Kroměříž - V kotelně kroměřížského paneláku to lupne, jak svářeč odpálí autogen. Je osm ráno, kontrolní den. Ve dvou sklepních místnostech je rušno.
Nad papíry se tu dohaduje projektant s dodavatelem, domovník diskutuje se zástupci bytového družstva. Dělníci dokončují rozvody, na které se brzy napojí supermoderní plynový kotel. Panelák se brzy odpojí od centrální teplárny.
Příběh tohoto domu, který momentálně platí za teplo skoro 900 korun za gigajoule, sleduje online deník Aktuálně.cz už rok a půl. Svým způsobem jím vrcholí 15 let stará nešťastná privatizace kroměřížské teplárny do rukou firmy VAE dnešního šéfa Teplárenského sdružení Mirka Topolánka.
Pro ostatní města to je inspirativní či lépe řečeno odstrašující příběh. Změnu majitelů městské teplárny právě zvažují třeba v Jablonci nebo Písku.
Nakonec odejdou všichni
"V průměru tak šest až deset ročně," odhaduje energetik Milan Náleza tempo, jakým se paneláky bytového družstva Svornost odstřihávají od centrální teplárny.
Konkrétně tato kotelna v Úprkově ulici přijde na milion a půl a bude sloužit 72 bytům ve třech vchodech. Investice se podle domovníka Jaroslava Vrany vrátí do pěti let, podle projektanta ještě dřív. Lidé pak budou za teplo platit o třetinu až polovinu méně, než by platili teplárně.
Nedaleký panelák v ulici U Rejdiště má vlastní kotle od roku 1999. Pro jeden třípokojový byt s 96 metry to roku 2009 představovalo oproti teplárně úsporu skoro 11 tisíc ročně. Za necelých třináct let, co má vlastní kotelnu, tak tento panelák po odečtení pořizovací ceny ušetřil přes milion korun.
Uvedené grafy srovnávají ceny za teplo v roce 2009 mezi teplárnou a kotli tří paneláků v okolí. Právě podle nich přesvědčil domovník Jaroslav Vrana nájemníky a vlastníky bytů, že investice do vlastního kotle se vyplatí.
"Zájem je velký. Cena dálkového topení každoročně stoupá a je už neúnosná," vysvětluje energetik Náleza, proč od teplárny odchází jeden panelák po druhém, čímž centrální dodávky tepla dál automaticky zdražují. Režijní náklady totiž teplárně zůstávají stejné a ona je tak musí „rozpouštět" mezi klesající počet odběratelů.
"Nakonec odejdou všichni," vmísí se do diskuse vedoucí pracovník firmy, která kotel instaluje. Milan Náleza z družstva Svornost spravujícího celkem 4508 bytů přikyvuje.
V Úprkově ulici to tak skutečně vypadá. Tvoří ji čtyři paneláky spojené do zahnuté budovy, jíž se podle půdorysu říká hokejka. V její čepeli se kotelna právě montuje, tam, kde se hokejka "drží" už má domovník hotový projekt a někde uprostřed "hole" začali nájemníci o vlastním kotli uvažovat také.
Útěk už nikdo nezastaví
"Lidé se rozhodují podle ceny tepla," vysvětluje projektant panelákové kotelny. Nejvyšší cenu z třicítky tepláren sledovaných energostatem má teplárna v Liberci se 752,4 korunami za gigajoule. "Místní teplárna dodává za 867 korun za gigajoule, v tomto vchodu budou platit nejvýš 450 korun," tvrdí projektant.
Proč tak velký rozdíl?
"Začalo to před patnácti lety," shoduje se v kotelně hlouček odborníků na tepelné hospodářství. Roku 1997 totiž město prodalo zastaralou městskou teplárnu, protože bylo přesvědčeno, že soukromý subjekt zvládne její hospodaření a nutnou rekonstrukci lépe. Opak byl však pravdou.
Topolánkova firma VAE, která městské tepelné hospodářství koupila, byla v dluzích a nastavila lidem vysoké ceny. Teplárně ale neplatila a ta jí proto po čase dodávky tepla vypnula. VAE nakonec kroměřížské tepelné hospodářství prodala, lidé ale v listopadu a prosinci roku 2001 mrzli, v bytech měli 10 stupňů, v noci ještě míň.
"Já si nemyslím, že tenkrát to rozhodnutí bylo špatné," řekl tehdy přesto Českému rozhlasu místostarosta Petr Sedláček z ODS.
Právě tehdy úprk od centrální teplárny začal. Spustily ho velké kroměřížské instituce, především školy, takže teplárna své náklady rozpouštěla mezi stále menší počet klientů. Ceny tak rostly. Nový kotel v paneláku v ulici s příznačným jménem Úprkova je jen dalším dílem této nešťastné privatizační ságy.
"Ten útěk se už zvrátit nepodaří," tvrdí projektant, který si nepřeje sdělit své jméno. S ostatními se ale shoduje, že příklady lepší praxe existují. Třeba Přerov.
V Přerově to šlo
Tamní teplárna patří Dalkii, město si ale ponechalo rozvody, které modernizovalo. Město je také jediným akcionářem společnosti Teplo Přerov, která teplo dodává až domů. Aktuální cena je tam 553 korun za gigajoule, tedy o 314 korun méně, než účtuje teplárna v Kroměříži.
"Městská infrastruktura se privatizovat nemá," shoduje se "tepelný" diskusní kroužek v panelákové kotelně.
Nelibost vůči zvyšování cen tepla a obavy o ztrátu vlivu na jejich tvorbu vedou aktuálně například jablonecký magistrát k tomu, že zvažuje odkup podílu od druhého akcionáře tamní teplárny za stovky milionů korun.
Město Písek se k nabídce na odkup 24 procent své teplárny do rukou soukromé firmy staví spíš rezervovaně, tamní rada prodej městského podílu nedoporučila.
