Krize českého hutnictví, hrozí další zastavování výroby

Kateřina Vokurková Kateřina Vokurková
28. 5. 2013 15:40
Krize změnila celý obor, návrat na předkrizovou úroveň experti neočekávají
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Praha - Zlaté časy hutnictví se už nikdy nevrátí. Přestože oceláři v příštím roce očekávají obrat k lepšímu, předkrizové úrovně už nedosáhnou. Nadále budou muset snižovat náklady a dočasně pozastavovat výrobu.

Vyplývá to z predikce vývoje segmentu hutnictví pro rok 2013 až 2015, zveřejněné svazem Hutnictví železa.

Tuzemští oceláři půjdou i nadále proti celosvětovému trendu. Ten vykázal, zejména vlivem produkce asijských zemí, návrat na předkrizovou úroveň již v roce 2010. Česko se však co do produkce oceli nadále drží na zhruba 75 procentech roku 2007.
Jen mezi lety 2011 a 2012 se výroba surové oceli snížila z 5,6 milionu tun na 5,1 milionu.

Tržby v odvětví pak podle údajů svazu Hutnictví železa klesly o 14 miliard korun na 93 miliard. Podobná úroveň se očekává i v letošním roce s tím, že se mírný nárůst očekává až v roce 2014.

Propouštět se snad nebude

"Vývoj v ocelářství od roku 2008 ukazuje, že nejde o obvyklou cyklickou krizi průmyslu. Vše nasvědčuje tomu, že segment prochází strukturální změnou. Návrat k předkrizové úrovni tak již nelze očekávat," soudí viceprezident svazu Hutnictví železa Jaroslav Raab.

Od mírně rostoucí tendence dělí segment minimálně půl roku. To ve svém důsledku podle svazu znamená další úspory. Očekává se odkládání investic, popřípadě i další redukce některých výrobních programů.

Firmy by však již neměly výrazně propouštět - v roce 2010 se počet zaměstnanců snížil o 6,5 procenta, v roce 2011 o pět procent a loni o dalších 7,3 procenta.

"Pro další období bude významné udržení kmenové zaměstnanosti, a to i za cenu dočasného uvolnění z výrobních procesů do projektů vzdělávání a rekvalifikací," ubezpečuje Raab.

Hutní výroba v Česku v současné době představuje zhruba dvě procenta HDP, navazující průmysl skoro třetinu. Ocel tak v tuzemsku zaměstnává 150 tisíc lidí.

Vícenáklady 55 miliard. Ustojí to oceláři?

Velkou překážkou pro obrat k lepšímu jsou pro obor hutnictví vícenáklady vyvolané jak evropskou, tak lokální legislativou. Oceláře nejvíce pálí investice do technologií šetrnějších k životnímu prostředí nebo vynucené náklady na podporu obnovitelných zdrojů energie.

České hutnictví je ukotvené v oblasti Moravskoslezského kraje, na který se vztahují jedny z nejpřísnějších ekologických limitů v celé Evropské unii. I to ovšem výrazně ovlivňuje konkurenceschopnost tuzemských ocelářů. Ti byli od roku 1993 do ekologičtějších provozů nuceni investovat 94 miliard korun.

"Nyní začínáme druhou etapu investic do ekologizace, ta ročně počítá průměrně s 4,5 miliardy korun. Do roku 2016 bychom tak měli proinvestovat dalších 35 miliard," vypočítává Raab.

Další ranou pro konkurenceschopnost segmentu jsou náklady na energie, zejména pak ta část, kterou podniky přispívají na podporu obnovitelných zdrojů. Jen letos oceláři předpokládají, že na obnovitelné zdroje vynaloží 1,5 miliardy korun. Podle predikce segmentové firmy mezi lety 2010 a 2020 za obnovitelné zdroje zaplatí celkem 19,9 miliardy korun.

"Každé zvýšení podpory o 100 korun na megawatthodinu nás ročně přijde na 250 až 300 milionů korun. Apelujeme na tripartitu, aby se zasadila o snížení výše příspěvku. Jinak se můžeme dočkat uzavírání podniků," varuje Raab.

Nejistotu vyvolávají také náklady na nákup emisních povolenek. "Zatím přesně nevíme, kolik emisních povolenek nám bude přiděleno a kolik si budeme muset nakoupit," stěžuje si Raab. Nicméně predikce do roku 2020 ukazuje, že segment za povolenky utratí 7,1 miliardy korun.

Celkové vícenáklady se tak podle ocelářů dají spočítat na zhruba 55 miliard korun. Jde o částku, kterou firmy nemohou kvůli zachování konkurenceschopnosti promítnout do cen produktů.

Česko má pátou nejvyšší spotřebu oceli na hlavu

Celková tuzemská spotřeba ocelářských produktů včetně importu dosáhla v roce 2012 úrovně 5,8 milionu tun, což v porovnání s rokem předchozím představuje pokles o pět procent. Největší měrou se na spotřebě podílel se 40 procenty kovodělný průmysl. Dalším největším odběratelem byl s 27 procenty automobilový průmysl a s 14,3 procenta strojírenství.

Podle optimistických prognóz by se měla do roku 2015 poptávka po ocelářských výrobcích mírně zvyšovat až na úroveň 6,4 milionu tun.

Jak vyplývá z porovnání svazu Hutnictví železa, Česká republika v současné době zaujímá pátou příčku v celosvětové spotřebě oceli na hlavu. Ta nyní představuje 556,3 kilogramu. Jedničkou jsou Spojené arabské emiráty, kde spotřeba oceli na jednoho člověka činí 1180,9 kilogramu.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Životní minimum se zvyšuje z 3410 na 3860 Kč měsíčně

Životní minimum se od středy zvyšuje o 13,2 procenta, a to po více než osmi letech. Pro samotného dospělého se měsíční částka zvedá z 3410 na 3860 korun. U dětí a dospělých v rodině se pohybuje nově od 1970 do 3550 korun, roste tak o 230 až 410 korun. Existenční minimum činí 2490 místo dosavadních 2200 korun.

S životním minimem se srovnává příjem žadatelů o dávky. Zjišťuje se tak, zda mají na pomoc od státu nárok. Například přídavek na dítě či porodné je pro rodiny s příjmem pod 2,7násobek minima. Nejnižší uznaná částka pro život se využívá třeba i pro stanovení nezabavitelného minima u dlužníků.

Zdroj: ČTK
Další zprávy