Česko se stane světovým výrobcem leteckých motorů, vláda podepsala smlouvu s GE Aviation

Jan Úšela Jan Úšela
Aktualizováno 20. 10. 2016 10:16
GE Aviation postaví v Česku továrnu na letecké motory. Nový závod má zaměstnat přes 500 lidí a přinést tuzemským dodavatelům zakázky za 2,4 miliardy korun ročně. Výši investice ale státní úřady ani americká firma neuvedli. "Motory tu chceme vyrábět několik desetiletí, proto zemi jen tak neopustíme," slibuje středoevropský ředitel GE.
Letecký motor od GE Aviation.
Letecký motor od GE Aviation. | Foto: GE Aviation

Praha – Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) dnes jménem vlády podepsal investiční smlouvu s americkou společností GE Aviation. Ta se zavázala, že do roku 2022 postaví poblíž Prahy továrnu na letecké motory, kterých chce postupně vyrábět až 600 ročně.

V závodě má do roku 2023 vzniknout přes 500 pracovních míst. Noví zaměstnanci se připojí ke čtyřem stovkám dosavadních, které pro podnik pracují v pražských Letňanech.

Na vývoji nového motoru se bude podílet také pražské ČVUT, které na letecký výzkum obdrží od státu návratnou půjčku ve výši dvou miliard korun. Americká společnost pak škole přispěje 100 miliony korun.

Průmyslový konglomerát GE, jehož tržní hodnota přesahuje výši českého HDP o celé dva biliony korun, chce s turbovrtulovými motory z Česka ovládnout až 60 procent globálního leteckého trhu.

"Českou republiku jsme si vybrali kvůli zdejšímu leteckému průmyslu, který má v zemi tradici a zázemí. Motory tu chceme vyrábět několik desetiletí, proto zemi jen tak neopustíme," říká středoevropský ředitel GE Peter Stračár.

"Investice GE v sobě jako jedna z prvních v Česku snoubí výrobu spolu s výzkumem a vývojem. Česká republika se díky ní stane jedním z pěti států světa, které letecké motory vyrábí a zároveň je vyvážejí," uvádí mluvčí ministerstva průmyslu František Kotrba.

Deset miliard pro celý region

Celková výše investice v Česku ovšem nedosáhne 9,5 miliardy korun (400 milionů dolarů), jak bylo dříve avizováno. Tato částka se totiž týká i Polska nebo Itálie, kde bude část vývoje a výroby nových motorů probíhat.

"Významná část z této sumy ovšem připadne na Českou republiku, která se stane globálním sídlem celého projektu. Budeme tu motor vyvíjet a testovat a vyrobíme zde také většinu jeho součástek," vysvětluje programový ředitel výroby turbovrtulových motorů v českém GE Aviation Milan Šlapák.

Společnost podle něj nezveřejní, kolik z téměř 10 miliard korun připadne Česku. "Naši konkurenti by si z toho mohli lehce odvodit, jaké kapacity v daných státech máme, nebo kolik v nich vkládáme do výzkumu. Proto výši investic za jednotlivé evropské státy uvádět nebudeme," dodal Šlapák. Firma podle něj s takovou výší chystané investice v Česku neoperovala ani dříve a média si sumu vyložila mylně.

Zdroje blízké GE potvrdily, že jenom stavba nové letecké továrny v Česku vyjde společnost na více než 50 milionů eur (1,4 miliardy korun). Ty by měly jít nad rámec souhrnné evropské investice.

Zmatky kolem klíčového čísla projektu jdou ovšem spíše na vrub ministerstva průmyslu a agentury CzechInvest, které investiční smlouvu s firmou dojednávaly a téměř desetimiliardovou částku ve svých vyjádřeních zmiňovaly. Oba úřady teď ovšem nechtějí dříve uváděné číslo příliš komentovat. "Výše investice v České republice je v tuto chvíli důvěrnou informací, a proto ji bohužel nemůžeme zveřejnit," uvedl ředitel CzechInvestu Karel Kučera.

Brzký odchod prý nehrozí

Přestože není jasné, kolik peněz GE se svým leteckým projektem do Česka přinese, dává investice podle většiny oslovených leteckých firem a odborníků smysl.

"GE v Česku působí od roku 2008, každoročně navyšuje výrobu a má tu své globální centrum pro výrobu turbovrtulových motorů. Pro Česko je projekt nového motoru příležitostí skokově navýšit leteckou výrobu," míní bývalý šéf Aera Vodochody Ladislav Šimek, podle něhož je zřejmé, že Američané chtějí v Česku zůstat dlouhodobě, a nemělo by tedy hrozit, že výrobu časem přesunou jinam.

S tím souhlasí i ředitelka Svazu českých leteckých výrobců Alice Undusová, která vyzdvihuje příležitosti pro české výrobce. "Pro nový motor kompletně vyvinutý a vyráběný v Čechách bude GE Aviation potřebovat nové místní dodavatele, takže je to příležitost pro stávající i aspirující letecké firmy, aby se rychle snažily tím dodavatelem stát," říká. Tuzemským leteckým firmám slibuje americká GE každoročně zakázky až ve výši 90 milionů eur (2,4 miliardy korun).

Kritici ovšem varují před tím, že GE českým podnikům může přetáhnout letecké odborníky, kterých je na zdejším trhu práce nedostatek. "Může se to podobat příchodu firmy Honeywell, která využila tradičně vysokého technického potenciálu naší země, což vedlo k oslabení českých leteckých firem," míní spolumajitel kunovického výrobce letadel Evektor Jaroslav Růžička.

ČVUT chce vládní garance

Nedostatkové odborníky má pro americkou firmu vychovat pražské ČVUT, které se chystá navýšit studijní kapacity leteckých oborů, jež má akreditované. "Do čtyř let chceme vyprodukovat větší množství bakalářů a následně inženýrů s leteckou specializací. V GE by pak mohly pracovat stovky našich absolventů," uvádí rektor školy Petr Konvalinka.

Pražská univerzita se navíc chystá na výzkumnou spolupráci s leteckým výrobcem, na níž by od státu měla získat návratnou půjčku ve výši dvou miliard korun. Tu by měla podle vlády státu vrátit, až v příštím roce obdrží na letecké projekty evropské dotace ve stejné výši, o něž si už škola požádala. "Kdybychom ale peníze z Bruselu nedostali, tak nemáme žádnou garanci, že by tu sumu uhradil stát," uvádí rektor, podle něhož škola není připravena na případ, kdy by musela miliardový letecký výzkum financovat sama.

"S podpisem investiční smlouvy s GE samozřejmě souhlasíme. Myslím si, že to je obrovská příležitost pro Česko i ČVUT, jehož prestiž se tak zvýší. Bez finančních garancí vlády pro naši školu ovšem nemám jistotu, že náš akademický senát schválí podpis školy pod touto investicí," vysvětluje Konvalinka, který se k čtvrtečnímu potvrzení dohody s GE nepřipojil a hodlá se ve věci finančních garancí pro ČVUT v příštím týdnu sejít se zástupci vlády.

Bez souhlasu pražské techniky přitom nejspíš nebude možné investici definitivně potvrdit, což v minulém týdnu připustil i ministr průmyslu Jan Mládek. "Vše je trochu komplikované tím, že spolupráci musí potvrdit ČVUT. Věřím ale, že vše bude dotaženo bez problémů do konce a smlouvu podepíšeme," uvedl Mládek.

Pokud se tak stane, začne GE s výrobou nových turbovrtulových motorů v roce 2022. Na motory s označením ATP už má firma prvního kupce, americkou společnost Textron Industries, která je chystá montovat do svých nových soukromých letounů Cessna Denali. Nové motory, jež by měly vznikat v chystané továrně poblíž Prahy, mají z trhu vytlačit konkurenční produkty kanadské firmy Pratt & Whittney vyráběné od půlky šedesátých let minulého století. Výrobky GE mají dosahovat větší rychlosti, výkonu a spotřebovat také o dvacet procent méně paliva.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci, která ohrožuje všechny demokratické země. Vláda by to měla prosadit i v Evropské unii, která by měla přestat rozlišovat rozdělení Hizballáhu na politickou a vojenskou část. Dolní komora se na tom dnes usnesla na popud předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové (ODS)

"Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby na úrovni Evropské unie prosazovala opuštění konceptu dělení Hizballáhu na dvě části a jeho úplné zařazení na seznam teroristických organizací," stojí ve sněmovním usnesení. Ministři zahraničí EU zařadili před sedmi lety na evropský seznam teroristických organizací pouze vojenské křídlo hnutí.

Vláda by se podle poslanců měla rovněž zasazovat o potlačení vlivu Hizballáhu ve světě v zájmu posílení mezinárodní bezpečnosti. Sněmovna také konstatovala, že její usnesení "není nepřátelským aktem vůči libanonskému lidu a že má zájem na udržování partnerství s Libanonskou republikou". Zástupci Hizballáhu jsou součástí libanonské vlády.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Obama kritizoval na mítinku Trumpa kvůli "zpackanému" boji s pandemií

Bývalý americký prezident Barack Obama na mítinku na Floridě ostře kritizoval svého nástupce Donalda Trumpa kvůli "zpackanému" boji s epidemií covidu-19. Lepší strategie podle něj mohla zachránit tisíce lidských životů. Informovala o tom dnes stanice CNN.

Obama vystoupil na mítinku v Orlandu na Floridě, na který lidé kvůli epidemii covidu-19 mohli přijet jen v autech a z nich si projev vyslechnout.

Na podporu demokratického kandidáta na prezidenta a svého někdejšího viceprezidenta Joea Bidena vystoupil Obama už minulý týden v Pensylvánii. Florida i Pensylvánie patří ke klíčovým státům, jejichž voliče chtějí demokraté i republikáni dostat na svou stranu.

Podle bývalého prezidenta Trump pandemii ignoroval a nyní se zdráhá přijmout zodpovědnost za následky svých činů. "Ale tenhle úřad tak nefunguje. Jste zodpovědní nonstop," dodal. Současný šéf Bílého domu se podle Obamy zajímá víc než o blaho lidí o svůj mediální obraz. "Žárlí na covid kvůli mediální pozornosti, které se mu dostává," řekl.

Nadcházející volby označil Obama za "nejdůležitější za našich životů". Shromážděné vyzval, aby dali svůj hlas Bidenovi, neboť ten má podle něj "konkrétní plán", jak učinit z USA zdravější, spravedlivější a silnější zemi.

Zdroj: ČTK
Další zprávy