Praha - Kalkulačky České národní banky právě prověřují tuzemský finanční sektor "velmi zátěžovým scénářem." Výsledky testu zveřejní centrální banka v úterý 30. srpna.

Střadatelé si tak budou moci udělat aspoň obecnou představu, jak v hrozícím návratu ekonomických potíží obstojí jejich banka, penzijní fond nebo kampelička.

Z posledního testu vyšly místní finanční domy v polovině června se ctí. A to přes to, že v nejtěžší ze tří jeho variant nazvané výmluvně "Obnovená recese" by musely doplnit své jmění o miliardy korun. Tento scénář je přitom od té doby o kus blíž realitě.

"Ano, pravděpodobnost, že se recese vrátí, se za poslední dva měsíce zvýšila," řekl ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Jestli se skutečně dostaví, nebo jak bude hluboká, je však podle něj zatím předčasné říct. Data chybí.

"Vzhledem k informacím za poslední čtyři měsíce je však posun k opatrnějším scénářům pravděpodobný," potvrzuje také ekonom investiční banky Patria David Marek.

Pokud některé banky budou muset kapitál navýšit, střadatelé ani daňoví poplatníci to podle ekonomů výrazně nepocítí. Ze svých zisků to totiž nejspíš zaplatí majitelé, tedy většinou zahraniční matky českých bank.

Dva roky poklesu HDP: bankám pochybí 17 miliard

Navzdory rostoucím rizikům má tuzemský finanční sektor podle ČNB "velmi dobrou výchozí pozici." Scénář "obnovené recese", kterým ji ČNB prověřila, počítal s poklesem českého HDP na roky 2011 a 2012 o výrazných 1,85 procenta, nebo se značným znehodnocením pohledávek za zadluženými zeměmi.

Výsledek?

Jedenáct nejmenovaných tuzemských bank by muselo navýšit svůj kapitál o sedmnáct miliard korun, píší analytici ČNB. S nedostatkem kapitálu by se v tomto nejhorším scénáři potýkaly i kampeličky nebo některé penzijní fondy. Jako celek by ale finanční sektor odolal "široké škále rizik".

Zda a do jaké míry se prověřovaný "katastrofický" scénář naplní, záleží jako vždy na ekonomickém vývoji ve světě - hlavně v eurozóně a Německu -, odkud však mnoho dobrých zpráv nepřichází.

Platit budou akcionáři a zahraniční matky

Tuzemské banky jsou regulované Českou národní bankou a musejí plnit takzvanou kapitálovou přiměřenost v poměru k rizikům svých aktiv. Tato aktiva tvoří mimo jiné i dluhopisy zemí eurozóny. Když riziko těchto aktiv vzroste, což se na dluhopisových trzích právě děje, mohou mít některé banky problém tomuto pevně stanovenému poměru dostát.

ČNB nezveřejňuje banky, jejichž data k testům používá. Podle Davida Marka se ale potřeba navýšení kapitálu zřejmě nebude týkat žádné z velké trojky českých bank - tedy České spořitelny, ČSOB a Komerční banky. Už ta čtvrtá, UniCredit Bank, ale podle něj kandidátem je, stejně jako v Česku působící Raiffeisenbanka.

Například UniCredit je dcerou stejnojmenné italské banky, která se v souvislosti s evropskou dluhovou krizí dostala pod tlak, a její tržní hodnota klesla. Podle Pavla Sobíška jsou však české banky proti potížím svých matek většinou imunní.

"Jsou to většinou dceřiné společnosti, na které se problémy zahraničních matek vůbec nevztahují," dal Sobíšek vzpomenout na první vlnu finanční krize, kdy některé matky českých bank potřebovaly záchranu od svých vlád a český klient to přitom nepoznal. KBC přitom dokonce plánovala část ČSOB prodat, aby vládní záchranu splatila.

Peněz klientů by se zvyšování kapitálu dotknout nemělo

Hlavními kandidáty na potřebu doplnit kapitál jsou podle Marka střední a menší banky, které mají mateřské banky v zahraničí. I když ale dojde na věc, klienti ani daňoví poplatníci to nejspíš nepocítí.

"Máme tady silnou konkurenci. Pokud by jakákoliv banka chtěla z jakéhokoliv důvodu například zvýšit poplatky, doplatí na to odchodem klientů. Jejich peněz se tedy případné navyšování kapitálu nedotkne," ujistil Sobíšek.

Pokud tedy některá banka neprojde testem a bude muset navýšit svůj kapitál, bude to muset udělat její majitel. To znamená akcionáři, většinou zahraniční matky českých bank. Ty budou muset sáhnout do svých zisků, například peněz, které by šly na výplatu dividend.

"Jestli, nebo z jaké části tak učiní, je však jejich věc," shrnul Sobíšek.

U penzijních fondů riziko kleslo, řeklo zvýšení ratingu

Po červnových testech ČNB upozornila, že v případě obnovené recese by "sektor penzijních fondů disponoval omezeným kapitálovým vybavením a v případě turbulencí na finančních trzích by akcionáři museli dodat nový kapitál."

Penzijní fondy jsou však podle ekonomů v Česku tak přísně regulované, že rizikovější aktiva držet nesmějí.  Naprostá většina fondů tak drží české vládní dluhopisy, kterým agentura S&P právě zvýšila rating.

Konzervativní přístup k riziku se teď u penzijních fondů podle Marka ukázal být krátkodobou výhodou. "Při výkyvech na finančních trzích to omezí hrozbu případných ztrát. Při různých scénářích ekonomického vývoje tak u penzijních fondů nebude v jejich hospodářských výsledcích významný rozdíl."

Kdyby však došlo na věc, kapitál by do penzijních fondů museli opět dolít jejich majitelé. A to jsou především banky a investiční skupiny.

"Toho, že by to pocítili střadatelé či penzisti, se myslím není třeba obávat," řekl ekonom Marek.

Kampeličky jsou příliš malé na šíření nákazy

Rizikem jsou v případě recese naopak družstevní záložny, upozornila ČNB.

Kampeličky mají za sebou pohnutou historii, kdy vinou nedostatečné regulace za éry takzvaného bankovního socialismu v polovině 90. let zbankrotovaly celé dvě třetiny ze 124 družstevních záložen.

Poté, co záložny hlídá nová legislativa a spadají pod dohled ČNB, se důvěra v ně obnovila. Objem vkladů se za poslední tři roky téměř ztrojnásobil. Zároveň ale kampeličky hlásí dvakrát větší podíl nesplácených úvěrů než banky, upozorňuje ČNB.

Podle Marka je to tím, že v konkurenci bank se kampeličky musejí chovat agresivněji a jít do větších rizik. V případě hospodářského zpomalení či poklesu se tak adekvátně zvyšuje i počet úvěrů v selhání.

I kdyby ale došlo na nepříznivé scénáře, před kterými varují zátěžové testy, a potíže kampeliček by přerostly v pád některých z nich, vážnější hrozbou by to zřejmě nebylo.

"Je třeba mít na paměti, že na českém trhu vkladů tvoří asi jen jedno procento, takže systémové riziko opravdu nepředstavují," upozornil ekonom Sobíšek.

"Velmi zátěžový scénář," který se ČNB chystá zveřejnit v úterý, počítá podle mluvčí Petry Hájkové s "propadem ekonomické aktivity z důvodu obnovené recese hlavních obchodních partnerů ČR, eskalací fiskální krize eurozóny a zvýšenou volatilitou na finančních trzích."