Praha - Současná zemědělská politika EU a systém zemědělských dotací se musí zásadně změnit. Konstatuje se to v deklaraci skupiny 22 předních evropských zemědělských ekonomů, v níž z významných zemí chybí jen podpis zástupce Francie.
Dokument (jeho plné znění je ZDE) je historicky prvním veřejným společným vystoupením ekonomů - odborníků na zemědělství - proti zemědělské politice. Přicházejí s ním v době, kdy naopak ve více státech Evropy zemědělci v ulicích žádají o zvýšení dotací.
Ekonomové především brojí proti systému dotací na podporu zemědělské produkce. "První pilíř (v zásadě podpora produkce - pozn. red.) by měl být postupně, ale progresivně zrušen, protože nepodporuje společenské zájmy. Místo něj by měl být vytvořen nový systém, ve kterém jsou podpory odvozeny nikoli od minulosti, nýbrž od budoucího chování.
Opatření v rámci druhého pilíře (v zásadě rozvoj venkova - pozn. red.) by měla být komplexně přehodnocena a měla by v něm zůstat jen ta cílená opatření, která podporují skuteční evropské veřejné zboží a zamezují nadměrným platbám," uvádí se v dokumentu.
Ekonomové také konstatují, že současná zemědělská politika nevytváří potřebný rámec pro zvyšování efektivity zemědělství ani rozvoje venkova.
Potravinová bezpečnost
Deklarace vyzývá k přesměrování dotací z podpory produkce na zachování úrodnosti půdy a vodních zdrojů jako hlavní podmínky pro takzvanou potravinovou bezpečnost.
Signatáři výzvy
Výzvu podepsali např.:
- Stephan v. Cramon-Taubadel (Německo) - profesor univerzity v Göttingenu
- Markus Hofreither (Rakousko) - profesor z Univerzity přírodních zdrojů ve Vídni
- Ewa Rabinowicz ze švédské univerzity zemědělských věd v Uppsale
- profesor University of Reading Alan Swinbank (Velká Británie)
- profesor Jerzy Wilkin z varšavské univerzity (Polsko)
- Valentin Zahrnt z Evropského centra pro mezinárodní politické ekonomie (ECIPE)
Vyzývá také k podpoře investic do zemědělského výzkumu v rozvojových zemích na úkor podpory produkce evropských farmářů.
Za veřejné zboží na evropské úrovni přitom ekonomové nepovažují tvorbu krajiny, neboť "nejvíce užitků z kvalitní krajiny má příslušná země či region". To v praxi znamená, že dotace na údržbu své krajiny by měly v budoucnosti poskytovat zemědělcům jednotlivé země z vlastních zdrojů. EU by měla členským zemím přispívat jen například na hospodaření "přátelské ke klimatu," na podporu biodiverzity či na stabilizaci vodních režimů a protipovodňová opatření.
Nové deformace?
S návrhy ekonomů ale nesouhlasí řada zemědělských odborníků. Například podle ředitele ekonomických analýz generálního ředitelství zemědělství EU Tassose Haniotise jsou dotace na podporu zemědělské produkce "nezbytné" a oba stávající pilíře zemědělské politiky je nutné zachovat. Podle předsedy zemědělského výboru Evropského parlamentu Paola De Castra se zase zemědělská politika EU již "zásadně změnila" a reforma navrhované ekonomy by přinesla nové deformace trhu.
Generálnímu sekretáři evropských nevládních zemědělských organizací COPA/COGECA Pekka Pesonovi se zase nelíbí navrhované pojetí potravinové bezpečnosti. Jak ale podotýká signatář deklarace za ČR, náměstek ředitele Ústavu zemědělských a ekonomických informací Tomáš Doucha, je u řady osobností EU materiál přijímán "velmi vstřícně".
