Praha – Vyšší daňové zvýhodnění na druhé a další dítě, nová daňová sleva za školku a více rodin s nárokem na porodné. Tři zlepšení pro rodiče prosadila koaliční vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL, která právě podporu rodin s dětmi uvedla před rokem jako jednu z priorit svého programu.
V jaké podobě tyto novinky prošly, kolik peněz rodičům přinesou a odkdy je budou moci využít? Projděte si praktický přehled připravený online deníkem Aktuálně.cz.
Vyšší sleva na dítě
Od ledna 2015 se zvyšuje daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Za druhé dítě si bude moci rodič odečíst z daní o 200 korun měsíčně více oproti nynějšku, za třetí a případně každé další dítě o 300 korun více.
Na první dítě tak zůstává daňová sleva v dosavadní výši 1117 korun měsíčně. Na druhé dítě se od ledna zvyšuje na 1317 korun měsíčně, na třetí a každé další dítě případně na 1417 korun. Rodina se dvěma dětmi si tak oproti současnému stavu polepší až o 2400 korun ročně, se třemi dětmi o 6000 korun.
Vyšší slevu půjde uplatnit až v daních za rok 2015, nelze si ji tedy odečíst už z příjmů za rok 2014. Zaměstnanci by ji poprvé mohli zaznamenat ve výplatě za leden, ostatní až v daňovém přiznání podávaném na začátku roku 2016.
Vláda navíc slibuje do roku 2017 zvýšit slevu na druhé dítě celkem o 500 korun, na třetí a další dítě o 900 korun. Schválená částka je tak podle lidovců, kteří toto vyšší zvýšení prosazovali už nyní, jen dočasným kompromisem.
Maximální výše takzvaného daňového bonusu – 60 300 korun – se od roku 2015 nezvyšuje. Bonus se vyplácí lidem, kteří uplatňují daňové zvýhodnění na vyživované dítě a dostanou se poté do "záporné daňové povinnosti". Místo aby pak státu platili daň z příjmů, mohou od něj naopak získat peníze navíc. Bonus mohou využít jen lidé, kteří měli v kalendářním roce příjem minimálně ve výši šestinásobku minimální mzdy - za letošní rok tedy 51 000 korun, pro příští rok 55 200 korun.
Nová sleva za školku
Už za rok 2014 si rodiče nově mohou snížit daň o náklady, které vydávají za pobyt dítěte v mateřské škole nebo jiném zařízení péče o děti předškolního věku. Nová daňová sleva sice byla definitivně schválena až v listopadu, přesto ji lze využít už pro snížení daně z příjmů za celý rok 2014.
Sleva za umístění dítěte umožní jednomu z rodičů odečíst si z daní výdaje, které v příslušném kalendářním roce prokazatelně vynaložil za umístění v mateřské škole nebo jiném zařízení péče o děti předškolního věku. Výši těchto výdajů potvrdí provozovatel školky nebo obdobného zařízení. Případných poplatků na základní škole se už sleva netýká.
Stejně tak se od daně nebude odečítat například stravné nebo náklady na dopravu. "Výdaj vynaložený za umístění dítěte lze připodobnit ke školnému. Do výdajů za umístění dítěte tak nelze zahrnout výdaje související s pobytem v tomto zařízení, například výdaje na stravování," vysvětlil online deníku Aktuálně.cz mluvčí ministerstva financí Radek Ležatka.
Maximální výše roční slevy na jedno dítě je ohraničena částkou měsíční minimální mzdy. Pro daně za rok 2014 jde tedy o 8500 korun, za rok 2015 se hranice zvýší na 9200 korun.
Dosavadní "daňovou slevu na vyživované dítě" tato novinka nijak neruší ani neomezuje.
Novinka má formu slevy na dani, tedy částky odečítané přímo z daní, nikoliv „jen“ ze základu daně. Stejně jako stávající „slevu na dítě“ ji bude moci využít vždy jen jeden z rodičů. Má jít přitom o roční slevu, kterou by si lidé mohli uplatnit až po skončení kalendářního roku, nikoliv průběžně v každém měsíci, jako je tomu u dosavadního daňového zvýhodnění na dítě.
Na rozdíl od standardní slevy na dítě nepočítá nová sleva za umístění dítěte s takzvaným bonusem. Lidé si ji budou moci odečítat z daní, ale pokud je jejich daňová povinnost nižší než nárok na slevu, nevyužijí slevu celou. U dosavadní slevy na dítě přitom mohou nevyužitou část slevy dostat ve formě bonusu jako peníze „navíc“ od státu.
Oproti dosavadní „slevě na dítě" ji nebudou moci uplatnit prarodiče na vnuka či vnučku (s výjimkou péče nahrazující péči rodičů).
Zákon nepočítá s omezením této nové slevy pro živnostníky a osoby samostatně výdělečně činné, pokud současně uplatňují takzvaný výdajový paušál. Slevu však nemůže využít podnikatel, který si výdaje za předškolní zařízení uplatní ve svých „obecných“ daňových nákladech, tedy ve výdajích vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle paragrafu 24 zákona o daních z příjmů.
Na straně zaměstnavatelů a dalších subjektů budou daňově uznatelné výdaje na provoz vlastního zařízení péče o děti předškolního věku (typicky takzvané firemní školky) nebo i příspěvek jinému subjektu, pokud zajišťuje provoz takového zařízení pro jejich zaměstnance. Daňově zvýhodněná budou také nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnancům ve formě použití zařízení péče o děti předškolního věku.
Porodné i na druhé dítě, ale jen pro chudé
Porodné se znovu začne vyplácet i na druhé dítě. Navíc se rozšíří okruh rodin, které na něj dosáhnou. Novinka se dotkne dětí narozených počínaje 1. lednem 2015. I nadále však půjde o dávku pro rodiče s nejnižšími příjmy.
Zatímco u prvního dítěte zůstane částka porodného na 13 tisících korunách, u druhého půjde „jen“ o 10 tisíc.
Do konce roku 2010 měla na porodné ve výši 13 tisíc korun nárok každá rodička bez ohledu na počet dětí nebo výši příjmu domácnosti. Koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných prosadila od roku 2011 omezení porodného jen na první dítě a jen pro domácnosti s příjmem nepřevyšujícím 2,4násobek životního minima rodiny.
Matka a otec žijící ve společné domácnosti (bez dalších osob kromě narozeného dítěte) tak v roce 2014 dostávali porodné na první dítě jen tehdy, jestliže jejich měsíční čistý příjem nepřesáhl 18 504 korun. U matky-samoživitelky činí hranice čistého příjmu 11 712 korun měsíčně.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová (ČSSD) ale prosadila i zvýšení koeficientu z 2,4násobku na 2,7násobek životního minima rodiny. Na porodné u prvního dítěte tak od roku 2015 dosáhnou domácnosti s čistým příjmem do 20 817 korun, u matky-samoživitelky do 13 176 korun.
Při narození druhého dítěte stoupnou limity v praxi ještě výrazněji, protože do životního minima rodiny se budou počítat už dvě děti. Pokud by první z nich bylo mladší šesti let, měly by na porodné u druhého dítěte nárok rodiny s příjmem do 25 515 korun měsíčně, u matky-samoživitelky do 17 874 korun. V případě staršího sourozence by se hranice životního minima ještě mírně zvýšila.
Polepší si také ženy, jimž se současně narodí více dětí. Zatímco dosud dostaly od státu maximálně 19 500 korun (nebo jen 13 tisíc), nově získají 23 tisíc korun.
Při takzvaném vícečetném porodu totiž měly matky dosud nárok na zvýšené porodné 19 500 korun (místo standardních 13 tisíc) nezávisle na tom, zda se jim narodí dvojčata, či třeba čtyřčata. Avšak jen v případě, že jde o první porod. Pokud by se matce napoprvé narodilo jedno dítě a teprve při dalším porodu třeba čtyřčata, dostala dosud porodné jen na první dítě ve standardní výši 13 tisíc.
Od ledna 2015 získá matka vždy 23 tisíc korun nezávisle na tom, zda se vícerčata narodí při prvním, nebo druhém porodu.
Pomoci může i nižší DPH
Rodinám s nejmenšími dětmi může teoreticky pomoci i nová snížená sazba DPH ve výši 10 procent. Má se vztahovat na nenahraditelnou dětskou výživu, léky, knihy a na suroviny určené k výrobě potravin pro lidi s celiakií a fenylketonurií. Dosavadní snížená sazba ve výši 15 procent a základní sazba 21 procent zůstávají i nadále.
Nenahraditelnou dětskou výživu definuje zákon jako výživu pro kojence, tedy děti do ukončeného dvanáctého měsíce věku, a malé děti, tedy děti od ukončeného jednoho roku do ukončeného třetího roku věku. Konkrétněji jsou definovány ve vyhlášce ministerstva zdravotnictví o potravinách určených pro zvláštní výživu.
Neprošlo původně zvažované snížené DPH na dětské pleny. Ministerstvo se obává opětovného zahájení řízení s Evropskou komisí kvůli porušení směrnice, která sníženou sazbu pro pleny zakazuje. Právě kvůli předchozím problémům s Komisí byly dětské pleny od roku 2013 přeřazeny ze snížené (tehdy 14%) do základní sazby daně (21%).
Rozpočet přijde o miliardy
Všechny tři novinky se samozřejmě projeví na nižších příjmech veřejných rozpočtů. Například jen zvýšení daňových slev na druhé a další dítě má v roce 2015 přijít podle ministerstva financí na 1,6 miliardy korun. Rozšíření porodného navýší státní výdaje o zhruba 330 milionů korun ročně.
Vláda ale věří, že když lidem nechá více peněz, ušetří jednak na některých sociálních dávkách a jednak podpoří spotřebu, tedy nakupování, díky čemuž získá více třeba na DPH. Daňová sleva za školku má pak motivovat rodiče k časnějšímu návratu do práce, což státu může přinést vyšší příjmy přinejmenším na povinně placeném pojistném. Podporu rodin obecně chápe vládní koalice především jako investici do budoucna a například jednu z cest, jak pomoci státnímu důchodovému systému, v němž stále méně lidí v produktivním věku přispívá čím dál většímu počtu penzistů.
Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.
