Brno - Vážně poranění hlavy a mozku, k němuž došlo po nočním pádu ze schodů během teambuildingové akce jedné banky, rozpoutalo v Česku ojedinělý spor.
Soudy nyní musí znovu rozhodnout, co všechno může být součástí oblíbených firemních akcí, které mají sloužit k lepšímu fungování pracovních týmů. Konkrétně to, zda do takzvaného teambuildingu patří také neoficiální noční zábava v baru.
Až k Ústavnímu soudu doputoval případ muže, který připravoval teambuildingovou akci pro zaměstnance v Kácově.
Muž, jehož zaměstnávala bankou najatá agentura First Outsourcing, po skončení aktivit zůstal se zaměstnanci banky v baru. Při nočním návratu spadl ze schodů a vážně si poranil hlavu a mozek.
Kvůli zranění nakonec musel odejít do invalidního důchodu.
Jde o pracovní úraz?
Muž považoval svůj pád ze schodů za pracovní úraz v rámci teambuildingové akce. Chtěl proto na agentuře vysoudit 359 tisíc korun jako ztrátu na výdělku, zároveň chtěl také dosáhnout vyplácení měsíční renty, odpovídající rozdílu mezi jeho příjmem před zraněním a invalidním důchodem.
Agentura zanikla, nároky na vyplacení peněz proto muž vymáhal na Kooperativa pojišťovně.
A muž hned třikrát neuspěl. Obvodní soud pro Prahu 1, Městský soud v Praze i Nejvyšší soud totiž jeho nároky odmítly. Podle soudců nebylo večerní posezení v baru spojené s diskotékou, přestože ho platila banka, součástí teambuildingové akce. Nemohlo tedy jít o pracovní úraz.
„Šlo o činnost, která nebyla součástí plánovaných aktivit teambuildingové akce. Zjevně se svou povahou blížila společnému bezcílnému pobytu zaměstnanců majícímu povahu zaměstnavatelem placené zábavy, a tedy nebyla v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. Nešlo tedy o úraz pracovní a odpovědnost zaměstnavatele za škodu, kterou stěžovatel utrpěl následkem tohoto úrazu, není dána," rozhodl Městský soud v Praze, jehož verdikt potvrdil i Nejvyšší soud.
Podle soudců se tak nebylo potřeba zabývat otázkou, zda byl muž v době pádu opilý - což on sám popíral.
Ani tři prohry ale muže neodradily. Obrátil se ještě na Ústavní soud. Argumentoval, že je jednoznačně dokázáno, že agentura byla najata bankou na vypracování programu a soutěží pro zaměstnance. „Společenský večer byl bezesporu součástí plánovaného programu společenských aktivit, a šlo tedy o pracovní úraz," uvedl muž ve stížnosti.
I neoficiální program může být součástí akce
Ústavní soudci jeho stížnosti vyhověli a nařídili nové projednání případu. Podle nich došlo k porušení mužova práva na spravedlivý proces.
Předchozí soudy prý nedostatečně hodnotily všechny důkazy i svědecké výpovědi. Není totiž jasné, jaký čas považují za skončení celé teambuildingové akce a zda součástí programu byla i neoficiální část.
„Celá akce mohla mít oficiální a neoficiální program, přičemž i neoficiální program - společenský večer po oficiální večeři - může být nepochybně součástí celé pracovní akce," uvedli ústavní soudci.
V celém případu navíc podle něj nebyly vyslechnuty desítky svědků, kteří se akce zúčastnili. „Soudy nezjistily dostatečně skutkový stav, nehodnotily odpovídajícím způsobem provedené důkazy a jejich rozhodnutí nejsou řádně a dostatečně odůvodněna," uvedli ústavní soudci.
Jde o další důležitý případ v Česku, který se týká teambuildingu.
Už před třemi lety Nejvyšší soud rozhodl, že pokud si zaměstnanec na takové akci na horách zlomí nohu při lyžování, je to pracovní úraz. Za ten firma zodpovídá a musí platit.
Soud se zabýval případem právníka z vrcholového managementu pražské firmy, který si právě při lyžování v rámci teambuildingového výjezdu na ledovec v Rakousku vážně zlomil zápěstí a byl měsíc v pracovní neschopnosti.
Firma tehdy nárok zaměstnance nepopírala, ale soudila se s pojišťovnou, která jí peníze nechtěla vyplatit.
