko by měly projíždět i rychlovlaky z Německa, Polska nebo Rakouska. Vysokorychlostní železnice tak budou podle šéfa SŽ nejvyužívanějšími tratěmi v zemi. Svoboda také zdůraznil, že výstavba tratí je tedy nejen českým projektem, ale také záležitostí okolních států.
SŽ nyní připravuje ve zrychleném režimu pět úseků rychlotratí. Jde o tratě Přerov (Prosenice) - Ostrava - Svinov na páteřním tahu mezi Prahou, Brnem a Ostravou, dále úsek Brno (Modřice) - Vranovice na tahu Brno - Vídeň/Bratislava, Praha-Běchovice - Poříčany a také dva úseky mezi Prahou a Drážďany.
První úsek z Prahy do Drážďan by se měl začít stavět v roce 2025. Pro tuto trať má správa schválenou první studii proveditelnosti, studie pro další dvě tratě jsou dokončeny a čekají na schválení. Správa už také zahájila zpracovávání první dokumentace pro územní řízení pro trasu mezi pražskými Běchovicemi a Poříčany. U dalších úseků vybírá jejich zpracovatele. Vlaky by po prvním dokončeném úseku rychlotratě měly vyjet v roce 2028.
Obrovské náklady
Příprava rychlotratí by letos měla stát více než miliardu korun, v následujících letech budou náklady stoupat. Celkově by stavba rychlodráh měla do roku 2050 vyjít na 800 miliard korun, do deseti let by to mělo být 150 miliard korun. "Pro rozpočet je to obrovská zátěž, zde budou muset stěžejní roli sehrát také různé dotační programy," uvedl Svoboda.
Svoboda rovněž doplnil, že nové tratě přispějí ke snižování zátěže životního prostředí, a tedy pomůžou v cestě Česka k nízkouhlíkové ekonomice.
Správa železnic se podle ředitele odboru přípravy vysokorychlostních tratí Martina Švehlíka snaží tratě zasazovat do historicky přirozených stezek. Část tratí tak bude navazovat na dnešní železnice. Rychlodráhy by měly podle Švehlíka pokrývat oblasti, v nichž nyní žije kolem 5,5 milionu obyvatel Česka.
Více kapacity, rychlejší spojení
Železnice budou většinou dvoukolejné, budou tak potřebovat zhruba 30 až 40 metrů na šířku, což je podle Švehlíka méně, než zabírají dálnice. Specifikem rychlotratí bude nutnost velmi dlouhých oblouků, které budou mít poloměr více než sedm kilometrů.
Rychlodráhy chce SŽ vyčlenit výhradně pro osobní dopravu, výjimkou by mohl být úsek do Německa. Podle správy bude provoz na nich fungovat převážně přes den, noci chce správa využívat pro údržbu tratí. Ta je náročnější než u konvenčních tratí, správa proto koupí speciální měřicí vozy a vybuduje nová depa u tratí.
Výstavba vysokorychlostních tratí by měla výrazně navýšit kapacity současné železniční sítě a také zrychlit spojení na vytížených tratích. O výstavbě se v Česku hovoří už od devadesátých let, přípravy však začaly až v posledních letech.
