Praha - Energetický regulační úřad se vydal na záchrannou misi.
Jejím cílem je ochránit peněženky zákazníků a daňových poplatníků před raketově rostoucími cenami energií. Za zdražování může podle úřadu hlavně příliš štědře nastavený systém podpory dotací obnovitelným zdrojům.
Úřad proto zřejmě navrhne, aby bylo pozastaveno či omezeno plnění Národního akčního plánu pro obnovitelné zdroje. Tímto plánem se Česká republika zavázala pokrýt v roce 2020 celkem 13,5 procenta spotřeby energie z obnovitelných zdrojů.
Na setkání s novináři to ve středu řekla předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková. Mohla by se tak zastavit podpora nově instalovaných obnovitelných zdrojů.
"Chceme zjistit, jaký bude mít Národní akční plán finanční dopad... Od regulátora pak může přijít návrh, aby se pozastavilo plnění Národního akčního plánu do roku 2020," uvedla Vitásková.
Další hrozba: Bioplyn
Nejde přitom o první razantní tah, který pod jejím vedením Energetický regulační úřad v zájmu zákazníka za poslední dobu udělal.
Nedávno se ředitelka Vitásková postavila proti zavedené praxi, kdy energetičtí giganti zadávají přenos a distribuci svým dceřiným firmám bez výběrového řízení, a tudíž draho, na což pak na svých účtech za energie doplácí zákazník.
Nyní vyzvala také dopisem senátory, aby odmítli poslanecký návrh na štědré výkupní ceny bioplynu. Ty mají být podle poslanců vyšší než u zemního plynu, který je nákladně těžen a přepravován tisíce kilometrů.
Podle Vitáskové je to "naprosto neopodstatněné". Poslanecký návrh podle ní hrozí spustit vlnu developerských projektů, které mohou mít horší dopady než fotovoltaická horečka.
Navrhla proto senátorům, aby v pozměňovacím návrhu příslušný paragraf zrušili.
Podle Vitáskové je nutné zachovat finanční podporu obnovitelných zdrojů do té míry, aby to spotřebitelé a stát mohli finančně zvládnout.
V ČR nyní obnovitelné zdroje pokrývají zhruba osm procent spotřeby. Ke zvyšování výroby z takzvaných zelených zdrojů se Česko zavázalo v rámci Evropské unie.
Fotovoltaika je už teď nad plánem
Není bioplyn jako bioplyn
- V současné době staví zemědělci bioplynové stanice, které vyrábí bioplyn (metan), jehož spalováním se vyrábí v kogenerační jednotce elektrická energie. "Potravou" bioplynové stanice je kejda z živočišné výroby (ze stájí) a kukuřičná nebo travní siláž či senáž z polí. Nic jiného se používat nesmí. "Tyto bioplynové stanice podporuje předsedkyně ERÚ Alena Vitásková," uvedl prezident Agrární komory Jan Veleba.
- Předsedkyně ERÚ však odmítá podporu bioplynových stanic, které by vyráběly biometan, který by se rozváděl do plynárenské sítě a jejichž "potravou" by byly organické odpady různého druhu, které by se svážely třeba i z velkých vzdáleností a z jiných zemí. Kvašením těchto odpadů vzniká metan.
- Tento typ "bioplynek" mají v záměru stavět developeři a různé kapitálové skupiny, nikoliv zemědělci.
V ČR je nyní v provozu 233 zemědělských bioplynek, z toho ve vlastnictví Agrofertu jsou tři.
Výroba z obnovitelných zdrojů je však státem finančně podporována, což se promítá do zdražení energie. Výrazný růst cen elektřiny byl letos způsoben prudkým rozvojem solárních elektráren a Energetický regulační úřad přepokládá, že tyto zdroje se budou v cenách elektřiny projevovat ještě řadu let.
Stát navíc každoročně omezuje zdražení elektřiny dotací téměř 12 miliard korun. Vitásková se obává, že by další podpora růstu obnovitelných zdrojů mohla spotřebitelům způsobit již neúnosné náklady.
"Současná finanční krize směřuje k dalším úsporným opatřením v celé Evropě. Nedokážu si představit, že za těchto podmínek nás obnovitelné zdroje nadále budou stát miliardy korun ročně," uvedla. Šéfka ERÚ připouští stop stav podpory pro nové zdroje nebo snížení cíle plánu například na 12 procent energie z obnovitelných zdrojů.
Aktuální výkon fotovoltaických elektráren již Národní akční plán překročil. Větrné elektrárny naopak za plánem značně zaostávají. U biomasy a bioplynu se předpokládá postupné plnění plánu.
Podle předsedy představenstva České průmyslové fotovoltaické asociace Aleše Spáčila by se ČR při změně akčního plánu mohla dostat do sporu s Evropskou unií. Finanční zatížení za nové fotovoltaické zdroje v příštích letech pro spotřebitele již bude minimální, tvrdí.
Podlehl úřad tradiční energetické lobby?
"Racionální důvod (pro pozastavení plánu) neexistuje. Postoj paní předsedkyně prošel takovým vývojem, že se domnívám, že jde jen na ruku politickým objednávkám spojeným se zachováním tradičních energetik," uvedl Spáčil.
Vitásková se obává také nové legislativy, která nastavuje vysokou podporu biometanu. Nový zákon o podporovaných zdrojích energie počítá s tím, že by biometan mohl být vykupován až za 4000 korun za megawatthodinu.
"Může to být až osminásobek výkupní ceny zemního plynu, a hrozí tak stejný problém jako s fotovoltaikou," upozornila Vitásková. Nyní se snaží přesvědčit senátory, aby biometan ze zákona odstranili.
Předsedkyně Energetického regulačního úřadu ale velkým energetickým hráčům na ruku zrovna nejde. Má totiž výhrady k novele o veřejných zakázkách, kterou dnes Senát vrátil Poslanecké sněmovně. Vitásková chce, aby velké energetické firmy nemohly zadávat zakázky svým dceřiným společnostem bez výběrového řízení.
V případě, že se svým návrhem neuspěje, nehodlá šéfka Energetického regulačního úřadu společnostem jako ČEZ, RWE a dalším firmám zakázky pro dcery, které neprošly soutěží, uznat do nákladů. Podnikům se pak sníží poplatek za distribuci.
Odmítáním podpory bioplynu zase Vitásková nejspíš neudělá radost velkým zemědělským firmám v čele s Agrofertem miliardáře Andreje Babiše.
