Konec daňového ráje? České úřady dohlédnou na Bahamy

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
14. 3. 2012 11:30
Teoreticky tak bude možné detailně prověřit i majetek Viktora Koženého
Foto: Jan Langer

Praha - Bahamy už nemají být ideálním místem pro případné ukrytí nezákonných nebo jinak podezřelých příjmů. Tamní úřady totiž začnou těm českým poskytovat potřebné informace například o stavu bankovních kont českých subjektů.

Zástupci Generálního finančního ředitelství a ministerstva financí sjednali na konci února s Bahamským společenstvím dohodu o výměně informací v daňových záležitostech.

"Jde již o osmou mezinárodní dohodu s takzvanými daňovými ráji, přičemž všechny byly podepsány za současné vlády. Dáváme tak jasně najevo, že boj proti daňovým únikům bereme velmi vážně," připomíná ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09.

České úřady by tak mohly detailně prozkoumat například majetkové poměry Viktora Koženého. Udělají to?

"Je to teoretická možnost, ale dohoda nebyla uzavírána za tímto konkrétním účelem," řekla online deníku Aktuálně.cz mluvčí Generálního finančního ředitelství Jaroslava Musilová.

V loňském roce byly sjednány podobné dohody s Kajmanskými ostrovy, Bermudami, Ostrovem Man, Guernsey, Jersey, Britskými Panenskými ostrovy a San Marinem. Nejnovější dohoda vstoupí v platnost po schválení Parlamentem ČR a podpisu prezidenta.

"Cílem výměny informací není jen doměření příslušné daňové povinnosti, ale v prvé řadě prevence daňových úniků a s nimi související finanční kriminality. Uzavřené dohody dopomohou k zamezení daňových úniků v řádu desítek milionů korun ročně," dodává Jan Knížek, generální ředitel daňové správy.

Zmíněná dohoda je podle ministerstva financí důležitým právním nástrojem, který umožní daňovým správám smluvních stran získat informace potřebné pro správu daní, včetně těch, které jsou v držení bank a obdobných institucí.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy