Kroměříž - Když jde o výdaje za teplo, je to o číslech. A ta, která má na papíře Jaroslav Vrana, působí přesvědčivě.

Cifry v tabulce srovnávají náklady na teplo a teplou užitkovou vodu (TUV) v celkem čtyřech kroměřížských panelácích za rok 2009.

Tři z nich mají své vlastní plynové kotle. Čtvrtý panelák- ten, kde je pan Vrana předsedou samosprávy - platí za teplo místní centrální teplárně.

Výsledek? "Teplárenský" panelák pana Vrany protopí ročně o 436 tisíc korun víc, než kdyby za gigajoule platil stejně jako "plynový" panelák o dvě ulice dál (viz grafy).

Skrytý problém pro milion domácností

Jeden třípokojový byt Vranova paneláku tak na teple platí o 7,7 tisíc korun ročně víc, než stejný byt v sousedství.

Panelák letos v Česku oslavil 55 let své existence. V 1,2 milionech panelových bytů bydlí na tři miliony obyvatel. Teplo pro ně přitom začíná představovat skrytý problém.

"Polovina domácností v České republice je připojena na zdroj tepla z centrálních městských tepláren," upozornilo v říjnu Teplárenské sdružení České republiky, podle kterého uhlí pro teplárny zhruba za pět až sedm let dojde a žádá proto prolomení těžebních limitů.

"Pokud se situace nezmění, ocitne se do deseti let jeden milion českých domácností především ve městech bez tepla nebo si ho z jiných zdrojů draze zaplatí," uvádí Teplárenské sdružení.

Čtyři paneláky v Kroměříži však dokazují, že tak zle být nemusí.

Topím jak šílenec a vrací mi tisíce

Kdyby měl například panelák pana Vrany stejnou, 22 let starou plynovou kotelnu jako dům sousední, ušetří ročně 362 tisíc korun. S novějšími kotly dvou zbylých paneláků, by ušetřil ještě víc - 396 respektive 436 tisíc korun za rok.

"Určitě by do toho měli jít, ta úspora se nedá srovnat," tvrdí Luděk Bobek, místopředseda samosprávy a kotelník paneláku v ulici U Rejdiště, ve kterém bydlí 32 rodin a který má vlastní plynovou kotelnu od roku 1999.

"Mám rád teplo, topím jak šílenec a každý rok mi vracejí na přeplatcích ze záloh nějakých 1500 korun," vysvětluje Bobek a ukazuje vyúčtování pro bytové družstvo, kde přeplatky u méně teplomilných rodin dosahují tří i čtyř a půl tisíce.

Pro správce sousedního paneláku pana Vranu to znamenalo jediné - začal shánět vlastní plynovou kotelnu. Nabídku už má, zná i cenu za dodávky maximálního odběru.

Byt přeplatí teplo až o 7,7 tisíc za rok

I s náklady na obsluhu, revize, pojištění a odpisy by roční náklady na gigajoule klesly tak, že dvoupokojový byt s 56 metry by tu oproti loňsku ušetřil 4,5 tisíce korun, zatímco třípokojový s 96 metry až 7,7 tisíc.

Kdyby panelák pořízení kotelny za dva miliony dotoval jen z fondu oprav, je prostá návratnost šest let. Pan Vrana ale nechal provést energetický audit domu a na jeho doporučení chce ještě zateplit poslední jeho nezateplenou stěnu a pořídit mu sedlovou střechu.

Celkem na to i s kotelnou potřebuje čtyři miliony. Z úspor může jeho panelák okamžitě složit 1,5 milionu a zbytek si půjčit za tříprocentní úrok od družstva Svornost.

"Tak levně vám žádná banka nepůjčí," tvrdí správce Vrana.

Kdyby tři vchody sedmipodlažního domu splácely půjčku tři roky, nájem by se jim na tu dobu zvedl o pět korun na metr.

Bez zvýšení nájmu splaceno za čtyři roky

"Kdybychom si ale půjčku vzali na čtyři roky, nemusíme zvyšovat nic a pak ušetříme každý rok minimálně 97 korun na metr čtvereční," počítá Vrana.

Ze zkušenosti paneláků, kde kotelnu mají, přitom ví, že nabídnutá cena se dá u kotelny i zateplení srazit i o pětinu, a že panelák zdaleka neprotopí tolik, na kolik je kapacita kotelny spočítaná. Adekvátně tomu se uspíší i návratnost investice.

"Nevíme, jaká bude cena dálkového topení," hájí Vrana plán na vlastní kotelnu, kterému v "jeho" domě chybí souhlas posledních tří bytů. "Teplárny dosluhují, mají tepelné ztráty a je třeba do nich vrazit ohromné peníze. A kde to vyberou? Od lidí," obává se.