Stavba z eurodotací ničí zapáchem okolí. Co vymůže EU?

Tomáš Fránek
29. 11. 2010 6:07
Při povolování a provozu velké bioplynové stanice se porušovaly evropské normy
Foto: Česká inspekce životního prostředí

Brno - Získat peníze z bohatých evropských fondů a přitom nedodržovat pravidla, které v samotné Evropské unii platí? V Česku to jde.

Jedna z největších středoevropských bioplynových stanic ve Velkém Karlově na Znojemsku byla postavena za pomoci štědré dotace z evropských fondů. A před třemi roky získala v Německu evropskou cenu za projekt, který pomáhá využívat obnovitelné zdroje energie.

V Česku všal byla stanice postavena a je nyní provozována za tichého souhlasu některých úřadů i za cenu porušování právě evropských norem, které upravují ochranu životního prostředí a kvalitu bydlení lidí.

Zápach a zápach

Zpráva zástupkyně veřejného ochránce práv, která je součástí pravidelného informování poslanců o činnosti kanceláře, potvrzuje, že při povolování a provozu bioplynové stanice byl porušen stavební zákon a porušena další řada právních předpisů.

"Paradoxem je, že bioplynová stanice byla zřízena s výraznou finanční podporou z evropských strukturálních fondů, přestože po několik let porušuje celou řadu právních předpisů vyplývajících z evropského práva," napsala zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová

Postavení stanice stálo v roce 2006 Agrodružstvo Jevišovice 180 milionů korun a část peněz pocházela z fondů Evropské unie.

Na ombudsmanovu kancelář se obrátili lidé z Velkého Karlova, kteří si stěžují na zápach a také to, že firma, které družstvo předává zbytky ze stanice, vyváží na okolní pole krev a části zvířat.

Podle šetření kanceláře ombudsmana úřady nesprávně postupovaly jak při povolování tohoto provozu, tak při snaze o nápravu stavu, který otravuje lidi v okolí stanice.

Seitlová uvedla, že při povolování výstavby stanice byla stanovena podmínka, že se ve stanici nesmí spalovat zbytky pocházející z chovu zvířat. Firma však v dalším řízení požádala o to, aby zpracování živočišných produktů bylo v bioplynové stanici povoleno.

A souhlas získala od stavební úřadu v Jaroslavicích. "Stavební úřad postupoval v rozporu se stavebním zákonem, který neumožňuje, aby byl v kolaudačním řízení bez dodatečného projednání schválen jiný provoz, než jaký byl povolen ve stavebním řízení," uvedla Seitlová.

Porušování zákonů

Provozovatel bioplynové stanice podle Seitlové porušuje několik právních předpisů. "Nikdy neměl povolení k nakládání s odpady, byl pokutován za únik závadných látek do podzemních a povrchových vod," je napsáno ve zprávě.

Česká inspekce životního prostředí už podle Seitlové vydala rozhodnutí, kterým zakázala další zpracování živočišných produktů. Seitlová proto požádala o stanovisko jak veterináře, tak stavební úřad v Jaroslavicích, po jejich doručení a prostudování vydá závěrečnou zprávu. Dotaci z evropských fondů má navíc prověřit Ministerstvo pro místní rozvoj.

Inspekce také provozovatele stanice, Agrodružstvo v Jevišovicích, pokutovala několikrát, poslední pokuta byla stanovena na sedm milionů korun, firma se ale proti tomu odvolala.

Peníze z jedné z pokut nyní vymáhá inspekce v exekučním řízení.

Firma považuje postup při prošetřování provozu stanice za šikanu, nedávno zmínila, že raději část svých aktivit přesune do Rumunska.

Zemědělci v Česku přitom považují bioplynové stanice za jednu z velkých šancí na to, jak udržet chovy skotu. Stanice podle šéfa Agrární komory Jana Veleby využijí odpady z živočišné výroby a zároveň zemědělcům vyváží ztráty z produkce masa a mléka.

V roce 2020 by mohlo být plošně rozmístěných po celé zemi 742 bioplynových stanic s výkonem 520 megawatt, což příznivě ovlivní chod tuzemského zemědělství. Bioplynové stanice vyrobí energii, kterou lze prodat. Pro energetiku lze vyčlenit 600 000 hektarů půdy.

 

Právě se děje

před 40 minutami

Lékárníci požadují přístup k záznamům o lécích, které pacienti pobírají

Lékárníci chtějí mít stejný přístup do lékového záznamu pacienta jako lékaři. Jen tak podle nich mohou poskytnout pacientům co nejlepší péči. Léková novela nyní čeká ke schválení ve Sněmovně. Lékárníkům vadí, že Senát navrhl, aby si pacienti mohli vybrat, kteří lékaři a lékárníci budou moci nahlížet do pacientových lékových záznamů.

Vládní novela má v duchu původního záměru zajistit, že ošetřující lékaři a lékárníci budou sdílet údaje o lécích, které má pacient předepsané. Smyslem je zabránit předepisování léků, jejichž vzájemné užívání by mělo nežádoucí účinky na pacienta.

Návrh senátorů Jitky Seitlové a Václava Hampla z klubu KDU-ČSL má však umožnit, aby pacient mohl souhlas s nahlížením do lékového záznamu udělit všem lékařům a lékárníkům, nebo pouze vybraným. Souhlas by mohl udělit kdykoliv a kdykoli jej také odvolat. Senátoři to zdůvodnili mimo jiné obavami ze zneužití možnosti zjistit, jaké léky pacient bere.

"Obavy ze zneužití údajů jsou naprosto zbytečné. Lékárníci jsou jednak vázáni mlčenlivostí stejně jako lékaři, lékový záznam je navíc opatřen řadou zabezpečení. Pouze lékárník, ze všech pracovníků v lékárně, bude moci na základě vlastního osobního bezpečnostního certifikátu vstupovat do tohoto systému," sdělil dnes prezident lékárnické komory Lubomír Chudoba. Navíc, v lékovém záznamu bude zaznamenána kompletní elektronická stopa a případné zneužití bude podléhat významným finančním sankcím i trestněprávní odpovědnosti, dodal.

Zdroj: ČTK
před 42 minutami

Skončila odstávka druhého bloku jaderné elektrárny Dukovany

V jaderné elektrárně Dukovany v sobotu skončila odstávka druhého bloku. Výroba elektřiny měla původně začít na konci června, ale kvůli opravě netěsnosti v parogenerátoru se odstávka o téměř tři měsíce prodloužila.

"Elektřinu začal blok dodávat ve 12:57 hodin", řekl mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. V Dukovanech tak nyní pracují tři ze čtyř výrobních bloků. Na prvním výrobním bloku energetici dokončují plánovanou odstávku pro výměnu paliva.

"Přednost má vždy bezpečnost a jistota o stavu zařízení. Proto jsme si na diagnostice stavu, přípravě postupu, samotné opravě i následných zkouškách dali mimořádně záležet. Teprve na základě vyhovujících výsledků jsme se rozhodli druhý výrobní blok Jaderné elektrárny Dukovany opět uvést do provozu," uvedl ředitel Jaderné elektrárny Dukovany Miloš Štěpanovský.

Plánovaná odstávka prvního bloku skončí na přelomu září a října. Elektrárna Dukovany je v provozu od roku 1985. Loni dodala do sítě 14,25 TWh elektřiny. ČEZ prověřuje možnosti provozu nynějších bloků přibližně do roku 2045.

Zdroj: ČTK
Další zprávy