Praha – Bez práce je v Česku nejméně lidí od začátku krize v roce 2008. Podle Českého statistického úřadu jich ke konci letošního června bylo 261,7 tisíce, což je o 60 tisíc méně než před rokem. Obecná míra nezaměstnanosti klesla na pět procent – meziročně o 1,2 procentního bodu.
Experti se shodují, že nezaměstnanost bude v dalších měsících dál klesat, protože česká ekonomika roste a s ní i poptávka po pracovních silách. Výrazné snížení míry nezaměstnanosti směrem k nulové hodnotě ale čekat nelze. Nezaměstnanost se totiž zastaví na své „přirozené míře“.
Část populace tedy zůstane bez práce bez ohledu na to, že volná místa přibývají. Podle odborníků oslovených online deníkem Aktuálně.cz by se mělo jednat o čtyři až čtyři a půl procenta takzvaných ekonomicky aktivních lidí.
V první řadě budou v této skupině krátkodobě nezaměstnaní – tedy lidé, kteří právě jednu práci opustili a chystají se nastoupit do nové. "Lidé opouštějí dosavadní, nevyhovující pracovní místa a hledají si jiná, lepší," vysvětluje Dalibor Holý, který na Českém statistickém úřadu (ČSÚ) vede odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí.
Kromě toho sem mohou patřit sezónní pracovníci a dobrovolně nezaměstnaní, tedy lidé, kteří v podstatě pracovat nechtějí. Podle ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška se tyto kategorie často prolínají. "Kupříkladu sezónní pracovník v zemědělství může být přes zimu dobrovolně nezaměstnaný," říká.
Přirozeně nezaměstnaní? Lidé bez kvalifikace
Hlavní podíl na skupině osob, které zůstanou "přirozeně bez práce", však budou mít lidé strukturálně nezaměstnaní. Tedy ti, kteří hledají práci, ale bohužel ovládají jiné obory, než o které mají firmy zájem.
Samotná skutečnost, že pracovních příležitostí přibývá a úřady práce nabízejí nejvíce volných míst od roku 1993, jim tudíž nepomáhá, neboť jim pro tyto profese chybí odbornost.
"Firmy hledají jinou pracovní sílu, než je k dispozici. Chtějí kvalifikované experty, ale mezi nezaměstnanými převažují nekvalifikovaní s nízkým vzděláním," shrnuje Holý. Typicky mají zájem třeba o CNC operátory, konstruktéry, programátory, ale také kováře a nástrojáře.
Jen kovářům a nástrojářům nabízely firmy na konci července prostřednictvím úřadů práce 5145 volných míst. "Potřebují kvalifikovanou sílu ke strojům, která je dovede nejen obsluhovat, ale také seřizovat podle měnících se operací, nebo dokonce takové operace zadávat," vysvětluje prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič, proč toto místo nemůže vzít jakýkoliv uchazeč o práci.
"Už nyní je vidět, že na trhu práce chybějí některé kvalifikace a vzhledem k průmyslovému charakteru ekonomiky se tento nedostatek bude i nadále prohlubovat. Myslím si, že absolventi technických oborů mohou mít větší šance než humanitních," potvrzuje ekonom ČSOB Petr Dufek.
Nezaměstnaní bez dostatečné odbornosti se samozřejmě mohou v řadě případů rekvalifikovat. To však může trvat několik měsíců, během nichž zůstanou registrováni na úřadech práce.
O počtu nezaměstnaných rozhoduje i stát
Na zmíněnou "přirozenou míru nezaměstnanosti" nemají vliv jen znalosti a dovednosti uchazečů. Roli hraje i pružnost trhu práce - tedy to, jak snadno a rychle lze najímat nebo propouštět zaměstnance nebo jak jsou lidé ochotní za prací dojíždět, nebo se za ní dokonce stěhovat, a jak je to pro ně obtížné.
Roli hraje také přístup vlády k různým rekvalifikačním programům či výše podpory v nezaměstnanosti. Pokud je totiž třeba výrazně nižší než minimální mzda, ať už neoficiální, nebo ta garantovaná státem, tak budou lidé bez práce více nuceni k rekvalifikaci.
"Například růst podílu částečných pracovních úvazků, vyšší flexibilita v podobě nestandardních pracovních smluv a vyšší věk pro odchod do důchodu s sebou nesou pokles počtu nezaměstnaných a růst počtu ekonomicky aktivních obyvatel," shrnuje analytik GE Money Bank Filip Fyrbach.
Přirozená míra se může měnit
Z toho důvodu neexistuje žádné univerzální číslo, které by říkalo, kolik přirozená míra nezaměstnanosti činí. I v rámci jednotlivých zemí se totiž v čase vyvíjí.
"Těsně před finanční krizí se obecná míra nezaměstnanosti v Česku propadla až na úroveň 4,3 procenta. Jestliže předpokládáme, že tehdy byla míra nezaměstnanosti zhruba na své přirozené úrovni, má tuzemská ekonomika v tomto směru ještě kam klesat," připomíná Fyrbach.
"K dosažení přirozené míry nezaměstnanosti nám zbývá zhruba procentní bod, a to bez ohledu na použitou metodiku," očekává Sobíšek.
Snížit přirozenou míru nezaměstnanosti lze podle něj jen omezeně a jde o běh na dlouhou trať. "Jednou možností je motivovat podniky k vytváření pracovních příležitostí v regionech s vyšší mírou nezaměstnanosti, další možností je přizpůsobovat nabídku vzdělávání, hlavně učňovských oborů, poptávce na trhu práce," dodává Sobíšek.
Podle makroekonomické teorie platí, že je-li míra nezaměstnanosti na přirozené míře, tak je v rovnováze celý trh práce. Produkt, který se v takovém případě vyrobí, pak nazývají ekonomové jako potenciální.
Dvě různá čísla
Se zmíněným ukazatelem obecné míry nezaměstnanosti (nyní pět procent) pracuje Český statistický úřad. Na základě Výběrového šetření pracovních sil vyjadřuje podíl nezaměstnaných na ekonomicky aktivních lidech (tedy zaměstnaných i nezaměstnaných, kteří aktivně hledají práci - pozn. red.) ve věku 15 až 64 let.
Vedle toho je v Česku pravidelně zveřejňován ještě podíl nezaměstnaných. S ním pracuje ministerstvo práce a sociálních věcí, respektive Úřad práce ČR, které počet nezaměstnaných porovnává se všemi obyvateli mezi 15 až 64 lety. Do této skupiny patří kromě ekonomicky aktivních i ekonomicky neaktivní osoby - tedy lidí bez práce, kteří zaměstnání nehledají. To mohou být studenti, invalidé nebo například ženy v domácnosti.
Podíl nezaměstnaných činil koncem července 6,3 procenta.
Unijní statistický úřad Eurostat vyjadřuje míru nezaměstnanosti podle stejné metodiky jako ČSÚ, avšak pro věkovou skupinu 15 až 74 let. Česko má podle této jednotné metodiky 4,9% nezaměstnanost, což je nyní druhé nejnižší číslo v Evropské unii. Z porovnání je vidět, že ani jinde neklesá nezaměstnanost v době ekonomického oživení až k nule. Například v Rakousku dosahuje míra nezaměstnanosti (nejnižší v EU) 4,7 procenta a v Německu šest procent.
