Praha - Na několika stech kilometrů silnic první třídy by už v příštím roce mohli řidiči legálně jezdit rychlostí až 110 kilometrů za hodinu místo dosavadních devadesáti. Nově se z nich mají stát takzvané rychlostní silnice.
Současně si polepší většina dosavadních rychlostních silnic - stanou se z nich klasické dálnice. Dálniční síť České republiky se díky tomu rozšíří zhruba o 300 kilometrů, maximální rychlost 130 km/h se nezmění.
Počítá s tím materiál Nové pojetí dálniční sítě, který připravilo ministerstvo dopravy a který ve středu projednala vláda.
Jednodušší značení
Kdo jede například z Prahy do Liberce nebo směrem na Karlovy Vary, vnímá tamní čtyřpruhové komunikace jako klasické dálnice. Ale například zahraniční investor, který si jen prohlíží méně podrobnou mapu České republiky, je vnímá jako obyčejné silnice. Formálně jde totiž "jen" o rychlostní silnice, nikoliv dálnice, což právě některé zahraniční mapy rozlišují.
V České republice totiž existují dvě různě značené komunikace „dálničního typu". Obě jsou (až na výjimky) stejně široké, shodně zpoplatněné, platí na nich stejná maximální povolená rychlost, v zásadě jsou i stejně kvalitní. Odlišné označení zbytečně mate nejen zahraniční investory či turisty, ale také tuzemské řidiče.
(Mapu ve větším rozlišení najdete na webu ministerstva)
Vážný plán na „sjednocení" rychlostních silnic s dálnicemi se objevil už v roce 2008 a informoval o něm tehdejší týdeník Profit.
"Přeřazení některých rychlostních silnic pod dálnice by přineslo vyšší mezinárodní prestiž. Například při vyjednávání zahraničních investic jsou dálnice stěžejním bodem. Odpadlo by tak přesvědčování, že se ve skutečnosti jedná o dálnici," vysvětloval Profitu tehdejší generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Alfred Brunclík. Podporovali jej i zástupci agentury CzechInvest.
Nové pojetí rychlostních silnic
K pět let starému záměru se vrátilo i současné ministerstvo dopravy. A pokud v Parlamentu projdou příslušné legislativní změny, měly by změny platit zhruba od začátku roku 2014.
Ani po zmíněném sjednocení ale kategorie rychlostních silnic nezanikne. Podobně jako v zahraničí se tak totiž nově mají označit některé moderní čtyřpruhové silnice, které dosud nejsou vedeny jako rychlostní. Typicky jde o komunikace poblíž Písku, Liberce či Zábřehu na Moravě nebo třeba přivaděče k plzeňské dálnici.
V kategorii rychlostních silnic, u nichž bude oproti dosavadnímu pojetí snížena rychlost ze 130 na 110 kilometrů za hodinu, mají dále zůstat i ty "horší" z dosavadních rychlostních silnic, například mezi Vyškovem a Olomoucí.
Z „obyčejných" silnic první třídy se má pod nově pojaté rychlostní silnice zařadit 24 úseků, čímž by se nejvyšší povolená rychlost zvýšila z dnešních devadesáti na 110 kilometrů za hodinu. Jde o směrově oddělené úseky komunikací se čtyřmi pruhy a s mimoúrovňovými křižovatkami.
V další fázi by se rychlost mohla zvýšit i na komunikacích jen se třemi či dvěma pruhy, které nemají křižovatky a odbočky.
Ušetří se na stavbě
Nezbytné náklady na přeznačení vybraných rychlostních silnic na dálnice odhaduje Ředitelství silnic a dálnic na 3,5 milionu korun. Ministerstvo ale počítá, že celá akce se státu vyplatí.
Rychlostní silnice v novém pojetí totiž nebudou tak velkoryse pojaté jako dosud. Mají kopírovat terén, zaberou méně prostoru, a tím se výrazně sníží jejich investiční náročnost. Plánované dálnice pak bude možné stavět v polovičním profilu nebo se třemi pruhy s možným rozšířením na plný profil v případě nárůstu intenzity dopravy.
Pravidla se liší
Používání značky rychlostní silnice není v Evropě jednotně upraveno. Obvykle jsou ale čtyřpruhové komunikace dálničního typu vedeny jako dálnice, přestože některé komunikace vypadají hůře než současné české rychlostní silnice.
Například v Itálii je hlavní severo-jižní dálnice místy užší než české rychlostní silnice, chybí na ní odstavné pruhy a podobně. V řadě zemí včetně Německa je na těchto komunikacích trvale omezena rychlost na 110 či 100 kilometrů za hodinu - přesto jde papírově stále o dálnice.
Jako silnice pro motorová vozidla jsou v Německu značeny jen kvalitnější silnice první třídy. Většinou jde o obchvaty měst a obcí či "napřímení" starých komunikací. Jsou sice širší a rovnější než běžné silnice, mívají mimoúrovňové křižovatky, ale v zásadě mají jen jeden pruh pro každý směr a maximální dovolená rychlost je 100 kilometrů za hodinu.