Praha, Brno - Čtyři tisícovky zemědělců ze sedmi zemí se ve čtvrtek dopoledne sejdou před budovou ministerstva zemědělství na pražském Těšnově. Důvody mají dva - nerovné podmínky pro staré a nové členské země Evropské unie a kritickou situaci chovatelů dojného skotu.

Protest přijedou podpořit i farmáři z Maďarska, Slovenska, Polska, Litvy, Německa a Rakouska. Je načasovaný právě na návštěvu eurokomisařky pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischer-Boelové, sníž se protestující chtějí setkat.

Akce má začít v půl jedenácté u ministerstva, od něj pak po proslovech protestující vyrazí na Václavské náměstí se smutečními věnci na znamení, že se dojný skot pohřbívá. Po cestě budou rozdávat letáky a české jogurty, věnec pak položí k soše sv. Václava.

Ministři se mění, místa protestů ne

Akce možná bude výjimečná právě v počtu protestujících národností. Nicméně stovky protestujících zemědělců nejsou samy o sobě v pražských ulicích ničím výjimečným.

Zemědělci protestovali kvůli stavu některého oboru či celého zemědělství celkem šestadvacetkrát v uplynulých patnácti letech.

Postupně se obraceli k sedmi ministrům svého resortu. Co však zůstalo stejné, byly schody ministerstva na Těšnově. A ty si s demonstranty užily své. Když se totiž rolníci odhodlají k protestům, bývají první „na ráně".

V roce 1996 je zasypala cibule na protest proti levnému dovozu této plodiny ze zahraničí. O tři roky později schody zalilo 100 litrů mléka, které na ně vylili zemědělci ze Šumperska a Orlickoústecka. Upozorňovali tak na obtížnou situaci chovatelů dojného skotu v podhorských oblastech.

A na podzim roku 2007 tu chovatelé prasat předávali ministru zemědělství prasečí hlavu a vepřovou kýtu.

Kromě prostranství před budovou ministerstva zemědělci v uplynulých letech demonstrovali často i před Úřadem vlády.

Obzvlášť důrazné byly jejich blokády. Ať už se jednalo o hlavní tahy v celé republice mimo Prahu, po nichž v roce 1998 projížděly krokem desítky zemědělských strojů, nebo o blokádu hranic. K té se rolníci uchýlili od roku 1993 jen dvakrát.

Kvůli dotacím i výkupním cenám

Přestože se od roku 1993, kdy po vzniku České republikyprotestovali poprvé, leccos změnilo, samotné problémy agrárníků se příliš nemění. Už od první poloviny devadesátých let je trápil dovoz levnějších, dotovaných surovin především ze zemí Evropské unie. Nejhlasitěji se ozývali chovatelé prasat.

„Jde o prosazování zájmu úzké skupiny producentů na úkor občanů. Je jasné, že kdyby vláda těmto tlakům vyhověla u vepřového, následovaly by další komodity, růst inflace a zkomplikovalo by to i další jednání o vstupu České republiky do Evropské unie," řekl po blokádě hlavních silničních tahů v listopadu 1998 tehdejší stínový ministr financí Vlastimil Tlustý.

Chovatelé prasat, ale i dojného skotu o sobě dali vědět i v červnu 1999. Na Staroměstském náměstí se jich sešlo přibližně deset tisíc a požadovali vyhlášení minimálních výkupních cen u mléka a vepřového masa.

„Nastavíme-li požadovanou minimální cenu mléka, okamžitě vyšleme signál k likvidaci asi 25 procent producentů," argumentoval tehdejší ministr zemědělství Jan Fencl. Zároveň sliboval vyjasnění situace se zavedením kvót u mléka.

Kvóty, určující maximum výroby mléka, sice uvítala Agrární komora, ale Asociaci soukromého zemědělství se nelíbily. V prosinci 2000 se proto sešly dvě stovky agrárních podnikatelů před Úřadem vlády. Tvrdili, že kvóty omezují svobodu podnikání.

Evropská unie, častý důvod protestů

Téměř neustále byla při demonstracích skloňována Evropská unie. Ale z různých důvodů. Zpočátku kvůli levnějším dováženým komoditám, pak kvůli podmínkám vstupu České republiky do Unie.

A v posledních letech kvůli nestejným dotacím, které členské země dostávají podle termínu vstupu do společenství.

Nejrušnější byl v tomto ohledu rok 2002, kdy se o vstupu Česka jednalo. Protest víc než deseti tisíc zemědělců před budovou ministerstva zemědělství byl jedním z největších v novodobé historii.