Půjčku z programu SURE vláda domluvila loni, první peníze přišly v polovině března. "První tranše zápůjčky ve výši jedné miliardy eur se splatností 15 let a s úrokovou sazbou 0,2 % byla České republice poskytnuta na základě výdajů státního rozpočtu vynaložených již v roce 2020 v rámci programů Antivirus a kompenzační bonus pro OSVČ," vysvětlila Anna Vasko z tiskového oddělení ministerstva financí.
Kam nyní peníze půjdou? "Přijaté peněžní prostředky umožní výhodně refinancovat dubnovou splátku eurobondu (státní dluhopis v eurové měně - pozn.red.) vydaného v roce 2010 v objemu 2 miliardy eur s kupónem 3,625 % a s datem splatnosti 14. dubna 2021. Díky tomu ročně uspoříme na úrokových výdajích zhruba 900 milionů korun a navíc dojde k diverzifikaci investorské báze státního dluhu," doplňuje Vasko.
Jenže jak uvedla Evropská komise na dotaz Aktuálně.cz, půjčky z programu pomáhají členským státům řešit náhlé zvýšení veřejných výdajů na zachování zaměstnanosti. Konkrétně mají pomoci pokrýt náklady, které přímo souvisejí například s financováním režimů zkrácené pracovní doby a podobných opatření zavedených jako reakce na pandemii, zejména pro osoby samostatně výdělečně činné. "Lze z toho také financovat některá opatření související se zdravím, zejména na pracovišti," napsalo tiskové oddělení komise.
"Pandemie ještě neskončila. Podniky po celé EU se stále potýkají s problémy. Jsme zde, abychom je podpořili. Chráníme lidi před virem a chceme chránit i jejich pracovní místa a příjmy," uvedla k tomu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Kromě Česka peníze získaly rovněž Španělsko, Chorvatsko, Itálie, Litva, Malta a Slovensko.
Navíc jak tiskový odbor EK doplnil, Česko bude muset do šesti měsíců od čerpání peněz poslat zprávu do Evropského parlamentu, na co peníze a jak využila.
Proto někteří ekonomové oslovení Aktuálně.cz neskrývali překvapení, že peníze míří jinam. "Podle veřejně dostupných informací miliarda eur směřovat na financování programů podpory zaměstnanosti tedy programu Antivirus, který státní kasu za 12 měsíců stál 29 miliard. Mohu se jen domnívat, že ministerstvo financí využilo určitého stupně volnosti, které podmínky půjčky z program SURE umožnily. Samozřejmě, že již zrealizované výdaje na program Antivirus jsou financovány na dluh. Účel této pomoci není levně zahlazovat nahromaděné dluhy státu, ale pomoc s financováním pomoci zaměstnanosti," uvedla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Podle ní další miliarda eur, která má být ze stejného programu Česku poskytnuta později, by měla být už účelově vázána na tento účel a ne být použita k levnému financování dluhu, který z velké části vzniká jinde než z podpory zaměstnanosti.
Také Vladimíra Pikoru, hlavního ekonoma Next finance, využití peněz překvapilo. "Musím se přiznat, že mě zaskočilo, že z programu SURE, který má sloužit na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci chce ministerstvo refinancovat splátku státních dluhopisů vydanou v roce 2010. Nejsem si jist, zda se tímto použitím peněz nedostáváme mimo program a zda to pak nebude mít nějaké negativní právní důsledky. Použít na splátky dluhů peníze, kterými máme bojovat s nezaměstnaností, mi přijde přinejmenším divné. Doufám, že to ministerstvo konzultovalo s dobrými právníky," uvedl Pikora.
Na dotaz, proč ministerstvo peníze nevyužije na přímou podporu zaměstnanosti, Anna Vasko uvedla: "Aktuálně jsme už na podporu ekonomiky v různých formách vládní pomoci vynaložili 328,7 miliardy korun. Zhruba 71,9 miliard korun z této částky šlo na nepřímou pomoc ve formě záručních úvěrů, které jsou podnikatelům dostupné už od loňského roku a fungují díky státním zárukám a aktivnímu zapojení komerčních bank."
Podle ní jsou záruční programy schváleny, plně funkční a poskytují podnikatelům dostatečný objem prostředků k využití. "Předpokládáme, že podle vývoje epidemie a pokračující vakcinace obyvatelstva a s ní spojené uvolňování ekonomiky budou tyto záruční programy postupně nahrazovat přímou vládní pomoc," dodala Vasko.
Je nová investorská báze výhodná?
Jak uvedlo ministerstvo financí - zápůjčka umožní výhodně refinancovat dubnovou splátku eurobondu, uspoří se na úrokových výdajích zhruba 900 milionů korun a navíc dojde k diverzifikaci investorské báze státního dluhu. Jinými slovy, zápůjčka z EU pomůže část státního dluhu u investorů splatit, další část dluhu bude refinancována jiným eurobondem s delší splatností.
"K rozšíření investorské báze státu dochází proto, že se jedná o 15letou splatnost eurobondu, která již náleží do segmentu delších splatností. V tomto segmentu splatnosti se pohybují jiní investoři než v segmentu splatnosti kolem 10let, ve kterém ČR standardně vydává dluhopisy v cizí měně. Jedná se například o pojišťovny a penzijní fondy, investiční fondy, centrální banky a jiné instituce," doplnila Vasko.
Podle experta na investice Aleše Prandstettera ze společnosti eFrank.cz je skutečně vzhledem k výhledu vývoje zadluženosti ČR a s přihlédnutím k aktuálním možnostem financování, vhodné prodloužit průměrnou délku splatnosti státního dluhu. "Do této strategie tato půjčka zapadá," uvedl odborník.
Úplně ale nesouhlasí s uvedenou úsporou 900 milionů ročně. "Podmínky zápůjčky se dají považovat v daném rámci za standardní, argumentace výhodností srovnáním s financováním z roku 2010 nedává moc smysl, výhodnost je možné srovnávat pouze s aktuálně dostupnými alternativami. A ty jsou v současné době zhruba na stejné úrovni, jako zmíněná zápůjčka," doplňuje Prandstetter.
