Česku ale žádné sankce ze strany Bruselu nehrozí. Má totiž až do května příštího roku vyjednanou podmínku na podpory poskytované Státním zemědělským intervenčním fondem. Jenže budoucnost celého projektu je i tak nejistá.
Podle mluvčí fondu Jitky Slukové tato výjimka sice "umožňuje realizaci státních podpor během tříleté ochranné lhůty od vstupu do EU, tedy do konce dubna 2007, po tomto datu musí být všechny podpory uvedeny do souladu s legislativou EU". To se týká všech deseti nových členských států.
Co bude dál, je neznámé
Jak bude možné od května příštího roku kvalitní české potraviny podporovat, v tuto chvíli není zcela zřejmé. "Pravidla Unie umožňují propagovat kvalitu nebo určitou komoditu, ale ne region. V reklamních kampaních tak již nebude zdůrazňován původ, ale především kvalita produktu," uvedla Sluková.
Stávající slogany typu "z darů naší země" se zřejmě nebudou moci používat. Podle všeho nebude ale ani možné, aby propagaci tuzemských potravin hradil stoprocentně stát, v zemích EU je běžné, že finanční spoluúčastí přispívají na propagaci také samotní výrobci potravin.
Infobox
CO JE KLASA
- Národní značku kvality KLASA uděluje tuzemským potravinářským výrobkům od roku 2003 ministr zemědělství.
- Oceněné výrobky musí mít mimo jiné maximálně možný tuzemský původ surovin a vyrobeny musí být ze sta procent na území ČR.
- Od roku 2004 spravuje značku KLASA marketingový odbor Státního zemědělského intervenčního fondu.
- Naposledy bylo ocenění KLASA uděleno potravinářským výrobkům letos 1. června.
- V současné době čítá seznam výrobků se značkou KLASA celkem 1199 výrobků od 180 tuzemských výrobců.
"Nám jde hlavně o to, aby projekt KLASA dále pokračoval," zdůrazňuje prezident Potravinářské komory Jaroslav Camplík. "Domácí výrobky podporují všechny členské státy, stejně tak by tedy měla činit i Česká republika, a navíc se může zahraničními systémy inspirovat," dodává.
Camplík se přitom domnívá, že otevřené jsou všechny formy prezentace včetně těch stávajících, takže by nebylo ani nutné měnit současné slogany. "K tomu ale bude zřejmě nutná spoluúčast výrobců," myslí si prezident potravinářů.
Zaplatí i výrobci?
Právě s tím ale může být problém. V minulosti totiž v Česku ztroskotaly snahy nařídit výrobcům potravin, nebo i zemědělcům, povinný odvod nějaké minimální částky na propagaci (třeba haléř z litru mléka) zákonem. Stejně marné byly pokusy vytvořit fond na propagaci na bázi dobrovolnosti.
Jedinou oblastí, kde se ze zákona vytvoření potřebných zdrojů na propagaci podařilo, je vinařství. Právě takzvaný Vinařský fond by mohl být pro propagaci KLASA příkladem, jeho činnost totiž počátkem letošního roku již Brusel schválil.
Také propagace KLASA bude podléhat "kývnutí" z Bruselu. Zemědělský fond má proto ve spolupráci s ministerstvem zemědělství již pro schvalovací proces připraveny podklady, které jsou podle jejich zástupců "zcela v souladu s legislativou EU pro poskytování státních podpor". Vlastní schvalovací proces má řídit ministerstvo. Pokud proběhne notifikace úspěšně, poběží projekt do roku 2013.
Autor je spolupracovníkem redakce
