Praha - Listopadová intervence České národní banky, po níž tuzemská měna oslabila na úroveň 27 korun za euro, splnila cíl. Alespoň z pohledu vývoje cen. Zabránila totiž deflaci, jíž se členové bankovní rady obávali.

Dnešní čísla Českého statistického úřadu ukazují, že spotřebitelské ceny v lednu meziročně rostly jen o 0,2 procenta. Oproti prosinci se zvýšily pouze o 0,1 procenta, což je nejnižší přírůstek od roku 1993.

"Myslím si, že bez intervencí by opravdu ekonomika v lednu byla v deflaci, tedy všeobecném poklesu cen," věří analytik Home Credit Michal Kozub.

Dražší jídlo, levnější elektřina

K alespoň mírné celkové inflaci v lednu napomohly hlavně dražší potraviny a nápoje. Ovoce oproti prosinci zdražilo o 7,3 procenta, trvanlivé pečivo o 5,3 procenta, čokoláda o 4,6 procenta. Zvýšily se také ceny lihovin (o 5,4 procenta) nebo piva (o 2,5 procenta). "Prakticky jen díky cenám potravin se ekonomika nedostala do deflace," zdůrazňuje Kozub.

Naopak směrem dolů stlačily inflaci hlavně levnější energie - zejména elektřina, která oproti prosinci zlevnila o 9,9 procenta. Ceny rostly pomaleji i díky sezónním slevám na oděvy a obuv, stejně tak pomohlo zrušení poplatku za pobyt v nemocnici. Kozub připomíná, že klesají také ceny v oblasti telekomunikací, kde se projevil loňský nástup konkurence a zavedení neomezených tarifů.

Podle analytika ČSOB Petra Dufka ale nelze mírný růst cen označovat za vítězství České národní banky. "Pokud tedy nepovažujete za úspěch zdražení dováženého zboží," říká.

Také analytik Václav Franče z Raiffeisenbank si není jistý, zda lze čerstvá čísla považovat za úspěch. "Tím by bylo, kdyby se ČNB povedlo zkrátit recesi, což se jí nepodařilo," dodává.

Zdražování teprve přijde

Analytici oslovení v úterý online deníkem Aktuálně.cz očekávali, že se bude inflace pohybovat lehce nad nulou. "Hodnotu odhaduji na 0,2 procenta meziročně," uvedl například Kozub.

Skutečné dopady intervence ČNB se podle něj teprve projeví ve všech sektorech ekonomiky. "To by mělo v následujících měsících dále tlačit na inflaci," dodává.

Celý rok 2014 se ale bude i navzdory oslabení koruny vyznačovat velmi nízkou inflací, předpovídá ministerstvo financí. K rychlejšímu cenovému nárůstu podle něj dojde až v roce 2015.

V Česku se deflace stala důležitým tématem od 7. listopadu 2013, kdy Česká národní banka oznámila intervence proti koruně s cílem oslabit ji na 27 korun za euro. Hlavním cílem bylo podpořit ekonomiku - díky rostoucímu exportu by v první polovině tohoto roku měla oživit i tuzemská spotřeba domácností.

Deflace v Bulharsku i Řecku

Do loňského roku se o deflaci mluvilo pouze v souvislosti s japonskou krizí. Východoasijská země se s poklesem cen potýká již od počátku devadesátých let, kdy v zemi praskla úvěrová a nemovitostní bublina. Do deflace spadla i v březnu 2011 po zemětřesení a havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě.

V Evropě se v prosinci s deflací potýkaly Řecko, Lotyšsko, Kypr a Bulharsko. Poslední jmenovaná země hlásí meziroční pokles spotřebitelských cen již čtyři měsíce, v prosinci ceny podle Eurostatu klesaly o 0,9 procenta. Důvodem poklesu cen je podobně jako v Česku zlevnění energií.

Na rozdíl od Česka ale bulharská centrální banka na klesající ceny nijak nereagovala. Důvodem je kurzový režim currency board, v rámci něhož Bulhaři v roce 1997 svoji levu navázali nejprve na německou marku, později na euro.

Podobně jako Bulharsko je na tom Řecko, to loni jako jediné v EU dokonce vykázalo celoroční zápornou míru inflace, která činila minus 0,9 procenta. Ani zde nemůže národní banka hýbat s kurzem ve prospěch ekonomiky. Řecko je členem eurozóny, a hlavní roli tedy hrají rozhodnutí Evropské centrální banky.

Jak zdůrazňuje Václav Franče z Raiffeisenbank, například v Řecku je na rozdíl od Česka opravdová dlouhodobá deflace. "V Česku jsou zatím jen deflační rizika. Zdá se mi, že tu debatu o deflaci hodně živí Česká národní banka," říká.