Celosvětově nejvíce vynaložily Spojené státy americké s přibližně 413.000 korunami na obyvatele. V rámci Evropské unie vydalo nejvíce Rakousko, a to 144 000 korun na jednoho obyvatele.
Studie dále upozorňuje, že výrazná část pomoci plynula do ekonomiky jako podpora likvidity v podobě záruk a garancí, naopak v rámci přímých opatření ČR uvolnila peníze odpovídající zhruba 5,4 procenta HDP. Méně ze zemí Visegrádské čtyřky (V4) pak v tomto směru vydalo jen Slovensko, a to 4,4 procenta HDP.
Většina výdajů na přímá opatření směřovala podle studie ve všech zemích V4 do nezdravotnických sektorů. "Nejvyšší podporu v této oblasti poskytlo Polsko ve výši 7,4 procenta HDP následované Maďarskem s 6,4 procenta HDP. Česko a Slovensko vynaložily v nezdravotnických sektorech vůbec nejméně - 4,2 procenta HDP," uvedl partner poradenské skupiny Moore Czech Republic Radovan Hauk. Tyto výdaje se týkaly podpory zaměstnanosti, příspěvku na péči rodičům, příspěvku pro OSVČ, nájmů společností, programů na podporu sportu, kultury, turismu, transportu, restaurací, zemědělství a jiných uzavřených sektorů.
"Fiskální opatření jednotlivých států měla dvě různé podoby. Šlo o nadlimitní opatření a podporu likvidity. Ve využívání nástrojů, jako jsou záruky či garance, byla Česká republika výrazně aktivnější než zbývající země Visegrádské čtyřky. Tímto způsobem do ekonomiky putovaly finanční prostředky ve výši 15,4 procenta HDP, zatímco v Polsku, Maďarsku a Slovensku na úrovni čtyř procent," uvedl Hauk.
V sektoru zdravotnictví se pomoc týkala především nákupu zdravotnického materiálu, bonusu pro pracovníky v sociálních službách, nemocnicích, hygienických stanicích a záchranáře, podpory péče o pacienty, spolufinancování rozvoje zdravotnické infrastruktury, telemedicíny, digitalizace a dalších zdravotnických opatření. Ze studie vyplývá, že nejvyšší podporu poskytlo Maďarsko, a to 9017 korun na jednoho obyvatele. Česko tímto způsobem uvolnilo 5628 korun na jednoho obyvatele.
Podle studie výdaje na boj s pandemií podpořily ekonomiky. "Na svoji původní ekonomickou výkonnost by se mělo dostat nejrychleji Slovensko spolu s Polskem, a to ještě v průběhu letošního roku. V případě České republiky, které vykázalo v roce 2020 meziroční pokles HDP o 4,6 procenta, se očekává návrat na původní předcovidovou výkonnost až v roce 2022," uvedl Hauk.
Z údajů ministerstva financí o vývoji státního rozpočtu ke konci května vyplývá, že ze státního rozpočtu na boj s pandemií koronaviru šlo od loňského března do konce letošního května 350,7 miliardy korun.
Přímá opatření například v podobě kompenzačních bonusů, programů Antivirus a dalších programů si vyžádaly 224,6 miliardy Kč. Odklad záloh daní vyčíslilo MF na 27,5 miliardy korun a výdaje na zdravotnictví v podobě nákupu ochranných prostředků, odměn zdravotníkům nebo oddlužení vybraných nemocnic na 98,6 miliardy korun.
Klíčová fiskální opatření států Visegrádské čtyřky v procentech HDP:
|
Stát |
Nadlimitní opatření |
Podpora likvidity |
|||||
| Sektor zdravotnictví | Sektory nezdravotnické | Zrychlené výdaje / odložené výnosy | Celkem | Podlimitní opatření: kapitálové injekce, půjčky, nákup aktiv nebo převzetí dluhu. | Podmíněné závazky: záruky, garance | Celkem | |
|
Česká republika |
1,2 |
4,2 |
0,6 |
5,4 |
0,0 |
15,4 |
15,4 |
|
Slovensko |
0,3 |
4,2 |
0,6 |
4,5 |
0,0 |
4,4 |
4,4 |
|
Maďarsko |
2,8 |
6,4 |
1,9 |
9,2 |
- |
4,3 |
4,3 |
|
Polsko |
0,4 |
7,4 |
- |
7,8 |
2,2 |
3,2 |
3,2 |
Zdroj: MMF, Moore Czech Republic
