Praha - Minimální mzda se ani od začátku roku 2013 nezvýší. Ministerstvo práce a sociálních věcí totiž navzdory rostoucí inflaci nenavrhne její změnu. Online deníku Aktuálně.cz to potvrdila mluvčí úřadu Viktorie Plívová.
Českomoravská konfederace odborových svazů přitom požaduje, aby minimální mzda od ledna 2013 vzrostla nejméně o 20 procent. Za posledních šest let, během nichž vláda minimální mzdu nezvýšila, totiž stouply spotřebitelské ceny téměř o pětinu a v příštím roce dále porostou.
Před rokem sice ministr Jaromír Drábek (TOP 09) navrhl zvýšení minimální mzdy přibližně o šest procent, vláda však nakonec Drábkův návrh odmítla.
Od začátku roku 2013 se nezvýší ani částky životního minima. Podle ministerstva práce a sociálních věcí totiž nejsou splněny podmínky pro jejich valorizaci. Nicméně životní minimum se naposledy zvyšovalo od letošního ledna.
Vloni to nevyšlo
Zatímco vlády vedené ČSSD zvyšovaly minimální mzdu každý rok, někdy dokonce dvakrát, po nástupu kabinetu Mirka Topolánka (ODS) se růst zastavil.
Tehdejší ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) krátce po svém nástupu jen zaokrouhlil minimální mzdu na nynějších 8000 korun, což od ledna 2007 znamenalo zvýšení o pouhých 45 korun měsíčně. Podle Nečase však lidem zůstalo více peněz než dříve, a to díky zvýšení daňových slev a zavedení bonusu na dítě.
Ministr Jaromír Drábek sice před rokem navrhl zvýšení o 400 nebo 500 korun, vláda to však odmítla. Nezměnila se tedy ani minimální hodinová mzda, stanovená na 48,10 koruny.
"Podle vlády si nyní nelze dovolit rozhodnout o zvýšení minimální mzdy, když nevíme, jakým způsobem se bude ekonomika České republiky vyvíjet," řekl Drábek k nesouhlasu ostatních ministrů.
Zjednodušeně řečeno: Firmám by vzrostly náklady, což by v době krize mohlo vést k dalšímu propouštění namísto zvýšení mzdy.
Zatímco odbory před rokem požadovaly růst až na 9200 korun, firmy naopak tlačily na co nejmenší zvýšení, nebo ještě lépe zachování dosavadní úrovně.
Minimální mzdu pobírá kolem 90 tisíc lidí, tedy zhruba tři procenta zaměstnanců v podnikatelské sféře. Odhaduje to společnost Trexima, která pro ministerstvo zpracovává Informační systém o průměrném výdělku.
Zvýšení minimální mzdy má přesto význam pro mnohem více pracovníků. Současně by totiž stouply i úrovně zaručené mzdy, tedy minimální tarify pro jednotlivé skupiny profesí (podrobněji v tomto článku). Výjimkou je nepodnikatelská sféra, odměňovaná podle platových tabulek.
Drábek nicméně prosadil alespoň zrušení dosavadních snížených sazeb minimální mzdy pro určité skupiny zaměstnanců. Od ledna 2013 pro ně bude platit stejné minimum jako pro ostatní, zatímco dosud mohli například mladiství zaměstnanci dostávat jen 80 procent základní sazby minimální mzdy a lidé ve věku 18 až 21 let - během prvního půl roku v jejich prvním zaměstnání - jen 90 procent.
Životní minimum letos stouplo
Ministerstvo práce a sociálních věcí nenavrhne vládě ani zvýšení částek životního a existenčního minima. Ty se naposledy měnily od ledna 2012, poprvé po pěti letech, a to zhruba o devět procent.
Životní minimum je státem uznaná nejnižší hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.
V praxi jsou částky životního minima rozhodující především pro výpočet dávek hmotné nouze, které dostávají například dlouhodobě nezaměstnaní.
Odvíjí se od nich například také nárok na porodné, omezené od loňského roku jen pro žadatele s čistými příjmy do 2,4násobku životního minima rodiny.
Ještě o stupeň níže je pak takzvané existenční minimum. Určuje minimální hranicí příjmů, kterou vláda považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití.
Od existenčního minima se odvíjejí nejnižší sociální dávky - typicky tam "spadnou" dlouhodobě nezaměstnaní, pokud odmítnou nabídku veřejně prospěšných prací či nevykazují jinou požadovanou aktivitu.
---------------------------------------------------------------------------------------------------
