Velký bratr v metru? Ještě nevíme, říká Dopravní podnik

Jan Kovalík
28. 4. 2011 12:00
Moderní bezpečnostní systém umožní i rozpoznat obličej cestujícího v metru
Foto: Jan Langer

Praha - Dopravní podnik Praha (DPP) tají, na čem se dohodl s firmou Saab, která má modernizovat bezpečnostní systém pražského metra. Firma počítá s instalací kamerového systému, který by uměl rozpoznávat obličeje cestujících.

Plán narazil na vlnu odporu. Podrobnosti, jakož i smlouvu se Saabem, však dopravní podnik odmítá zveřejnit.

Chceme zavést softwary

Ředitel české pobočky Saab se minulý týden redakci Aktuálně svěřil, že jeho firma má podepsanou smlouvu na modernizaci bezpečnostního systému pražského metra.

"Naším cílem je rovněž zavést zde softwary na rozpoznání obličeje, aby bylo možné dohledat jednotlivé lidi. Když bude potřeba dohledat nějakého člověka, každý jedinec bude mít unikátní kód, který se bude dát dohledat: kudy procházel, kdy vstoupil, s kým se bavil," uvedl Jindřich Špringl.

Obdobný systém již dnes funguje ve Švédsku na letištích a v některých nápravných zařízeních.

"Letiště a nápravná zařízení spadají do jiné kategorie, než hromadná doprava. Sledovat takto cestující v MHD dělá ze všech potenciální podezřelé, což je presumpce viny, kterou nemůžeme akceptovat," říká mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů Hana Štěpánková.

Předčasné, předčasné, předčasné

Podle zástupců DPP je projekt bezpečnostního systému v současné době před zahájením první fáze.

"Mluvit o jeho konečné podobě je tedy nyní dost předčasné," sdělila Aktuálně.cz mluvčí podniku Ilona Vysoudilová. Podle jejich slov navíc nesou "části projektu označení důvěrné" nebo utajení podléhají zcela.

"Dílo je rozděleno do více časových etap a celková délka zakázky je čtyři roky. Dodavatel systému může a je schopen dodat systém rozpoznávání obličejů až ve čtvrté fázi projektu, proto veškeré dotazy na tento systém jsou předčasné," pokračuje Vysoudilová.

Tajemství a bezpečnost

Tajné je ovšem i to, co je součástí první fáze: "Z důvodů ochrany obchodního tajemství a ochrany bezpečnosti nebude DPP informace ze smlouvy zveřejňovat," uvedla Vysoudilová.

DPP má nyní se Saabem podepsanou smlouvu na první fázi projektu, která podobu a typ kamerového systému neřeší. V zájmu Saabu je prodat systém včetně pokročilé technologie.

Zda však zástupci Saabu mají instalaci této technologie předjednanou, odmítá DPP potvrdit.

A ochota k debatě o plánované instalaci kamerového systému opadla i ve firmě Saab. Po zveřejnění rozhovoru s ředitelem Špringlem reagovala společnost tiskovým prohlášením, ve kterém slova svého šéfa popírá a informace označuje za vykonstruované.

Předčasné

Již dnes je jasné, že instalace podobné technologie odporuje českým zákonům. Nehrozí tedy, že po realizaci třetí fáze, kdy bude většina rozpočtu vyčerpaná, zbude DPP jen nedokončený bezpečnostní systém? "Více se k něčemu, o čem je předčasné hovořit, nebudeme vyjadřovat," reagovala Vysoudilová.

Podle informací z ÚOOÚ se na úřad s žádostí o předběžnou konzultaci neobrátil ani DPP ani firma Saab.

Stejná odpověď přichází z Policejního ředitelství Praha: "S žádostí o odborné stanovisko ohledně kamerového systému se na nás neobrátil Dopravní podnik Praha, ani firma Saab. Policie modernizaci těchto systémů vítá a případným jednáním se nebrání," napsala Aktuálně.cz Andrea Zoulová z tiskového oddělení.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 58 minutami

Roušky už nikdo nechtěl. Správa státních rezerv jich zlikviduje 17 milionů

Správa státních hmotných rezerv nechá zlikvidovat přes 17 milionů roušek, kterým vypršela doporučená doba použití. Správa na realizátora likvidace vypsala veřejnou soutěž. Vyplývá to z registru zakázek Portál dodavatele. Evidenční cena jednoho kusu roušky je podle správy rezerv deset korun. Náklady na likvidaci by neměly přesáhnout 233 tisíc korun.

"Ještě před exspirací jsme roušky nabídli ostatním složkám státu a pak také fyzickým a právnickým osobám. Nebyl ale o ně zájem," řekl předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Dosud byly roušky pod celním dohledem. Správa rezerv podle Švagra likvidované roušky nenakupovala. Do jejích zásob byly převedeny z majetku ministerstva vnitra, o čemž dříve rozhodla vláda.

Stát během koronavirové krize pořizoval do skladů hmotných rezerv zdravotnický materiál za miliardy korun. Šlo zejména o roušky a respirátory, ochranné rukavice či brýle a testovací sady. Veškerý materiál ovšem stát během doporučené doby použití nestačil spotřebovat.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Cena zlata překonala hranici 2000 dolarů, je nejsilnější za poslední rok

Cena zlata na světových trzích dnes překonala 2000 USD za troyskou unci, což je nejvíce za poslední rok. Naposledy tuto hranici žlutý kov atakoval krátce po invazi Ruska na Ukrajinu na začátku loňského března. Důvodem současného růstu je panika na trzích způsobená problémy velkých bankovních domů Credit Suisse a SVB. Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz a komentářů analytiků.

V historii se podle ekonoma Trinity bank Lukáše Kovandy unce zlata prodávala za více než 2000 dolarů pouze loni v první polovině března a pak také přechodně v srpnu roku 2020, kdy se svět obával dopadů pandemie onemocnění covid-19, na něž tehdy ještě neexistovala účinná vakcína.

"Důvodem růstu ceny zlata je panika na bankovním trhu kvůli problémům Credit Suisse a SVB. Tato bankovní krize má okamžitě své pokračování v Evropě. Zlato se i v tomto případě ukázalo jako bezpečný přístav a zachovalo se dle očekávání. Dalším důvodem pro růst zlata je že, centrální banky už nebudou zvyšovat sazby, což je špatně pro inflaci, ale dobře pro zlato," podotkl analytik Golden Gate Pavel Ryba.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Peníze ke snížení rozdílů mezi ženami a muži nebyly využity účelně, zjistili kontroloři

Dotace ze státního rozpočtu a Evropské unie, které v letech 2014 až 2021 směřovaly na snížení rozdílů mezi ženami a muži na trhu práce, svému účelu příliš neposloužily. Oznámil to Nejvyšší kontrolní úřad, který prověřoval peníze vynaložené na takzvané genderové audity. Ministerstvo práce a sociálních věcí podle něj nesledovalo skutečný přínos dotací. Ministerstvo s některými závěry Nejvyššího kontrolního úřadu nesouhlasí, ale některé výtky už zohlednilo v kritériích nových projektů.

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil využití dotací, poskytnutých z operačního programu Zaměstnanost 2014-2020 a spolufinancovaných ze státního rozpočtu. Zkontroloval 14 projektů z celkem 68, objem prověřených peněz činil 40 milionů korun.

Úřad zjistil, že dotace přispěly k naplnění účelu jen nevýznamně: pouze osm procent z kontrolovaného objemu peněz naplnilo účel ve všech klíčových otázkách. V zavádění konkrétních opatření po skončeném auditu pokračovalo za finanční podpory z operačního programu jen 14 procent organizací. "Ministerstvo práce a sociálních věcí nesledovalo skutečný přínos dotací a podmínky pro nakládání s nimi nastavilo tak, že příjemci mohli peníze čerpat, aniž by bylo zřejmé, jakých cílů chtějí dosáhnout. U čtyř projektů zjistil Nejvyšší kontrolní úřad nezpůsobilé výdaje v souhrnné výši 1,6 milionu korun," uvedla instituce. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy