Slibují to odbory pražských taxikářů.
Chtějí tak učinit poté, co jejich kolegové taxikáři prohráli už druhý spor, v němž šlo o to, zda jim magistrát a státní úřady omezují podnikání.
Městský soud i Nejvyšší správní soud totiž neuznaly argumenty Bohumila Myslíka, provozovatele jedné z pražských taxislužeb, který obvinil úřady, že mu vyvlastňují jeho majetek.
Zamítnutá žaloba
Uváděl přitom, že mnoha vyhláškami a nařízeními, včetně cenové regulace, mu pražský magistrát i ministerstvo dopravy brání ve svobodném podnikání. Příklad? Stát třeba nařizuje, aby taxislužby zaměstnaly pouze řidiče, kteří mají potřebné zvláštní povolení.
"Je výlučně věcí vlastníka, koho přijme do pracovního poměru a jakou mu přidělí práci. Pokud je určováno, koho může zaměstnat, jde o vlastnické spolurozhodování státu," uvádí Myslík v žalobě s odvoláním na Listinu lidských práv a svobod.
Soudy žalobu zamítly.
|
Čtěte více o štrasburské žalobě majitelů domů
|
Před měsícem majitel jiné pražské taxislužby po soudech včetně Nejvyššího chtěl, aby zrušily veškerá omezující pravidla pro provoz taxislužeb. Dopadl stejně.
A až v nemocnici kvůli hladovce skončil taxikář Zdeněk Ponert, který bojoval za právo účtovat zákazníkům až 99 korun za kilometr. Ponertovi přitom v lednu odebral magistrát licenci, protože porušil vyhlášku, která stanoví maximální cenu za kilometr na 28 korun. Ponert uvedl, že nařízení města je vykořisťováním a že taxikář je podnikatel jako jiní.
Podle průzkumu agentury STEM se zákazníci v boji mezi taxikáři a magistrátem staví za úředníky. O správnosti rozhodnutí, jímž magistrát stanovil taxikářům cenu za kilometr, je přesvědčeno 81 procent lidí.
Částečný úspěch
Majitel taxislužby Bohumil Myslík, který si u soudů stěžoval, v jedné části své stížnosti přece jenom uspěl.
Soudy totiž zrušily pokutu ve výši 11 tisíc korun, kterou mu potvrdilo ministerstvo dopravy za to, že při kontrole řidič v jeho voze neměl doklad, že se zúčastnil pravidelného školení. Neměl ani viditelně vystavený doklad o způsobilosti řidiče taxislužby nebo potvrzení o přidělení evidenčního čísla vozidla.
Podle soudů jde o povinnosti, které nebyly stanoveny na základě zákona, a proto jejich porušení není možné pokutovat.
