Praha 21. října (ČTK) - Vybírání nedoplatků na mýtném se Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v dlouhodobé perspektivě vyplatí, řekl ČTK ředitel úseku provozovatele elektronického mýta Václav Nestrašil.
Ředitelství podle předběžných propočtů odhaduje, že na doplatcích do roku 2015, dokdy bude platná rámcová smlouva s advokátní kanceláří Němec, Bláha, Navrátilová a společností BSP Lawyers Partners, vybere zhruba sto milionů korun. Po odečtení hodnoty této zakázky tak ŘSD zbude 40 milionů korun.
Neplaťte, vyzývá dopravce ČESMAD
Že vymáhání nedoplatků na kamionovém mýtném nemůže být pro stát výhodné, dlouhodobě tvrdí sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia. Se ŘSD se nyní sdružení pře o poslední vlnu výzev k doplacení mýtného, kterou ředitelství prostřednictvím najatých advokátů rozeslalo koncem října. Podle sdružení tyto výzvy obsahují neúměrné množství chyb ve vyúčtování nedoplatků a dopravce vyzvalo, aby je neplatili.
Skutečnou výši vymáhaných nedoplatků na mýtném Česmad nezná a odhaduje, že ročně může jít o jednotky milionů korun. Podle Nestrašila je tato suma o něco vyšší, ředitelství prý eviduje zhruba milionové nedoplatky každý měsíc. Za dva roky spolupráce s BSP a kanceláří Němec, Bláha, Navrátilová už ŘSD od dopravců vybralo 20 milionů korun.
Platební morálka dopravců se podle statistik ŘSD výrazně zvýšila po prvním kole rozeslání výzev k doplacení mýtného před dvěma lety. Změnu k lepšímu sice není v silách ředitelství přesně vyčíslit, na výběrech mýtného se ale projevila, podotkl Nestrašil.
Až polovina vyúčtování je chybná
Zpětné řešení nedoplatků z kamionového mýtného nebylo součástí zakázky na provoz mýtného systému, který od roku 2007 spravuje rakouská společnost Kapsch. Ta jako provozovatel mýtného pouze eviduje fotografie vozidel podléhajících placení elektronického mýta, které se z nějakého důvodu při projetí mýtné brány jeví jako neplatiči. Tato data pak předává ředitelství silnic, které ze zákona musí nedoplatky po dopravcích vymáhat.
Zatím poslední vyúčtování nezaplaceného mýtného podle sdružení dopravců obsahuje až 50procentní chybovost. Některé chyby vznikly například tak, že mýtný systém automaticky dopočítal částku za úseky, kdy se palubní jednotka nespojila s mýtnou branou. To ale nemuselo nastat kvůli chybě palubní jednotky, ale tím, že dopravce placený úsek ve skutečnosti neprojel, ale objel ho po nezpoplatněné komunikaci například kvůli dopravní nehodě.
Nedoplatky na mýtném představují jen malou část z celkových výnosů elektronického mýtného systému. Jeho prostřednictvím se v minulém roce vybralo rekordních 8,13 miliardy korun. Placení elektronického mýtného od roku 2007 podléhají všechna vozidla s hmotností nad 12 tun. Od roku 2010 se mýtná povinnost rozšířila také na všechny automobily s hmotností nad 3,5 tuny a vloni přibyla zvýhodněná kategorie pro autobusy.
