Ušetří tak celkem téměř tři miliony korun.
A není to důležitá zpráva jenom pro vedení této obce s necelými dvěma a půl tisíc obyvateli, ale také pro starosty dalších desítek měst a vesnic.
Vítězství Vejprnic ve sporu s finančním úřadem u Nejvyššího správního soudu je totiž precedentem i pro další samosprávy. Rozhodnutí ovlivní to, jak je možné čerpat státní dotace a kdy musí platit sankce za chybné použítí dotací. Ty jsou často pro obce téměř likvidační.
Pětiletý spor
Soudci totiž jasně řekli, že berní úředníci mají především hodnotit, zda dotace byla použita na to, na co byla určena, a ne obce postihovat za každou maličkost i přes to, že peníze byly použity správně.
Celý spor se vlekl pět let.
Vejprnice postavily v roce 1998 za tři miliony korun kanalizaci s investiční dotací od ministerstva financí.
V roce 2001 do obce přišli kontroloři z finančního úřadu. A rozhodli, že obec porušila zákony, když fakturovala dodavateli stavby 1,5 milionu korun nejprve z přidělené dotace a nikoliv ze svého. Menší část své povinné finanční spoluúčasti obec zaplatila až několik měsíců po lhůtě určené v dotačních podmínkách.
Obec tak měla vrátit 418 tisíc korun a k tomu zaplatit téměř 375 tisíc jako penále. Radnice se odvolala k finančnímu ředitelství v Plzni, které Vejprnicím výrazně zvýšilo pokutu na 1,5 milionu a penále na více než 1,39 milionu korun.
Takový postup berních úředníků je nezákonný, rozhodl Krajský soud v Plzni a nyní i Nejvyšší správní soud, kam se finanční ředitelství v Plzni obrátilo se svou stížností.
Rozpočtová pravidla, ze kterých finanční ředitelství vycházelo, totiž podle soudců výslovně nezakazují postup, který obec zvolila.
Další žaloby na cestě
"Nejvyšší správní soud se názorově přiklání na stranu obce, shoduje se se závěrem krajského soudu v tom, že nebyly porušeny ani podmínky čerpání investiční dotace, ani zákon," uvedl senát Nejvyššího správního soudu pod vedením Václava Novotného.
"Je třeba dodat, že ve správním řízení bylo zjištěno, že celá investiční akce dokončena byla a obec z vlastních zdrojů stanovenou poměrnou část zaplatila," uvedli soudci v rozhodnutí, ve kterém potvrdili zrušení verdiktu berních úředníků.
Podle soudu mohli kontroloři finančního úřadu jako jediné zkoumat, zda peníze byly opravdu vynaloženy na výstavbu kanalizace.
Finanační ředitelství potvrdilo, že se rozhodnutí soudu podřídí, i když s ním nesouhlasí. Navíc podle nového zákona rozpočtová pravidla upravují nedodržení podmínek podrobněji než zákon, podle které se kontrolovala dotace ve Vejprnicích.
Na to, jak dopadne spor Vejprnic a finančního úřadu přitom čekaly další obce, které mají vracet peníze za stejné pochybení nebo za opožděné kolaudace či drobné změny v projektu.
Podle odhadů Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje, které zastupuje osmdesát pět procent obcí v regionu, se spory o vracení peněz týkají asi třicítky obcí. Žalobu k soudu zatím podaly pouze dvě, Líně u Plzně a Švihov na Klatovsku.
"Ostatní vyčkávaly, jak dopadne spor Vejprnic. Je to precedenční rozhodnutí a je pravděpodobné, že nyní žalob proti rozhodnutí jednotlivých finančních úřadů přibude," řekl deníku Aktuálně.cz předseda sdružení a starosta Hrádku Jaroslav Perlík.
Podle něj jde ve sporech o částky v řádech statisíců, ale i milionů korun. "Největší problémy jsou u plynofikace," řekl Perlík.
Vítězství radnice
Podobné problémy s tím, že finanční úřady po nich vymáhají kvůli chybám vrácení státních dotací, mají i další obce a města po celé zemi.
U soudu tak už loni uspěla také Chrastava na Liberecku, která měla vracet přes tři miliony korun a zaplatit také stejně vysoké penále.
Soud ale zjistil, že Finanční úřad v Liberci a Finanční ředitelství v Ústí nad Labem protizákonně porušovaly lhůty pro vyřízení námitek a úředníci nakonec museli kontrolu zastavit.
Po třech letech, sedmi měsících a šesti dnech, jak spočítalo vedení chrastavské radnice.
