Brno - K odsouzení za trestný čin neplacení zdravotního a sociálního pojištění nestačí jenom samotný fakt, že majitelé firmy peníze strhávají svým zaměstnancům z platu a státu je nepošlou.

Policisté a státní zástupci totiž musí jednoznačně dokázat, že majitelé firem peníze skutečně mají a mohou je tak poslat na účty státu a zdravotních pojišťoven.

Nejvyšší soud se zabýval případem jednatele firmy z Brna, který byl za nezaplacení stovek tisíc korun na zdravotním a sociálním pojištění odsouzen na osmnáct měsíců vězení podmíněně. A soud v tomto případě nyní jasně řekl, jak se má v těchto případech postupovat.

Osmnáct měsíců podmíněně

Odvody na pojistné v Česku patří mezi nejvyšší v Evropské unii. Jenom na sociálním pojištění vybral letos stát 263,1 miliardy korun. Dluhy dosahují stovek milionů korun, neplacení sociálního a zdravotního pojištění patří mezi nejčastější důvody pro exekuce v zemi.

Případ z Brna se odehrál už před pěti roky. Firma se dostala do problémů a přestala platit pojistné. Dluhy dosáhly statisíců korun. Městský soud v Brně rozhodl, že jednatel firmy se podílel na tom, že společnost úmyslně neplatila pojistné, které podle účetnictví bylo strháváno zaměstnancům z platu. A peníze měla podle soudu měla firma použít na jiné platby, například za teplo a vodu.

A proto rozhodl, že muž musí zaplatit škodu a odsoudil ho na osmnáct měsíců podmíněně do vězení. Trest potvrdil také Krajský soud v Brně.

Jednatel firmy se ale obrátil s dovoláním na Nejvyšší soud. Podle něj byl v jeho případě porušený zákon. "Nestačí pouhé zjištění, že jsem nedovedl pojistné tak, jak jsem měl," uvedl muž v dovolání.

S tím souhlasilo i Nejvyšší státní zastupitelství, podle kterého se musí prokázat, jak majitel firmy naložil s penězi strženými zaměstnancům z platu. "Pokud zaměstnavatel má k dispozici jen peníze postačující na vyplacení čistých mezd zaměstnancům, takže po jejich vyplacení mu již nezbývá na odvedení odpovídajících částek daně z příjmů, pojistného na zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení, nemůže se dopustit trestného činu neplacení pojistného," stojí ve vyjádření Nejvyššího státní zastupitelství.

Měl či neměl peníze?

Podle státních zástupců musí firmy, které nemají dostatek peněz, platit rovnoměrně všem dlužníkům a obchodním partnerům. "V takovém případě by měly přiměřeně snížit vyplacené mzdy a odvést za své zaměstnance alespoň část uvedených plateb. Úplným vyplacením čistých mezd se může i neúmyslně dopustit trestného činu zvýhodňování věřitele," uvedli státní zástupci.

Nejvyšší soud trest pro jednatele firmy zrušil a rozhodl, že se jeho případ musí projednat znovu. Podle soudců nepostupoval Městský soud v Brně v souladu s trestním zákonem.

Nepodařilo se totiž zjistit, zda skutečně firma neměla peníze, které by státu mohla poslat. "Neobjasněna zůstala skutečnost, zda jmenovaná společnost, jejímž jednatelem obviněný byl, měla skutečně k dispozici potřebné finanční prostředky na zaplacení zmíněných zákonem stanovených odvodů," uvedli soudci.

Podle soudců se musí jednoznačně prokázat, že zaměstnancům firmy byly strženy peníze z platu a poslány jiným věřitelům na úhradu dalších dluhů, tepla nebo energie.

´"Trestnost je podmíněna zjištěním, že zaměstnavatel měl k dispozici potřebné finanční prostředky, to je že příslušné částky ze mzdy svým zaměstnancům z jejich hrubých mezd skutečně srazil a v rozporu se zákonem je neodvedl oprávněným příjemcům, ale použil je k jiným účelům. Tuto skutečnost je třeba v trestním řízení prokázat," rozhodli soudci.