"Vytáhla jsem huňatý župan, který jsem na sobě neměla x let, protože dříve jsme docela přetápěli a já doma v zimě chodila v tílku a kraťáskách," popisuje pro Aktuálně.cz Kristýna z Prahy. Se svým přítelem žije v bytě o rozloze 50 metrů čtverečních, topí i ohřívají vodu plynem.
Letos ještě topení nezapnuli. Chladné dny, kdy by člověk zejména ráno a večer už přivítal zapnutý radiátor, se snaží vydržet s teplým oblečením.
Také Hana, která v Praze sdílí byt se spolubydlící na devadesáti metrech čtverečních, zkouší změnit své zvyky. Kvůli zdražování energií i hrozbě, že zejména plynu nebude dostatek. "Zatím netopím a snažím se méně svítit," přikyvuje. Na plynu vaří, také jím topí a ohřívá vodu.
Podobně je na tom Lucie ze středočeských Pyšel. V cihlové novostavbě na sto metrech čtverečních má plynový kotel s podlahovým vytápením, které ale zatím neuvedla do provozu. "Ještě vyčkávame, naštěstí máme krbová kamna, kterými si nad ránem a večer přitápíme. Nakoupili jsme si spoustu dřeva," popisuje.
"I tak je ale zřejmé, že v baráku je pro nás s malým dítětem nějakých 18 nebo 20 stupňů, které ukazuje termostat, nereálných. Oproti loňsku tak ušetříme asi jen půl stupně," dodává.
O úsporný režim se pokusila i Kateřina, která žije se svým manželem na Šumavě. Život ve starém cihlovém domě bez izolace a s okny z 20. let minulého století ji ale nakonec přinutil zapnout topení už s nástupem podzimu. Šumava navíc patří k nejchladnějším oblastem republiky.
"Topnou sezonu jsem se snažila oddalovat, jak to šlo. Nosila jsem svetry, tlusté ponožky, nonstop jsem byla zabalená v chlupaté dece. Nakonec jsme ale začali topit už v polovině září. Žít ve starém baráku bez izolace na Šumavě není žádný med," krčí rameny Kateřina.
Také Hana z Prahy přiznává, že je sama zvědavá, jak dlouho bez topení vydrží. Letošní září bylo totiž relativně teplé, chladné měsíce teprve přijdou. "Září bylo teplotně normální. Průměrná měsíční teplota se rovnala 12 stupňům Celsia, loni ve stejném měsíci šlo o 14,2 stupně," potvrzuje mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu Aneta Beránková.
Podle dat společnosti Amper Meteo, která spotřebu energií v Česku dlouhodobě sleduje, se nicméně v září spotřebovalo meziročně o 7,8 procenta méně plynu. Po očištění o vliv počasí šlo dokonce o 24,9 procenta.
Odborníci nedokážou z dat určit, jak se na poklesu podílely zvlášť domácnosti a firmy. "Jednoznačně ale můžeme říci, že se topí méně než loni. Určitě je tam i vliv domácností," dodává analytik Amper Meteo Kamil Rajdl.
Lepší představu o spotřebě nedávají ani dodavatelé energií, přestože i oni obecné šetření pozorují. "Úsporný trend vidíme už od začátku letošního roku. Zákazníci reagují na rostoucí ceny energií naprosto logicky. Také je už nyní patrné, že se domácnosti snaží začít topit co nejpozději a odkládají start topné sezony, dokud se výrazněji neochladí," říká mluvčí společnosti innogy Pavel Grochál.
Podle analytiků Amper Meteo za prvních pět měsíců roku spotřeba meziročně klesla o 19,2 procenta, po očištění od vlivů počasí o 10,7 procenta. Celková spotřeba plynu pak byla v tomto období nejnižší za posledních pět let jak před očištěním, tak po očištění od vlivů počasí.
Minulé roky zkreslily lockdowny
Odborníci i energetické firmy se ale shodují, že teprve zimní měsíce ukážou, zda se Češi opravdu rozhodli dát přednost před vytápěním pokojů teplému svetru. "Celkové závěry za rok bude možné udělat až po jeho konci a pro spotřebu plynu je samozřejmě klíčová zima," upozorňuje Jiří Koželouh z ekologického Hnutí Duha.
Také energetický expert společnosti EGÚ Brno Michal Macenauer zdůrazňuje, že čísla je třeba dávat do kontextu. "Pokud se podíváme na údaje o spotřebě zemního plynu, za prvních devět měsíců tohoto roku je celková spotřeba nižší přibližně o 19 procent, po teplotním přepočtu ale již jen o 14 procent. Když odstraníme vliv chodu paroplynových elektráren - nejde jen o Počerady, jak se nejčastěji uvádí, tak pokles spotřeby činí oproti loňsku už jen sedm procent," vysvětluje.
Uplynulé dva roky se navíc z hlediska spotřeby vymykaly běžnému stavu, protože kvůli pandemii lidé trávili hodně času doma. Srovnání letoška s roky 2020 a 2021 tak může být zkreslené. "Koronavirus hrál velkou roli. Poslední roky byly atypické - práce na dálku, online výuka. Lidé mohli být v posledních letech více doma než letos," domnívá se Karel Hanzelka, mluvčí Pražské energetiky (PRE), která dodává elektřinu pro hlavní město.
Hanzelka přidává i další argumenty, proč podle něj nelze jednoznačně tvrdit, že Češi, v tomto případě specificky Pražané, výrazně šetří energie. Podle něj je nutné vzít do úvahy také počasí i to, že v září ještě mohly dobíhat různé dovolené, a lidé tudíž nebyli tolik doma.
U plynu se zároveň PRE hůř vyhodnocují data, protože není jeho distributorem, nýbrž pouze obchodníkem. Dodavateli navíc trvale roste počet nových zákazníků, kteří plyn odebírají, a tím pádem se zvyšuje i i objem dodaného plynu. To tedy opět může statistiky zkreslovat.
Co se týče elektřiny, PRE jí minulý měsíc dodala v porovnání s loňským rokem o jedno procento méně - opět jde o celková data za firmy a domácnosti. Hanzelka ale podotýká, že naprostá většina odběratelů žije v městských bytech, které jsou vytápěny centrálně nebo domovními kotelnami. Bytů s elektrickým vytápěním, na kterém se dá ušetřit nejvíc, je minimum.
Lidé jsou připraveni "vzdát se tepla"
Na tvrdá data je nutné si zatím počkat, s jistotou se ale už teď dá říci, že Češi se o šetření zajímají a přemýšlejí nad tím, jak nějakou tu kilowatthodinu uspořit.
"Z našich průzkumů je patrné, že lidé jsou připraveni snížit svůj tepelný komfort ve svých domovech až o dva stupně Celsia. Reagují tak i ti, kteří i nadále mají zafixované nižší ceny. Dá se tedy říci, že většina zákazníků už dnes šetří nebo minimálně o úsporách uvažuje," říká Grochál za innogy.
Podle Koželouha z Hnutí Duha se to projevuje také raketovým růstem zájmu o zateplování, tepelná čerpadla nebo instalace fotovoltaiky na střechy. S tím souhlasí i analytička Kateřina Davidová z Centra pro dopravu a energetiku.
"Podle rostoucí poptávky po alternativách plynu ve vytápění, například tepelných čerpadlech či dřevu, bych odhadovala, že se lidé snaží snižovat své náklady, a to přechodem na jiný zdroj vytápění, nebo šetřením," přikyvuje Davidová.
Koželouh doplňuje, že meziroční srovnání opravdu ukazuje pokles spotřeby a podle něj to zdaleka není jen ústupem koronaviru. "Lidé šetřit chtějí, ale někdy jim brání nastavení zákonů a dalších pravidel. Jde například o nemožnost sdílet lokálně vyrobenou elektřinu mezi domácnostmi a dalšími subjekty nebo nepřístupnost zateplování a solárních panelů pro nízkopříjmové skupiny," říká.
Experti přitom ještě minulý měsíc varovali před tím, že kvůli vládou schválenému zastropování cen mohou Češi od úspor ustoupit. Pro Aktuálně.cz na to upozorňoval například energetický expert Macenauer.
"Uměle vytvořená, zastropovaná, cena energií na příliš nízké úrovní by mohla skutečně vést k nižším úsporám odběratelů, což je v současné situaci přesný opak toho, co bychom potřebovali. Oněch šest korun pro elektřinu a tři koruny pro plyn je podle mého soudu plošně už rizikové, ale chápu tento krok v kontextu všeho dění, i politického a myslím, že je to prostě krvavý kompromis," uvedl tehdy.
Zastropování začne platit od nového roku, do výše záloh by se však vzhledem k zúčtovacím obdobím mělo promítnout už od listopadu. Od října také platí úsporný tarif, kdy stát domácnostem uhradí příspěvek na energie ve výši 2000 korun nebo 3500 korun. Vláda ale apeluje na lidi, aby i přes peněžní úlevy od státu s energiemi šetřili.
K témuž vyzývá i Evropská unie, která začátkem října schválila balík opatření na snížení cen a omezení spotřeby energií. Mezi opatřeními je právě i dobrovolné snížení spotřeby elektřiny o deset procent a povinné snížení o pět procent ve špičkách, a to v období od 1. prosince do konce března roku 2023.
