Brno - Nevhodné poznámky či výroky soudců nemohou vést k pochybnostem o jejich možnostech a schopnostech objektivně rozhodnout. Nejsou ani důvodem k vyloučení konkrétního soudce z případu. Rozhodl o tom Nejvyšší soud.

K pravidlům pro prohlášení podjatosti soudců se Nejvyšší soud vyjádřil při posuzování dovolání Milana Čermáka, spolupachatele takzvané krádeže století, při níž zmizelo více než půl miliardy korun z budovy bezpečnostní agentury G4S v Praze.

Čermákovi advokáti totiž u soudu vedle zpochybnění důkazů napadli také jednání soudkyně pražského městského soudu Veroniky Čeplové.

Ta se měla podle právníků nelichotivě vyjádřit k soudnímu znalci Jiřímu Strausovi. Před projednáváním některých důkazů v Čermákův prospěch soudkyně prohlásila na adresu znalce, že většího blbce nezná.

To podle Čermákových právníků vede k pochybnosti o nestrannosti soudkyně, takže měla být z případu pro podjatost vyloučena.

Nevhodné, ale ne podjaté

Už pražský vrchní soud po vyslechnutí zvukového záznamu konstatoval, že ze strany soudkyně šlo jednoznačně o nevhodné vyjádření. Nešlo však podle něj o výrok určený účastníkům jednání a ani se netýkal obsahu posudku nebo jeho věrohodnosti. „Výrok svědčil jen o nezdvořilosti předsedkyně senátu Městského soudu v Praze, nikoliv o její podjatosti," rozhodl vrchní soud.

Také Nejvyšší soud rozhodl, že soudkyně podjatá nebyla. „O takový případ by však šlo, jen pokud by byl prokázán osobní vztah konkrétního soudce k určitým osobám zúčastněným na trestním řízení, nebo k věci samotné, anebo by byl výsledkem jeho osobního podílu na rozhodování v předchozích stadiích trestního řízení," uvedli soudci.

„Pouhé poznámky a výroky učiněné v průběhu hlavního líčení či jiných stadií trestního řízení a obviněnými subjektivně vnímané jako nevhodné nemohou vést k obecné pochybnosti o možnosti tohoto soudce nestranně a objektivně rozhodnout," dodali soudci.

Podle Nejvyššího soudu nebyly shledány žádné okolnosti, které by vedly k závěru, že soudkyně postupovala v případu zaujatě. „Jestliže obviněný soudkyni vytýkal nevhodné výroky, podle jejich obsahu se jednalo o nepřípadná ironická konstatování, která byla nemístná a nepatřičná, nikoliv však nasvědčující důvodu pro její vyloučení," rozhodli soudci.

Celý případ ale zatím nekončí, Milan Čermák totiž ještě poslal stížnost k Ústavnímu soudu.

Devět let vězení

Milan Čermák podle pravomocného rozsudku pomohl uprchlému komplicovi Františku Procházkovi ukrást více než půl miliardy korun z budovy bezpečnostní agentury G4S v Praze. Odpyká si devět let ve vězení.

Procházka v žižkovské pobočce G4S pracoval jako strážný. Na začátku prosince 2007 měl z budovy agentury ukrást 540 milionů korun. Vynesl peníze v taškách z trezorové místnosti a donesl je na nakládací rampu. Tam čekal Čermák v bílé dodávce s logem společnosti.

Procházku usvědčily z trestného činu zejména kamerové záznamy. O účasti třiapadesátiletého Čermáka svědčily tři nepřímé důkazy: pachová stopa v dodávce, soubory s fotkami auta použitého při odcizení peněz a s logem společnosti G4S v jeho počítači a záznamy telefonních hovorů.

Čermák opakovaně tvrdil, že důkazy jsou nedostatečné. Naznačoval, že obvinění vykonstruovala policie.