Výrobci: Kvůli metanolu klesl prodej lihovin o desetinu

Tomáš Fránek
6. 3. 2013 8:37
Vláda ve středu projednává změnu zákona, podle výrobců jde o nedostatečné kroky
Tuzemák z nelegálního skladu společnosti Verdana obsahuje 50 % metanolu
Tuzemák z nelegálního skladu společnosti Verdana obsahuje 50 % metanolu | Foto: SZPI

Praha - Loňská metanolová aféra, kvůli níž zemřelo 42 lidí, poškodila všechny legální výrobce lihovin, ovlivnila i prodej nealkoholických nápojů a piva.

Z odhadů Unie výrobců a dovozců lihovin, která sdružuje všechny velké výrobce lihovin, vyplývá, že loňská krize nejvíce postihla restaurace. Horší než v Čechách pak byla situace na Moravě.

„Zatímco v maloobchodech se vloni prodeje lihovin snížily oproti roku 2011 o zhruba devět procent, v restauracích odbyt propadl o celých 11 procent a na Moravě dokonce o 15 procent," říká prezident unie Petr Pavlík.

Lidé přestali pít především vodku (meziroční pokles o 13 procent), hořké a bylinné lihoviny (-12 %) a tuzemáky (-7,4 %). Podle Pavlíka přitom ani v letošním roce nelze očekávat žádné zásadní oživení trhu. Velkému útlumu poptávky totiž podle něho budou čelit zejména menší producenti lihovin.

Ani po půl roce od vypuknutí aféry, kterou způsobila i dlouhodobá nečinnost státních úřadů v boji s černým alkoholem, se podle unie situace nestabilizovala. Nebezpečí hrozí hlavně ze zásob alkoholu, který mají lidé doma.

Vláda chystá změny, ale nedostatečné

„Policie udělala kus práce a v současnosti nevidíme důvody, proč by se spotřebitelé měli obávat koupě lihovin v kamenných obchodech nebo poctivých restauracích," říká Pavlík. Podle něho by měli být spotřebitelé nadále obezřetní při konzumaci starých domácích zásob.

Vláda má sice ve středu schválit návrh prvních důležitých změn ovlivňujících trh s alkoholem, podle lihovarníků ale její opatření zdaleka nejsou dostatečná.

Projednávaný návrh novely zákona o značení lihu například snižuje objem balení nebo zvyšuje sankce za ztrátu nebo zničení kolků.

Zákon také zavádí povinnosti pro všechny výrobce a distributory, kteří označují lihoviny kolkem, složit kauci pět milionů korun jako jednu z podmínek pro registraci k podnikání s lihem. Zavedena by také měla být nová generace kontrolních pásek s novými ochrannými prvky.

Obchodníci by také měli koncese na prodej alkoholu, to má podle návrhu pro vládu zajistit lepší kontrolovatelnost obchodníků s lihem a lihovinami a mělo by omezit prodej nezdaněného a nekvalitního alkoholu.

Podle šéfa unie Petra Pavlíka jde o kroky, které sice směřují ke zlepšení situace, chybí ale razantnější opatření. Politici totiž zatím odmítají zpřísnit kontrolu výroby a distribuce denaturovaného lihu, který se v Česku ve velkém používal k pančování alkoholu.

Dokazují to i výsledky testů z poslední doby. U šesti vzorků alkoholu analýza například objevila denaturační činidlo bitrex, které se používá při výrobě alkoholu z denaturovaného lihu.

Podívejte se na Slovensko

Na metanol a denaturovaný líh nadále není uvalena spotřební daň. Přitom právě ta by mohla umožnit celní správě důsledně kontrolovat pohyb těchto komodit.

Daň by alespoň částečně zmírnila dopady třináct let starého rozhodnutí, kterým tuzemské úřady vyřadily metanol ze seznamu látek podléhajících nejpřísnější kontrole. Podle takzvané jedové vyhlášky totiž metanol původně patřil mezi zvláště nebezpečné látky, nyní je jenom látkou toxickou s menší intenzitou dohledu.

Lihovarníci také chtějí prosadit zavedení povinných registračních pokladen v gastronomii. Pokladny s fiskální pamětí by umožnily kontrolovat právě vztahy mezi nákupem lihovin a jejich prodejem konečným spotřebitelům.

„Tato technologie je prověřená a pokladny jsou finančně dostupné. Podobný systém již funguje například na Slovensku, které má s černým trhem podstatně menší problémy než Česko," připomíná Pavlík.

Podívejte se, jak jsme testovali alkohol:

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 minutami

Předsedkyní německého Spolkového sněmu se má stát politička SPD Bärbel Basová

Předsedkyní německého Spolkového sněmu se má stát 53letá politička sociální demokracie (SPD) Bärbel Basová. Vyplývá to z informací, které má k dispozici agentura DPA. Ustavující schůze Spolkového sněmu v novém složení, které určily volby 26. září, bude v úterý.

Basovou do vysoké ústavní funkce navrhne vedení parlamentní frakce SPD. Basová je poslankyní od roku 2009 a v současnosti je místopředsedkyní parlamentní frakce SPD. V čele Spolkového sněmu by vystřídala Wolfganga Schäubleho z Křesťanskodemokratické strany (CDU), která si po volební porážce na předsednické křeslo nemůže činit nárok.

Úřad šéfa Spolkového sněmu je protokolárně druhý nejvyšší ve Spolkové republice Německo, hned po spolkovém prezidentovi. Tradičně náleží nejsilnější frakci v parlamentní komoře. SPD zvítězila ve volbách do Spolkového sněmu díky zisku 25,7 procenta hlasů. V minulých dnech často zaznívaly požadavky, aby v čele sněmu stanula žena.

Zdroj: ČTK
Další zprávy