Krásno/Valašské Meziříčí - Nad tu obrovskou jímku musíte strčit nos a nasát. Jinak tuhle bioplynovou stanici neucítíte, čestné slovo.
"Vyhořelé palivo" uvnitř je sice k nerozeznání od hnoje, podle naměřených hodnot ale páchne intenzitou sotva dvaceti procent vepřové kejdy, prozrazuje pod jímkou stojící zemědělec v nažehlené košili.
"Za 43 let, co dělám ve firemním řízení, jsem se nesetkal s takovým tlakem, jaký byl proti tomu vyvíjený," vzpomíná přesto duchovní otec projektu František Lev. Na větší či menší odpor místních narazily snad všechny bioplynové stanice, které jsou v Česku v provozu nebo se staví.
"Petici 480 občanů mám ještě schovanou," vzpomíná Petr Slovák, jednatel společnosti Agrodelta Štípa, jak musel přesvědčit víc než polovinu obce Hvozdná na Zlínsku, než vloni v červenci podnik dokončil stanici na 250 kilowatt.
Dost energie pro hysterické městečko
Nedůvěře lidí se ale není co divit. Například ve Svojšíně na Tachovsku bioplynová stanice zapáchala tak, že to i Česká inspekce životního prostředí uznala roku 2008 jako "nepřiměřené obtěžování" okolních obyvatel. A nebyl to ojedinělý případ.
Teď jsme ale v Krásnu u Valašského Meziříčí. Je 20. června a místní bioplynová stanice, kterou právě oficiálně otevřeli, díky modernější technologii není cítit ani v samotném areálu. Přinejmenším dnes. Svým výkonem jeden megawatt přitom patří mezi ty větší.
Stanice má za sebou čtyři měsíce náběhu, kdy mikroorganismy uvnitř stravují teplou "polévku" z kejdy a sena. Vzniklý plyn se jímá pod nafouknutými gumovými střechami fermentorů a pálí se v kogeneračním kotli. Zatím je na třech čtvrtinách svého výkonu. Až pojede naplno, měla by stanice vyrábět 8200 megawatthodin ročně. To je dost k zásobení domácností menšího města.
František Lev je spoluzakladatelem akciovky Agropodnik Valašské Meziříčí, která tuhle "bioplynku" postavila a provozuje. Když vzpomíná na čtyři roky trvající stavební řízení, mluví o "velmi vypjaté atmosféře až hysterii".
Podívejte se do obce, kde díky bioplynu přečkali v teple plynovou krizi
"V Otrokovicích bych do toho nešel," přiznává ve své slavnostní řeči hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák (ČSSD). Jako bývalý starosta tuší, jak by dopadla "bioplynka" ve městě, kde lidé léta trpí puchem z kafilérie. "Vám jsem v tom ale bránit nemohl," dodal v areálu na předměstí Valmezu, který přitom i díky sousednímu komínu chemičky DEZA figuruje na špici zamořených měst.
Hejtman, který je podle svých slov "ze selského rodu", tak raději zdvořile odmítnul přestřihnout slavnostní pásku a místo před objektivy přenechal místopředsedovi představenstva Agropodniku a viceprezidentovi Agrární komory ČR Jindřichu Šnejdrlovi.
Železná kráva za 75 milionů se splatí za deset let
Když stanici v Krásnu stavební úřad nakonec povolil, samotná stavba šesti velkých do země zapuštěných jímek a jejich špičkové technologie trvala sotva půl roku. Ta rychlost byla nutná, aby podnik stihl získat dotaci z ministerstva průmyslu možnou jen do konce loňského roku. Stanice dnes kromě státem dotovaného proudu vyrábí i teplo pro celý závod, takže příští rok už podnik nepočítá s fakturami za zemní plyn.
"Návratnost čekáme za devět až deset let," tvrdí ředitel Agropodniku Ladislav Špok o projektu za 75 milionů korun. Zemědělci podle mluvčí Agrární komory Eugenie Linkové říkají bioplynovým stanicím železná kráva. Proč?
"Na 1500 hektarů mi stačí pět traktoristů. Ale na 200 krav potřebuju 20 lidí," zdůrazňuje Šnejdrla, že při klesajících cenách mléka a masa pomáhají právě bioplynky na kejdu na venkově udržet živočišnou výrobu, a tím i pracovní místa.
Prodávat bioplynovou energii za dotované ceny mohou totiž nově jen stanice plněné aspoň ze 30 procent "vlastním hnojem". Nařizuje to čerstvě platná novela zákona o podporovaných zdrojích energie.
"Pro zemědělce to znamená, že se postaví na druhou vlastní nohu," zdůrazňuje atraktivnost bioplynového byznysu ředitel Agropodniku Ladislav Špok. Podle něj jsou emise stanice minimální a hnůj zbavený zápachu v procesu fermentace jde zpátky na pole. "Je to bezodpadová technologie" tvrdí.
Do bioplynu chtěl i ČEZ a PPF
V Česku je bioplynový boom teprve zhruba ve své třetině. V provozu je 266 bioplynových stanic a podle vládního akčního plánu by jich v roce 2020 mělo být celkem 742 o instalovaném výkonu 500 megawatt. To je asi čtvrtina výkonu Temelína.
Podle agrární komory by bioplynové stanice mohly znamenat využití až pro 750 tisíc hektarů půdy. Ta v Krásně navíc ročně spálí i 120 tun zelené hmoty, kterou jí z údržby svých pozemků dodá město.
"Vyrábí nonstop," jmenuje hlavní přednost bioplynových stanic předseda kroměřížské agrární komory Jan Hašek. Spalování bioplynu tak podle něj na rozdíl od fotovoltaiky nebo větrných elektráren neohrožuje rozvodnou síť náhlým přetížením a výpadky. A taky krajinu nehyzdí, ale naopak ji pomáhá udržovat.
Připomeňte si další technologickou inovaci přilepšující chovatelům krav
Na svou vlastní stanici ale může Haškovo agrodružstvo Postoupky zapomenout. "E.ON nám ji odmítá připojit, prý by to přetížilo kapacitu lokální sítě," zmiňuje problém, na kterém plány mnohde troskotají.
Není to přitom tak dávno, co bioplyn lákal mnohem větší hráče, než jsou místní zemědělci. Svou vlastní bioplynku si v podbrdském Číčově postavil ČEZ a podle dobře informovaného zdroje po nich pošilhávalo i PPF Petra Kellnera, které má ve své stáji ambiciózní Energetický a průmyslový holding Daniela Křetínského.
"Zlobbovaný zákon" zkrotil až Senát
Přitažlivé byly hlavně čtyři tisíce korun státní dotace na megawatthodinu, které poslanci vloni v listopadu schválili v novele zákona o podporovaných zdrojích energie. Cílem bylo stavět stanice fungující jen na rostliny a vzniklý plyn dodávat přímo do plynovodů. Podle kritiků šlo o zlobbovaný zákon, který by spustil podobný spekulativní Klondike jako kdysi fotovoltaika.
Šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková varovala, že domácnosti a firmy by novelu zaplatily až 17 miliardami ročně na dražších účtech za elektřinu. Zastánci alternativních zdrojů energie ale namítali, že dotace na obnovitelné zdroje tvoří jen desetinu ceny a že jde o dobrý způsob, jak zmenšit závislost české energetiky na "špinavém" uhlí.
Štědrou podporu nakonec Senát zmírnil na 1700 korun a přidal zmíněnou podmínku, že nejméně 30 procent "paliva" bioplynek musí představovat kejda od místních zemědělců. Novela vstoupila v platnost letos 30. května. Stanice postavené po roce 2014 už na podporu nedosáhnou.
