Praha - Bez zpoždění dojelo v loňském roce 93 procent vlaků Českých drah, to znamená více než dva a čtvrt milionu spojů.
V případě, že vlak dojel později, než měl podle jízdního řádu, za to nejčastěji mohlo počasí, úmrtí osob na kolejích nebo čekání na přípoj.
Největší zdržení mívá EuroNight
"Co do přesnosti jsme se dostali na západoevropskou úroveň," uvádí státní dopravce s tím, že se podíl opožděných spojů stále snižuje. Ještě v roce 2010 to bylo 9,6 procenta, o rok později pak 7,5 procenta.
Nejpřesnější byly stejně jako v předchozích letech osobní spoje, a to z 93,9 procenta, a rychlovlaky SC Pendolino (93,4 procenta). Nejčastěji se naopak zpožďovaly noční vlaky kategorie EuroNight - pozdě jich dojelo 28,3 procenta.
Nejméně hlásily dráhy zpoždění v lednu a březnu (v 4,1 procenta), nejhorší statistika pak pochází z října, kdy se zpozdil takřka každý desátý vlak.
Proč jezdily vlaky pozdě
Za nejčastější příčiny zdržení vlaků označují České dráhy dopady počasí, například vichřice nebo povodní, dále úmrtí osob v kolejišti a nehody na přejezdech. "Podíl těchto událostí na zdržení vlaků je zhruba 37 procent," uvádí dopravce.
Dopady na straně provozovatele dráhy pak mají zhruba třetinový podíl a třicet procent připadá na dopravce. V obou případech za to může hlavně čekání na vlak v přestupních stanicích, aby zůstaly zachované přípoje pro co nejvíce cestujících.
Na druhém místě je křižování vlaků na jednokolejné trati. Česká republika má sice jednu z nejhustších železničních sítí na světě, ale také jeden z největších podílů jednokolejných tratí - jedná se zhruba o 80 procent železnic, včetně některých úseků na mezistátních koridorech.
K dalším příčinám zdržení vlaků patří vysoká frekvence cestujících, když vlaky prodlužují své pobyty ve stanicích.
Fotogalerie: Přetahovaná o soutěžící pokračuje:
