Brno - Práce na živnostenský list změnila muže z Vysočiny z podnikatele-zedníka na invalidu bez peněz. Po pádu z lešení a po devíti letech sporů zůstane bývalý zedník kvůli švarcsystému definitivně bez náhrady mzdy a desítek tisíc korun za úraz.
Případ, který nyní rozhodl Nejvyšší soud, ukazuje, že se švarcsystém sice krátkodobě může lidem vyplatit, ale v případě jakýchkoliv vážnějších problémů musí počítat s tím, že si budou muset vystačit jen s minimem peněz.
Zedník je navíc přesným příkladem poměrů v českém stavebnictví, kde práce na živnostenské listy převažuje. Stejně jako on i další tisíce lidí pracují na různých stavbách na živnostenský list v té části roku, kdy je dost zakázek, a v zimě jsou registrovaní na úřadu práce jako nezaměstnaní.
Spadl z lešení
Úraz se muži stal před devíti roky na stavbě v Praze, kde byla hlavním dodavatelem společnost Skanska. Ta si ale najala na stavbu lešení a některé další zednické práce jako subdodavatele živnostníka z Havlíčkova Brodu. Ten opět zadal práci dalšímu živnostníkovi, který však poté spadl, když při vyzdívání zdi přelézal z jedné části lešení na druhou.
Zranění bylo vážné, muž zůstal v invalidním důchodu. A zažaloval jak živnostníka, který si ho najal, tak stavební firmu Skanska. Požadoval po nich 311 tisíc korun jako náhradu mzdy a také chtěl dosáhnout vyplácení pravidelné měsíční renty ve výši 14 tisíc korun.
U soudů v Havlíčkově Brodě a Hradci Králové muž neuspěl. Soudy rozhodly, že muž nebyl zaměstnanec, a nemá tak nárok na náhradu mzdy. Nehodu navíc spoluzavinil, neověřil, zda je lešení dobře postavené, a podílel se tak na svém pádu, řečeno soudní znaleckou terminologií, ze třiceti procent.
Vinu soudy přisoudily i druhému živnostníkovi, který stavěl lešení. Za svoji chybu měl zaplatit náhradu škody ve výši sedm tisíc korun. Skanska byla podle soudců bez viny - zraněný zedník nepracoval ani na zařízení, které by patřilo stavební firmě, ani s ní neměl žádnou dohodu o provedení práce.
Muž se pak ale ještě obrátil na Nejvyšší soud. A hlavním argumentem v dovolání bylo právě to, že i když formálně šlo o dohodu dvou živnostníků, byl to jenom krok, který měl zakrýt zaměstnanecký vztah - tedy klasický švarcsystém.
My za to nemůžeme
A muž by tedy měl dostat zaplacenu náhradu výdělku od druhého živnostníka i společnosti Skanska jako skutečnou škodu. "Tedy rozdíl, který bych si mohl vydělat, kdybych byl zdravý, a tím, co dostávám jako invalidní důchodce," uvedl.
Skanska se u Nejvyššího soudu bránila tím, že se živnostník, kterého si na stavbu lešení najala, zavázal zajistit všechny práce na svoje náklady a také na vlastní nebezpečí. "Splnili jsme svoje povinnosti, žádnou vinu neneseme," uvedli zástupci stavební firmy.
Nejvyšší soud dal stavební firmě zapravdu a žádné peníze muži nepřiznal. Senát Nejvyššího soudu vedený soudkyní Martou Škárovou rozhodl, že ve sporu jde o vztah dvou podnikatelů a o skrytý zaměstnanecký vztah nešlo.
Jedním z důležitých důvodů pro verdikt soudců bylo to, že muž jako živnostník pracoval pro různé stavební firmy, a ne pro jednoho stálého zaměstnavatele. "Sám si platil zdravotní a sociální pojištění a podával daňová přiznání, nejednalo se o závislou činnost," rozhodli soudci.
Česko je kvůli švarcsystému rájem podnikatelů. Počet podnikatelů v Česku loni vzrostl téměř o 59 767, celkem jich bylo přes 2,29 milionu. Rychlý nárůst jejich počtu, který odstartoval už v roce 2008, přitom pokračuje již čtvrtý rok po sobě prakticky stejným tempem.
Desítky tisíc podnikatelů jsou ale živnostníky z donucení, firmy je nechtějí zaměstnat a nutí je podnikat.
