Brno - Ústavní soud ve čtvrtek zrušil takzvanou přísudkovou vyhlášku určující paušální odměny vyplácené advokátům úspěšné strany v občanskoprávních sporech.
Ročně jde o miliardy korun. Podle přísudkové vyhlášky se počítaly například částky, které hradí dlužníci v prohraných sporech jako náklady řízení svým věřitelům. Peníze končily u advokátů.
Soudci ve svém verdiktu uvedli, že vyhláška vedla ke zneužívání práva, zvyšování dluhů a exekucím. "Lze pozorovat zajímavý společenský jev - z vedení sporů se stává podnikatelský obor," řekl soudce zpravodaj Jan Musil. Specializované firmy podle něj obchodují s drobnými pohledávkami jako se zbožím.
Výhodný byznys
"Justice se dostává do polohy nikoliv tradičního ochránce práv. Justice se stává inkasní agenturou," doplnil Musil. Zmínil také sociální dopady vyhlášky, která dlužníky i kvůli malým částkám zatížila značnými náklady řízení, vedla k dalším dluhům a exekucím. Nález Ústavního soudu vstoupí v platnost dnem publikování ve Sbírce zákonů.
Na místo vyhlášky bude do případného schválení nové úpravy platit advokátní tarif, který zohledňuje počet provedených úkonů. Ten je totiž podle ústavních soudců spravedlivější. Advokáti tak nejspíš dostanou méně peněz například u takzvaných formulářových žalob, připravovaných v počítači podle jediného vzoru, typicky v případě pokut pro černé pasažéry v městské dopravě.
"Soudy začnou počítat odměnu advokáta v rámci náhrady nákladů řízení opět podle počtu úkonů podle advokátního tarifu, který stále platí a který nikdo zrušit nenavrhuje. Advokacie existovala před přísudkovou vyhláškou, bude existovat i po ní," uvedla v reakci na verdikt soudu mluvčí České advokátní komory Iva Chaloupková.
Návrh na zrušení vyhlášky podala skupina jedenácti senátorů za ČSSD. Vyhlášku označili senátoři za jednu z příčin systémových problémů české justice. To dnes soud potvrdil.
Senátoři proto ve stížnosti upozornili, že z vymáhání pohledávek je díky přiznávaným odměnám výnosný byznys, obchoduje se s nimi a dělí se na více částek, aby měli advokáti nárok na vícenásobné náhrady. Důsledkem je zahlcení justice. "Stát v podstatě favorizuje takové chování spotřebitelů práva, které nepřispívá k právní diskusi, ale pouze k užívání státu jako inkasní a vymáhací agentury," uvedli ve svém návrhu senátoři.
Vyhláška podle politiků vytváří situace, kdy je vedení určitého banálního sporu výhodné už jen kvůli samotnému přiznání nákladů. To pak vede k nárůstu počtu soudních řízení.
Formulářové žaloby už mají pravidla
Náklady hrazené úspěšné straně sporu také podle senátorů v podstatě představují další sankci pro toho, kdo spor prohrál, a mají podíl na dluzích a exekucích v nízkopříjmových skupinách.
Ústavní soud už před časem rozhodl, že u takzvaných formulářových žalob o částky do 10 tisíc korun nesmí přiznané náklady přesáhnout hodnotu původního dluhu.
Podle senátorů však vyhláška i poté zůstává nespravedlivá a jednotlivé soudy si nález vykládají různě.