Praha - Poslanci schválili zákonné opatření Senátu, které s účinností od ledna 2014 mění daňové zákony zejména v souvislosti s novým občanským zákoníkem. Obsahuje však i některé další věcné změny, například zvýšení hranice pro osvobození příležitostných příjmů nebo vyšší limit pro daňově uznatelné dary.

Při rozpuštění Sněmovny smějí senátoři přijmout zákonné opatření jen ve věcech, které nesnesou odkladu. Musí jej pak ale potvrdit nově zvolení poslanci na své první schůzi - a to právě nyní učinili.

Proti původní vládní předloze senátoři v říjnu upravili zdanění investičních fondů tak, aby se na ně vztahovala i nadále současná právní úprava. Senátoři také z předlohy vypustili možnost mimořádných odpisů firemního majetku.

Zákonné opatření nahrazuje velkou novelu daňových zákonů - jakési torzo původní reformy připravené bývalým ministrem financí Miroslavem Kalouskem. Senátoři novelu v září odmítli kvůli nesouhlasu s daňovým osvobozením dividend a zvýhodněním investičních fondů.

Ministerstvo financí pod vedením Jana Fischera proto rychle připravilo upravený návrh. Pokud by jej senátoři nestihli schválit do konce roku, hrozily by státu podle Fischera "rozpočtové turbulence". Veřejné rozpočty by mohly přijít o desítky miliard korun.

Politicky neutrální úpravy si vyžádal nový občanský zákoník či nový zákon o obchodních korporacích (nástupce obchodního zákoníku). Nové kodexy soukromého práva začnou být účinné už od ledna 2014 a daňové zákony na to musí reagovat, aby nevznikly terminologické rozpory nebo právní vakuum. Je totiž velice pravděpodobné, že při nejasnostech nebo absenci zákona by se soudy zastaly poplatníků.

Sněmovna ve středu vyzvala budoucí vládu, aby podle zkušeností s novým občanským zákoníkem provedla rozbor a navrhla do konce příštího roku novelizaci jeho sporných pasáží. Poslanci to uvedli v doprovodném usnesení k zákonnému opatření o daňových změnách, které souvisejí s rekodifikací soukromého práva.

Domácnost, nemovitosti, dědění i cenné papíry

Nový občanský zákoník oproti svému předchůdci například neobsahuje definici domácnosti. S tímto pojmem přitom pracuje zákon o daních z příjmů jako s podmínkou pro nárok na daňové slevy na dítě či vyživovanou manželku a pro daňový odpočet u hypoték. Pokud by od 1. ledna 2014 zmizela definice domácnosti a neobjevila se do té doby přímo v daňovém zákoně, mohlo by tyto slevy uplatnit více lidí než dosud. Jen na dani z příjmů by tak stát přišel o miliardy korun.

Další ztráty - podle současného ministra financí Jana Fischera přes pět miliard jen u obecních rozpočtů - hrozily kvůli jinému vymezení pojmu nemovitá věc. Podle nového občanského zákoníku se například stavba stává součástí pozemku, na což musí reagovat i daňové zákony. Stejně jako třeba na nový institut vzájemného darování - nereagování na něj by zúžilo rozsah předmětu daně z převodu nemovitostí, u dalších daní by pak jeho úprava úplně chyběla. Další zásadní změny přináší nový občanský zákoník v oblasti dědického práva.

K výpadku mohlo dojít třeba také u cenných papírů. Nový občanský zákoník totiž nově rozlišuje mezi cennými papíry a zaknihovanými cennými papíry, takže by došlo k zúžení stávajícího zdanění.

Daňové zákony musely včas reagovat i na staronové instituty občanského zákoníku jako pacht (velice zjednodušeně řečeno druh nájmu), výprosa (druh půjčky) či závdavek (způsob zajištění závazku).

Na zdanění fondů se nic nemění

Do původního balíčku změn, který senátoři v září odmítli, však Kalousek zařadil i věcné změny nesouvisející přímo s novými kodexy. Dva z nich - daňové osvobození příjmů z dividend nebo zvýhodnění investičních fondů - levicí ovládaný Senát odmítl. Podle kritiků tohoto návrhu by totiž hrozil další výpadek rozpočtových příjmů například kvůli tomu, že by se běžné obchodní společnosti začaly hromadně měnit na „fondy".

Kalouskův návrh zdaňoval zisky fondů pěti procenty, vyplácené podíly byly osvobozeny od daně zcela. Rusnokova vláda navrhovala zavést nulovou sazbu daně z příjmů právnických osob pro investiční fondy, které splní vybraná kritéria. Následné zdanění podílů na zisku vyplácených těmito fondy by mělo být na úrovni 19 procent pro právnické osoby a 15 procent pro fyzické osoby.

Senátoři však v říjnu rozhodli, že se na zdanění investičních fondů bude i nadále vztahovat současná právní úprava. Základní investiční fond bude podléhat pětiprocentní dani. U právnických osob, které splní podmínky takzvané dividendové směrnice, by sazba srážkové daně byla nadále nulová. Jde o firmy, které mají ve fondu nejméně desetiprocentní podíl. Na ostatní firmy by se vztahovala daň 15 procent stejně jako na fyzické osoby.

Senátoři také z předlohy vypustili možnost mimořádných odpisů firemního majetku. Tímto opatřením chtěli poslanci povzbudit poptávku firem po strojích a zařízeních tím, že je umožní odepsat za mnohem kratší dobu. Podle kritiků z řad senátorů by to ale státní rozpočet připravilo o peníze.

Vyšší limit pro příležitostné příjmy a další změny

Schválené zákonné opatření přebírá i některé věcné změny z původního Kalouskova návrhu, které s novými kodexy přímo nesouvisejí.

Jde například o zvýšení hranice osvobození u příjmů z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem. Z dosavadních 20 tisíc se limit zvýší na 30 tisíc korun (podrobněji zde).

Z šesti měsíců na tři roky se prodlouží lhůta pro osvobození příjmů fyzických osob z prodeje cenných papírů. Současně bude platit roční limit 100 tisíc korun pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů, které nejsou součástí obchodního majetku.

Maximální limit pro odpočet darů na veřejně prospěšné účely u fyzických osob se zvýší na 15 procent, u právnických osob se sjednotí na deseti procentech.

Ruší se také zaměstnanecký paušál 3000 korun ročně, který zatím neplatil, ale měl nahradit zvažované zrušení daňových výhod u stravenek a dalších benefitů. Přestože poslanci před dvěma lety omezení těchto výhod odmítli, prosadili tehdy současně i zavedení daňového paušálu, což by státní rozpočet připravilo o další peníze.

Další změny od roku 2015

Zbytek Kalouskovy daňové reformy schválili poslanci už v roce 2011, ale účinnost nakonec odložili až na leden 2015. Balíček má například zrušit výpočet daně z takzvané superhrubé mzdy nebo omezit odpočty zaplacených úvěrů u hypoték.

Nová vláda, která vzejde z letošních předčasných voleb, však bude mít ještě dost času tyto změny stopnout a prosadit vlastní.

V praxi to znamená, že z výdělků za rok 2013 a 2014 se bude daň z příjmů platit podle stejných pravidel jako nyní. I kdyby se nové vládě podařilo prosadit změny rychle, nemohou se zpětně týkat už načatého zdaňovacího období - jejich předpokládaná účinnost je od ledna 2015.

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady!