Obamovu reformu zdravotnictví mají zaplatit bohatí

Petr Jemelka Petr Jemelka
23. 2. 2010 15:28
Obamův návrh je založen na společenské solidaritě, o které ale mnozí Američané neradi slyší
Obama je nejlevicovějším prezidentem v historii USA
Obama je nejlevicovějším prezidentem v historii USA | Foto: Reuters

Wahsintgton - Americký prezident představil svůj návrh reformy zdravotnictví. Měl by stát 950 miliard dolarů a zároveň znamenat splacení sto miliard z veřejného dluhu během deseti let.

Jak toho ale chce Obama dosáhnout? Jednoduše. Zvýšením daní a odvodů pro bohaté.

Cílem Obamy je poskytnout zdravotní pojištění zhruba 45 milionům dosud nepojištěných Američanů. Dalším cílem je zaručit pojištění všem, bez ohledu na jejich zdravotní stav. Toto spolu s vytvořením nového trhu s pojištěním bude samozřejmě znamenat zvýšení nákladů.

Další důležitou změnou bude povinnost si pojištění platit. Tomu, kdo si ho nebude moci dovolit, bude strženo z platu formou daní. Nepřiměřenému navyšování daní má zase zabránit nový úřad. 

Návrh je tedy rozporuplný, sice zvyšuje záruky, ale snižuje výdaje. Teorie je podle serveru CNN taková, že se zavedou daně na dražší zdravotní pojištění. Obama předpokládá, že pak si budou zaměstnavatelé vybírat levnější zdravotní pojištění a svým zaměstnancům dají vyšší platy. A z vyšších platů budou větší příjmy z daní, které pomohou zaplatit reformu.

Peníze si tak nebudou nechávat zdravotní pojišťovny, ale budou se vracet do rozpočtu. Plán sice počítá s limity pro výši zdravotního pojištění, ale oproti Senátnímu návrhu je ten Obamův návrh posazuje výše. Tyto limity mají zabránit, aby pojištění nepřiměřeně narůstalo u rizikových profesí a nemocných lidí.

Bohatým brát a chudým dávat

Další z plánů, které by rád Obama prosadil, je zvýšení odvodů do zdravotnictví pro Američany s vysokými platy. Dosud je tato daň pro všechny stejná 1,45 % pro zaměstnance i zaměstnavatele. Bohatí zaměstnanci by nyní měli začít platit o 0,9 procenta více. Za bohaté přitom návrh považuje lidi s příjmy nad 200 tisíc dolarů ročně či manžele se společnými příjmy nad 250 tisíc dolarů.

Za neplacení zdravotního pojištění chce navíc americký prezident své občany pokutovat. V roce 2015 325 dolary nebo 2 % z příjmu (podle toho, která cifra bude vyšší), v roce 2016 625 dolary nebo 2,5 % z příjmu.

Společnosti s více než padesáti zaměstnanci by měly nově odvádět daně do zdravotního systému, i když nebudou platit za své zaměstnance zdravotní pojištění. Zvýšení daní bude platit i pro zdravotnická zařízení a farmaceutické společnosti. Tím bude podle Obamy vykoupeno větší množství pacientů, které budou díky většímu  počtu pojištěnců mít. 

Obamův návrh ale, jak upozorňuje ČTK, zároveň obsahuje řadu výjimek a úlev pro lidi s nízkými příjmy a malé firmy. Podniky, které mají méně než 50 zaměstnanců, tak například v případě schválení zákona letos dostanou 40 miliard dolarů na slevách na dani, aby mohly svým lidem pořídit pojištění. Stejně tak lidé s nízkými příjmy získají vyšší daňové úlevy na to, aby si mohli pořídit pojištění.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Šlégr je dál koučem Litvínova, jeho rezignaci vedení nepřijalo

Jiří Šlégr zůstává koučem hokejistů Litvínova. Olympijský vítěz z Nagana, který je zároveň šéfem klubu, dnes nabídl rezignaci na trenérskou funkci, ale představenstvo ji nepřijalo. Realizačnímu týmu doporučilo provést změny v kádru.

Litvínovu se nedaří od začátku extraligy a dosud vyhrál jen tři zápasy. Po dvanácti kolech má pouze jedenáct bodů a je předposlední.

Po nedělní porážce 3:4 s Olomoucí, která byla pro klub třetím nezdarem za sebou, vedení Litvínova oznámilo, že jedná o změně na postu hlavního trenéra. Mezi kandidáty na nového kouče byl podle Šlégrova vyjádření v médiích i litvínovský odchovanec Vladimír Růžička, bývalý kouč národního mužstva a Šlégrův spoluhráč ze zlatého naganského týmu.

Nakonec zůstává na střídačce Šlégr. Bývalý vynikající obránce převzal tým v závěru minulé sezony místo odvolaného Milana Razýma.

před 3 hodinami

Prováděcí zákon k brexitové dohodě prošel první zkouškou, poslanci ale odmítli projednávací plán

Britští poslanci posunuli prováděcí zákon k brexitové dohodě do další fáze legislativního procesu. Návrh prošel první zkouškou v dolní komoře britského parlamentu, když jej po druhém čtení podpořilo 329 zákonodárců, zatímco proti bylo jen 299. Britská média úvodní vítězství vlády očekávala. Poslanci ale později odmítli plán projednávání prováděcího zákona k brexitové dohodě. Vadí jim, že jim vláda na schvalování zákona vyhradila jen tři dny.

Zdroj: ČTK
Další zprávy