Praha - Celkem 3400 obslužných míst České pošty zákonem zaručeno nebude. Státní podnik má naopak sám sobě proplácet ztráty za poskytování základní listovní služby, které svým občanům podle směrnice EU garantuje stát.
Počítá s tím novela poštovního zákona schválená ve středu Poslaneckou sněmovnou.
Podle opoziční ČSSD, jejíž pozměňovací návrhy byly zamítnuty, tak zákon ve schválené podobě "ekonomicky podráží České poště nohy" a povede ke snižování počtu poštovních poboček na venkově.
Spor o podobu poštovních služeb po liberalizaci trhu, ve kterém létají hrozby pokutou od EU a miliardovými arbitrážemi, tak vrcholí, ještě ale nekončí.
Senát novelu nejspíš vrátí
"Budeme jednat se senátory a pokud to bude možné, vrátíme to zpátky," potvrdil předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc. Sociální demokraté mají v Senátu pohodlnou většinu.
Rozpor ohledně novely navíc panuje i mezi poslanci vládní TOP 09.
Pře se vede o takzvanou univerzální neboli základní službu - jakési minimum listovních služeb, které musí podle evropské směrnice svým občanům stát po chystané liberalizaci zaručit (podrobnosti v rámečku vpravo).
Co je univerzální služba?
- Do roku 2017 má Česká pošta zajišťovat takzvané univerzální (nebo také základní) služby. Ty mají být podle směrnice EU cenově dostupné všem a všude. Jde o obyčejnou a doporučenou zásilku, obyčejnou a doporučenou slepeckou zásilku, cenné psaní a balík a poštovní poukázku.
- S Novým rokem 2013 však České poště skončí poslední zbytek monopolu, který má už jen v listovních zásilkách do 50 gramů hmotnosti a 18 korun ceny. Právě do této kategorie většina univerzální služby spadá.
- Ceny zásilek univerzální služby reguluje stát. Poště se proto vyplatí jen ve čtyřech největších městech Česka, kde je kvůli nízkým nákladům na rozvoz zisková. Z těchto zisků dnes Česká pošta univerzální službu dotuje ve zbytku země, kde je naopak ztrátová.
- Po liberalizaci roku 2013 ale České poště hrozí, že jí konkurence "vyzobe rozinky" v podobě ziskového trhu ve velkých městech a jí zůstane na krku jen vysoce ztrátová univerzální služba na "venkově". Pokrytí těchto možných ztrát má řešit novela poštovního zákona.
Tato služba je všude na světě ztrátová. Po liberalizaci poštovního trhu ji s největší pravděpodobností bude poskytovat Česká pošta, protože na to má jako jediná dostatečnou síť a techniku.
Kdo zaplatí závazek státu?
Největší neshody kolem novely panovaly o to, kdo bude v budoucnu ztráty z univerzální služby jejímu poskytovateli platit.
"Podle schválené novely to budou operátoři úměrně svému podílu na trhu," shrnuje garant zákona z ČSSD Jiří Petrů. Největší podíl na trhu má přitom Česká pošta.
Stát, pošta a soukromí dopravci si tuto povinnost před schválením novely přehazovali jako horký brambor.
Není divu. V důvodové zprávě se možné náklady na tuto službu odhadují na 1,8 miliardy korun ročně. I když část z nich nemusí stát uznat jako oprávněný náklad, příspěvky operátorů do kompenzačního fondu půjdou nejspíš do stamilionů ročně.
Stát tyto peníze ze svého platit nechce, protože šetří, kde může. Chce proto, aby platili operátoři včetně České pošty. Ta se tomu bránila.
Poslanec TOP 09 a zpravodaj zákona Jan Husák před hlasováním varoval, že pokud by se pošta z této povinnosti vyvlekla, získala by výsadní postavení a Česku by hrozila pokuta od Evropské komise.
Hledají se kompenzace. Zn.: Spravedlivě
"Výsadní postavení? Poskytovatel univerzální služby ji provozuje pro stát. A plynou mu z toho především povinnosti, které ostatní operátoři nemají," ohradil se před hlasováním o novele proti tvrzení poslance Husáka mluvčí České pošty Ivo Mravinac.
Po schválení novely už se k ní Pošta vyjadřovat nechce. Před hlasováním ale žádala "spravedlivé kompenzace," což podle ní rozhodně není to, aby si sama hradila ztráty ze státem garantované služby.
ČSSD se tak obává, že ekonomické ztráty, kterým Česká pošta po schválení novely čelí, ji dotlačí k rušení pošt. Toho se obávají také poslanci z hnutí Starostové a nezávislí, které ale během hlasování rázně zkrotil místopředseda TOP 09 a ministr financí Miroslav Kalousek.
Ti z nich, kteří návrh ČSSD na zakotvení počtu pošt v zákoně podpořili ve výborech, tak nakonec při hlasování ve sněmovně svou podporu stáhli.
Soukromí dopravci hrozí arbitrážemi
"Nikde v Evropě, kde už liberalizace proběhla, nedošlo k žádnému omezení služeb pro obyvatele," reaguje na obavy sociálních demokratů Michal Koliandr, jednatel společnosti Mediaservis, tedy konkurenta České pošty.
Zástupci státního podniku ale tvrdí, že to je buď proto, že v Evropě platí ztráty stát jako ve Slovensku nebo v Belgii. Nebo že jako v Rakousku platí kompenzace jen soukromí dopravci. Ti navíc ve zmíněné Belgii čelí omezením, aby tamní obdobě České pošty "nevyzobali" univerzální službu v největších městech, kde se jedině vyplatí.
Tuzemská novela však s tímto omezením nepočítá, takže ztráty České pošty a škrtání poboček mohou být podle ČSSD o to hlubší.
Dopravci působící v Česku se přitom před hlasováním o novele velmi ostře ohradili proti tomu, aby do fondu jakkoliv přispívali.
"V případě, že nový zákon projde, lze ze strany členů Svazu spedice a logistiky i dalších subjektů očekávat ústavní stížnost, stížnost k Evropské komisi a lze očekávat i arbitráže proti České republice ze strany zahraničních vlastníků některých společností kvůli znehodnocení investic," napsal svaz sdružující balíkové služby jako DPD, Geis Parcel, GLS, PPL nebo kurýrní služby UPS, DHL Expres, Fedex či TNT.
Svaz přitom v této souvislosti poukázal na zhruba dvě miliardy ročně, na které Česká pošta náklady na univerzální službu odhaduje.
Životaschopnost České pošty ohrožena?
Proti placení kompenzací se vyslovila i Česká asociace mezinárodních expresních přepravců či Asociace alternativních poštovních operátorů.
Docent dopravní fakulty Jana Pernera při pardubické univerzitě Libor Švadlenka ve své studii už dříve o vládním návrhu novely prohlásil, že jím bude "velmi ohrožena životaschopnost" České pošty.
Novela proto téměř jistě zesílí tlak na to, aby státní podnik osekal své náklady tím, že některé pobočky nasmlouvá se soukromými partnery formou Pošta-Partner, jaká funguje například na Božím daru.
