Plzeň, Jihlava -Finanční polštáře, které si města v předtuše krize načechrala při přípravách rozpočtů na přelomu roku, rychle splaskly. Stav některých městských pokladen tak letos zřejmě čeká tvrdý pád.
Příjmy z daní se propadly takovým tempem, že teď musejí svůj rozpočet "ořezávat" i ta města, která šla vstříc krizi s velkou finanční rezervou. Města tak začínají šetřit na svém provozu a v naději na zlepšení situace odkládají investice na příští rok.
Například Plzeň si nechala jako rezervu rozpočtový přebytek z loňska ve výši 200 milionů. Peníze ale rychle došly a už kolem pololetí muselo město sáhnout k úsporám na investicích a provozu ve výši zhruba dalších 200 milionů.
Teď vedení města, jehož pokladnu plní příjmy z DPH celou jednou čtvrtinou, připouští, že letos může skončit se schodkem 100 milionů.
"Byli jsme příliš optimističtí," připouští možné ztroskotání prosincových nadějí na vyrovnaný rozpočet ekonomický náměstek plzeňského primátora Vladimír Duchek.
Celkový účet krize by tak pro pokladnu Plzně, která má roční rozpočet kolem pěti a půl miliardy činil za letošní rok půl miliardy korun. Plzeň přitom patřila při sestavování rozpočtu ke konzervativnějším městům.
Propad, jaký nečekali ani pesimisté
Stát totiž ještě na konci roku při schvalování rozpočtu počítal s růstem daňových výnosů o 9,4 procenta. Plzeň se na to nespolehla a počítala s růstem výběru daní na úrovni "jen" 5 procent. Například Plzeňský kraj ale tehdy nastavil svůj rozpočet na růst jen 0,7 procenta.
Mýlili se ale všichni, a to velmi. V červenci i srpnu totiž příjmy státu z poplatků a daní nerostly, ale naopak se propadly oproti loňsku o 11 procent. Tyto peníze, které stát rozděluje obcím, začaly v pokladnách měst citelně chybět.
Například Beroun obvykle hospodaří se zhruba půlmiliardovým rozpočtem. Oproti očekávání ale dostane z vybraných daní o 25 milionů korun méně. Zastupitelé tak zřejmě budou nuceni schválit nový rozpočet, který bude chudší nejen o tuto částku, ale i o odepřené krajské dotace. Celkem o 63 milionů. Výdaje se tak musí snížit o 45 milionů.
"Předkládáme už druhou úpravu rozpočtu. Snižujeme příjmy, tím pádem i škrtáme výdaje. Hlavně jsou to investiční akce, ty přesouváme na příští rok," shrnuje vedoucí finančního odboru Berounské radnice Marcela Maršíková. Přebytek rozpočtu se radnici podle ní zatím daří udržet.
"Je to opravdu citelný pokles. Hlavně chybí DPH, daň z příjmů právnických osob a ze závislé činnosti," doplňuje ji šéfka financí berounské radnice.
Dopad sníženého výběru daní na města se mezitím spíš prohlubuje.
Seškrábali jsme, co se dalo. A nestačí to
"Kapitolu daňových příjmů jsme snížili o 35 milionů už v červnu. Teď připravujeme další snížení o 40 milionů," vysvětluje Dagmar Kosová, vedoucí finančního odboru jihlavského magistrátu. I tam už rozpočet museli seškrtat.
"Samozřejmě jsme finanční rezervu měli. Tak velký propad jsme ale nečekali,"dodává správkyně pokladny krajského města z Vysočiny hospodařícího po nových úpravách s o něco více než miliardovým rozpočtem.
I v Jihlavě tak už krize donutila zastupitele šetřit. "Seškrtali jsme výdaje na provozním rozpočtu o deset procent," tvrdí Kosová.
Podobné je to i v Plzni. "Seškrábali jsme, co se dalo," shrnuje ekonomický náměstek tamního magistrátu. "Z velké části to byly investice, do příštího roku jsme například odsunuli opravu mostu za 75 milionů," vysvětluje náměstek Duchek. I tam už ale magistrát ušetřil na provozu úřadu a svých organizací kolem 45 milionů.
