Legenda agrobyznysu se vrací. Co chystá slušovický Čuba

Karel Toman
19. 10. 2012 6:00
Díky úspěchu v krajských volbách může František Čuba zkusit "nové zemědělství" v praxi
Doc. Ing. František Čuba CSc.
Doc. Ing. František Čuba CSc. | Foto: Karel Toman

Slušovice - Zní to trochu jako verneovka. Každý kraj by měl své zemědělství proměnit ve velký koncern. Ten pak i tomu nejmenšímu družstevníkovi dá pozici rovnocennou všem těm Agrofertům, Aholdům a Kauflandům.

Taková je alespoň vize "nového zemědělství," jak ji hlásá nyní šestasedmdesátiletý František Čuba, legenda tuzemského agrobyznysu. Po bezmála 30 let šéfoval JZD Slušovice, teď slaví comeback.

Ač v krajských volbách kandidoval za Zemanovce na posledním místě, díky nejvyššímu počtu preferenčních hlasů byl zvolen do zastupitelstva Zlínského kraje a pravděpodobně se stane radním pro zemědělství na příští čtyři roky.

"Dnes je zemědělství v podstatě stejné, jaké bylo před dvaceti lety. A teď je potřeba ho přebudovat," tvrdí František Čuba, který dokázal za socialismu proměnit jedno venkovské zemědělské družstvo v nadnárodní gigant s miliardovými tržbami a sedmi tisíci zaměstnanci.

Aktuálně.cz: Jak by dnes vypadal Agrokombinát Slušovice, kdybyste nikdy nepřestal být předsedou?

František Čuba: Tím se nezabývám. Ale studii o tom, proč byl likvidován Agrokombinát Slušovice, vypracoval profesor Tvrdoň z vysoké školy zemědělské v Praze. Přibral si k tomu asi devět dalších lidí. Zprávu mi dali třikrát přečíst a poté ji sešrotovali. Bylo v ní uvedeno mimo jiné to, že v současné době by Slušovice dosáhly produkce v rozsahu asi 150 miliard korun.

A.cz: Po mimořádném volebním úspěchu máte šanci stát se ve Zlínském kraji radním pro zemědělství. Jak se v regionu za čtyři roky pod vaší správou změní zemědělství?

To je nefér otázka, protože nikdo neví, co je k dispozici, jak to vypadá. Já jsem se tím nikdy nezabýval, takže bych si tady normálně vymýšlel.

Zemědělství je stejné jako před 20 lety

A.cz: Zkusme to tedy vzít přes váš koncept "nového zemědělství" na příštích 20 let (viz box). Co si má pod tím laik představit?  Jak fungují koncernové podniky s komplexní výrobou, jejichž zakládání prosazujete?

Zemědělství, ale nejenom je, ovládají v současné době silné společnosti. Ty si stanovují program, jaký chtějí, a ty slabé podniky jsou nuceny akceptovat to, co ty silné stanoví.

Například ceny obilí nestanoví dnešní zemědělec. Ten se dozví, že cena je taková a taková, protože velcí obchodníci ho prodávají za tolik a tolik. Silné organizace mají dostatek sil, aby zabezpečily to, aby to šlo podle jejich představ. Já jsem přesvědčen, že české zemědělství je chybně koncipováno a že není schopno odolat tlaku silných organizací.

Čubovo "nové zemědělství"

  • České zemědělství je podle Čuby chybně koncipováno, a proto nedokáže odolat tlaku silných globálních firem. Během příštích deseti let přitom podle něj vzroste cena paliv tak, že se vyplatí potraviny pěstovat doma. Kromě toho je podle něj dnešní zemědělství demoralizováno systémem dotací, protože místo inovování se zemědělci zaměřili na papírování s cílem rychlých peněz.
  • Navrhuje proto "celkově jiný pohled na zemědělství", který je obsažen v jeho konceptu "nového zemědělství" - jakési vize sektoru na příštích 20 let. Jeho jádrem jsou koncernové podniky, které by zjednodušeně řečeno každý kraj proměnily v samostatný zemědělský konglomerát s komplexní výrobou.
  • Principem koncernu je to, že by dal i malému členovi - družstevníkovi - pozici, jakou má silná globální firma. A to zejména ve vyjednávání cen a inovacích. Koncerny by tak měly mít mimo jiné i své vlastní pojišťovny a banky, či obchodní a vývojové oddělení. Takových klíčových funkcí by měl podle Čuby každý koncern zajišťovat celkem 14. Například ve Zlínském kraji by se ke vzniku koncernu mělo podle Čuby spojit na 60 podniků.
  • "To všechno jsou věci, které jsme tak ve Slušovicích řešili i dříve a vydělávali na nich peníze," tvrdí Čuba, který se označuje za příznivce centralizovaného řízení a který teď pravděpodobně dostane šanci něco ze svých vizí prosadit v pozici krajského radního pro zemědělství.

Aby to mohlo fungovat, je potřeba zemědělcům zabezpečit správné postavení uvnitř ekonomiky. To by mělo být takové, že by se vytvořily silné koncernové podniky, které by řídily své podřízené podniky pomocí ovládacích smluv. To je v souladu s platnými zákony. Dnes tomu tak není. Dnes je zemědělství v podstatě stejné, jako bylo před dvaceti lety.

A teď je potřeba to zemědělství přebudovat. Malé podniky na to ale nemají dost sil. Malých a středních podniků je dnes asi 45 tisíc, většinou ale nejsou schopny řešit tyto úkoly vlastními silami. Proto ty jejich úkoly řeší jiné, nezemědělské organizace. Například se staví bioplynové stanice, ale je méně těch, které si vybudovali samotní zemědělci. Většinou je vybudovaly jiné, nezemědělské organizace. Tím pádem zemědělcům unikají peníze…

A.cz: Které mohly být jejich...

Ano. Zemědělství strádá také proto, že nemá vytvořený komplex služeb. Ty by měly v podniku vytvořit takové podmínky, aby i malý zemědělec měl stejné postavení jako velký zemědělec.

Například zemědělci kupují hnojiva od 8 po 27 korun za kilogram čistých živin. Za osm kupují ti silní přímo ve fabrice, která ta hnojiva vyrábí. Ti, kteří ale takovou možnost nemají, jsou závislí na mnoha překupnících a kupují až za těch 27 korun. A jistě uznáte, nezemědělec, který nakupuje draze, nemůže být konkurenceschopný na zahraničním trhu.

A.cz: Teď máte šanci stát se radním pro zemědělství. Vidíte šanci, jak tento váš koncept prosazovat ve Zlínském kraji?

My to prosazujeme, však jsme k tomu dělali konferenci. (Čuba posílá asistenta pro sborník Zemědělství pro příští dvacetiletí ze stejnojmenné konference, kterou letos 13. května uspořádala Československá společnost pro moderní zemědělství ve spolupráci s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně. Předmluvu sepsal hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák. Ten se doslova pár minut po tomto rozhovoru s Čubou ve stejné místnosti dohodne, že Zemanovci budou součástí krajské koalice - pozn. red.)

Nafta za sto korun vrátí pěstování do místa spotřeby

A.cz: Razíte docela zelenou tezi, že globalizované zemědělství je v dnešní podobě neudržitelné. Rostoucí náklady na energie budou podle vás stále více nutit spotřebovávat potraviny co nejblíže místu, kde se vypěstují. Podle vás to je recept, jak dostat na pulty kvalitnější potraviny. Teď možná dostanete šanci tuto vizi prosazovat. Čím chcete začít?

To nebudeme prosazovat, to si okolnosti vynutí.

A.cz: Sám jste ale řekl, že malé a střední podniky se na tyto změny nemají sílu připravit.

Nemají. Zhruba před dvěma lety jsme měli seminář, kde jsme uváděli, že bude problém s energií. Uváděli jsme tehdy, že litr nafty stojí 30 korun a do konce letošního roku že se dostane na 40 korun. To se stalo. Během dvou až tří let se dostane na 50 korun a za deset let na 100 korun za litr. Že k tomu dojde, nasvědčuje fakt, že roku 2001 byl takzvaný ropný zlom. Od té doby těžba ropy nestoupá, ale klesá. Obzvlášť v zemědělství jsou přitom náklady na dopravu velmi významné. Zemědělství bylo budováno v době, kdy ceny paliva byly velmi nízké. Dneska jsou ale tak vysoké, že to ovlivní celé uvažování o zemědělství. Proto v USA vyhlásili zásadu, že by se potraviny měly pěstovat především v místě spotřeby.

Připomeňte si historii Slušovic v dokumentu Roberta Sedláčka

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

A.cz: Pokud vím, vy jste zmiňoval, že v Česku ubylo skleníků. Kdybyste se stal politikem, myslíte, že je nějaký prostor zemědělce na tuto vaši vizi nasměrovat? Třeba tím, že budete například dotovat zakládání skleníků?

Dnes je situace taková, že se s tím něco musí dělat. Česko mělo dřív tisíc hektarů skleníků. Dnes jich je jen 25 hektarů. Potřeba jich přitom je asi tři tisíce hektarů. Protože přes skleníky můžeme vypěstovat čerstvou zeleninu. Někteří namítnou, proč bychom měli pěstovat svou zeleninu, když si ji můžeme dovézt z jižní Evropy. Jenomže než se ta zelenina dostane z polí na dopravní centra, odtud do Česka a nakonec ke spotřebiteli, uběhne několik dnů, během kterých ta zelenina silně ztrácí. Rajčata se například sbírají nevybarvená, ale v takovém stavu, aby během přepravy „došla". Když ale konzumujete taková rajčata, tak ta chuť je úplně jiná než u rajčat vyzrálých a kvalitně vypěstovaných. Vy byste chtěl konzumovat mizernou zeleninu?

A.cz: Nechtěl. Proto si rajčata pěstuju sám. Jde ale o to, jestli ty doma vypěstované potraviny nebudou tak drahé, že je lidé stejně nekoupí.

A proč?

A.cz: Třeba proto, že na jihu je víc slunce a pracují tam migranti z Afriky za zlomek toho, zač jsou ochotni pracovat na polích lidé u nás.

To platí za předpokladu, že dnes ještě nestojí pohonné hmoty tolik, a tudíž tolik neovlivní cenu.

 

Právě se děje

před 20 minutami

Mugabeho zabila rakovina, lékaři krátce před jeho smrtí zastavili chemoterapii

Příčinou úmrtí bývalého prezidenta Zimbabwe Roberta Mugabeho, který zemřel 6. září ve věku 95 let, byla rakovina. Lékaři v Singapuru, kde se dlouhodobě léčil, krátce před jeho smrtí zastavili chemoterapii. Důvodem byl Mugabeho vysoký věk, rozšíření nádorů a nízká účinnost léčby. O přesné příčině smrti zimbabwského exprezidenta poprvé promluvil současný prezident této jihoafrické země Emmerson Mnangagwa, informoval server BBC.

Zdroj: ČTK
před 49 minutami

Velšští ragbisté zahájili MS pohodlnou výhrou nad Gruzií

Velšští ragbisté vstoupili do mistrovství světa v Japonsku pohodlnou výhrou nad Gruzií 43:14. Vítězové Turnaje šesti národů vedli po první půli díky čtyřem položeným pětkám 29:0 a po změně stran si náskok bezpečně pohlídali. Velšský kapitán Alun Wyn Jones vyrovnal 129. startem národní rekord.

Spolufavorité skupiny D Velšané vlétli do utkání ve velkém stylu a už po dvou minutách otevřeli skóre. Gruzínci, kterým chybí zraněný kapitán Merab Šarikadze, postupně vyrovnali hru, ale bodů se dočkali až ve druhém poločase.

V neděli čeká Wales ostrý test v podobě obhájců stříbra Australanů, kteří si na úvod poradili s Fidži. Gruzie narazí na Uruguay.

Další zprávy