Cukr ve světě zlevnil o polovinu. Proč to nepoznáte v Česku?

Pavla Adamcová Pavla Adamcová
21. 4. 2015 18:05
Cena samotné komodity tvoří asi jen třetinu celkové ceny, kterou vidíme v obchodech. V Evropské unii ale má vliv i řada dalších omezení.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Praha – Cena cukru na světovém trhu klesla za poslední tři roky o polovinu, a přibližuje se tak dosud nejnižším hodnotám z roku 2008. Surový cukr se na newyorské burze nyní obchoduje za cenu kolem 13 centů za libru. Světové zásoby jsou totiž na historických maximech, zhruba 20 procent nad průměrem posledních deseti let, připomíná agentura Bloomberg.

Běžný evropský spotřebitel ale takto výrazný pokles v peněžence nepocítí. A zdaleka nejen proto, že cena samotné komodity se na celkové prodejní ceně v obchodech podílí jen částečně. Mohou za to omezení dovozu, produkční kvóty, oslabování eura vůči dolaru i dlouhodobé smlouvy.

„Cukr patří mezi nejztrátovější komodity v tomto roce. Od ledna už přišel o desetinu ceny. Hlavním důvodem je dobrá úroda v zemích velkých producentů a obstojné vyhlídky současné sezony," vysvětluje analytik společnosti X-Trade Brokers Jiří Tyleček.

Roli hraje také pokles kurzu brazilského reálu. "Ten se na páru s americkým dolarem dostal v březnu nejníže od roku 2003," dodává analytik. Právě Brazílie je na trhu s cukrem dominantním hráčem.

Rok Index cen cukru
2008 181,6
2009 257,3
2010 302,0
2011 368,9
2012 305,7
2013 251,0
2014 241,2
2015 (leden) 217,7
2015 (únor) 207,1
2015 (březen) 187,9

Zdroj: OSN

V EU se zlevňuje jen mírně

Klesající ceny cukru ve světě ale ovlivňují evropský trh s cukrem jen mírně. V Unii je totiž složitější situace způsobená produkčními kvótami a omezeními dovozu i vývozu.

Dovoz klíčové suroviny pro výrobu cukru ve světě – cukrové třtiny – omezuje Evropská unie celními sazbami. Cílem je podle agrárního analytika Petra Havla chránit evropské zemědělce pěstující cukrovou řepu – výroba cukru z ní je ale nákladnější.

Výraznějšímu zlevňování v Evropě podle něj brání také fakt, že oslabování eura vůči dolaru cukr při dovozech do Evropské unie zdražuje. "Cena je zde o mnoho vyšší než v USA, nicméně alespoň se zpožděním reaguje na pohyby na světových trzích," dodává Tyleček.

Cena samotné komodity tvoří podle analytika společnosti Cyrrus Tomáše Menčíka asi jen třetinu celkové ceny cukru, kterou vidíme v obchodech. "Zbytek tvoří cena za přepravu, skladování, balení, daně či marže," dodává.

Nelze ani čekat, že kvůli levnému cukru v nejbližší době výrazně zlevní produkty, do nichž se přidává. Například přední potravinářská společnost Nestlé má smlouvy s dodavateli domluvené na celou cukernou sezonu. Současný kontrakt tedy trvá od loňského října do letošního září. "Vzhledem k těmto dlouhodobým smlouvám se nám pokles světových cen cukru podařilo promítnout do cen vstupů jen částečně," vysvětluje Andrea Brožová z korporátní komunikace Nestlé CZ. Upozorňuje, že do celkových nákladů na výrobu produktu - typicky třeba u cukrovinek - musí být zahrnuty i ceny ostatních surovin.

Evropská unie se sice chystá uvolnit cukerné kvóty, ale nejdříve za dva roky. "To by pak mohlo vést k navýšení produkce a následně k poklesu ceny i na evropském trhu," odhaduje analytik společnosti Colosseum Petr Habiger.

Poptávka roste

Globální poptávka po cukru se nicméně dlouhodobě zvedá, což by podle ekonomických teorií mohlo současný pokles cen zabrzdit. Ve světě může podle amerického ministerstva zemědělství po letech převážit poptávka nad nabídkou. Letošní celosvětová produkce cukru podle předpovědi dosáhne téměř 177 milionů tun, zatímco spotřeba by mohla být ještě o zhruba dva miliony tun vyšší.

Průměrný Evropan v roce 2013 podle agentury Bloomberg spořádal 37,1 kilogramu cukru, přitom ještě v roce 2011 to bylo 35,1 kilogramu. Na Američana připadlo 32,5 kilogramu, což je o 1,5 kilogramu více než v roce 2011. Celosvětový průměr přitom činí 23 kilogramů.

Škodí cukr ekonomice?

Nedávný průzkum americké investiční společnosti Morgan Stanley přitom ukázal,  že zvýšená konzumace cukru a s ní spojené zvýšené riziko cukrovky a obezity zpomaluje růst vyspělých ekonomik i rozvíjejících se trhů.

Po zahrnutí vlivu těchto civilizačních chorob má hrubý domácí produkt států Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v příštích dvaceti letech růst průměrným ročním tempem 1,8 procenta, zatímco bez nich by to mělo být o 2,3 procenta.

Nejvíce přicházejí o produktivitu státy s nejvyšším počtem obézních lidí. Morgan Stanley umístila Českou republiku v žebříčku vlivu takzvané diabezity na HDP hned na druhé místo za Chile. V příštích 20 letech by tak česká ekonomika měla kvůli vlivu diabetu a obezity ztratit přes čtvrtinu svého výkonu.

Mezi státy výrazně postižené diabezitou se zařadily také USA, Austrálie a Nový Zéland, ale i Slovinsko, Estonsko a sousední Slovensko. Nejlépe naopak v průzkumu dopadly země jako Japonsko, Švýcarsko či Francie.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Ministři financí EU se shodli na plánu pro oživení ekonomik

Ministři financí zemí Evropské unie se dnes dohodli na tom, že země eurozóny budou moci k oživení ekonomik stižených koronavirovou krizí využívat bez jakýchkoli podmínek záchranný fond ESM. Po dnešní videokonfereci euroskupiny to oznámilo několik ministrů.

Shodu na vydání společných dluhopisů, o které stály zvláště nejpostiženější země jako Itálie a Španělsko, naproti tomu ministři nedosáhli. O dalších možných nástrojích mají podle nich rozhodnout lídři unijních zemí.

Podle francouzského ministra financí Bruna Le Maira dospěli ministři k "excelentní dohodě", která umožní zemím okamžitě využít půl bilionu eur (14 bilionů Kč) z ESM. Obdobná částka by měla být k dispozici později v novém fondu pro zotavení ekonomik. O jeho financování však kvůli vzájemným neshodám ministři nerozhodli.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Exploze kyslíkové nádoby při opravě bojleru poškodila dům nedaleko velvyslanectví ČR v Moskvě

Exploze kyslíkové tlakové nádoby dnes poškodila dům v centru Moskvy, který se nachází v bezprostřední blízkosti českého a slovenského velvyslanectví. Výbuch si vyžádal několik zraněných, uvedla ruská média s odvoláním na záchranáře. Podle mluvčího ambasády ČR jsou všichni pracovníci úřadu v pořádku. Záchranáři zprvu pátrali po desítce pohřešovaných osob, ale všichni o sobě dali brzo vědět, uvedla televize Rossija 24.

Exploze, která podle TASS nastala při opravě bojleru, poškodila desáté patro budovy stojící naproti velvyslanectví Slovenské republiky a vzdálené asi 150 metrů od české ambasády. "S velvyslanectvím je vše v pořádku, všichni pracovníci jsou v pořádku, budova nijak neutrpěla," ujistila slovenská ambasáda podle TASS.

Zdroj: ČTK
Další zprávy