Brno - Za stejnou práci stejná odměna ve všech zemích Evropské unie bez ohledu na to, dokud člověk pochází.

Toto pravidlo, které má bránit diskriminaci mezi lidmi z Evropské unie, ne vždy platí. Přesvědčila se o tom česká učitelka matematiky, když začala učit na německém gymnáziu.

Přesto, že měla od německých úřadů uznané vysokoškolské vzdělání a také doklad potvrzující devítiletou praxi, brala výrazně nižší mzdu než němečtí kolegové.

O 30 tisíc méně

"Vedení školy učitelce přidělilo platovou třídu, jako kdyby neměla žádnou praxi. To znamenalo, že dostávala o 1200 eur (asi 30 tisíc korun) měsíčně menší plat než její německý kolega vykonávající stejnou práci," uvedli experti evropského systému Solvit, který se stará o mimosoudní řešení problémů v Evropské unii.

Podle právníků Solvitu je takové počínání německé školy v rozporu s evropským právem. Smlouva o fungování Evropské unie zakazuje jakoukoliv diskriminaci mezi pracovníky členských států na základě státní příslušnosti, pokud jde o zaměstnávání, odměnu za práci a jiné pracovní podmínky.

"Jednalo se o státní gymnázium, tedy veřejnou službu. Učitelka proto musí být po třech letech zařazena do státní služby stejně jako její němečtí kolegové, a to přesto, že nemá německé státní občanství," uvedli experti Solvitu.

Po jejich zásahu nakonec německé úřady změnily a dorovnaly plat české učitelky na úroveň německých kolegů na gymnáziu.

Češi patří v Evropské unii mezi ty, kteří si na diskriminaci stěžují často a poměrně úspěšně.

"České Solvit centrum je se 126 vyřešenými případy hodnoceno Evropskou komisí jako jedno z nejúspěšnějších v celé Evropské unie. Zvláště to vyniká ve srovnání se zeměmi podobné velikosti, jako jsou Belgie, Švédsko či Portugalsko," uvedl mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Vlček.

Češi si stěžují často

Na co si lidé z Česka vlastně stěžují? Na uznávání odborných kvalifikací (například u lékařů), na problémy se zdravotním a sociálním pojištěním, diskriminaci v přístupu na pracovní trh nebo problémy s daněmi.

"Česká republika předložila velký počet stížností na sociální zabezpečení od svých občanů, kteří se přestěhovali za prací do Irska a nechali své rodiny doma," je uvedeno ve výroční zprávě.

Stížnost pomohla také českému lékaři, kterému nechtěla lékařská komora v Německu uznat jeho odbornou kvalifikaci. Po zásahu lidé ze Solvit centra si nakonec lékař mohl otevřít praxi v Německu.

Německo už předloni muselo ustoupit ženě z Česka, která po roce práce za hranicemi chtěla, aby jí němečtí úředníci vystavili neomezené pracovní povolení. Ti však vydání neomezeného pracovního povolení odmítali. Ženě při tom nabízeli povolení jenom na další rok, což by pro ni znamenalo další nejistotu.

Podle právníků ale v případě, že občané České republiky pracují v Německu nepřetržitě déle než rok, mají nárok na vydání časově neomezeného pracovního povolení. Německo tak bylo nuceno ustoupit a neomezené pracovní povolení nakonec úřady ženě vydaly.