Brno - Veřejná služba, tedy bezplatná práce nezaměstnaných, v současné podobě porušuje právo lidí na spravedlivou odměnu za práci a přiměřené hmotné zabezpečení. Je také v rozporu se zákazem nucené práce.

K takovému závěru došel veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský poté, co prověřil několik desítek stížností od nezaměstnaných. Už dříve ombudsman kritizoval také některé další části takzvané sociální reformy.

Systém, podle něhož musí vybraní nezaměstnaní bezplatně odpracovat určený počet hodin pro obec nebo neziskové organizace, prosadil od začátku letošního roku ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09.

"Můj celkový postoj k současné podobě veřejné služby je odmítavý. Jak na základě interpretace napadané právní úpravy, tak  mých dosavadních poznatků z prošetřování jednotlivých podnětů," uvádí Varvařovský ve zprávě poslancům.

Své argumenty poslal také ústavním soudcům. Ti už několik měsíců posuzují stížnost na současnou podobu veřejné služby.

Stát si ulehčil práci

Ministerstvo tvrdí, že je vše v pořádku a veřejná služba lidem pomáhá. "Jde o aktivizační a motivační opatření, směřující k obnovování či získání pracovních návyků u osob, které tyto návyky ztratily nebo u nichž hrozí jejich ztráta, která by mohla vést až k sociálnímu vyloučení," obhajuje novinku ministr Drábek.

Ombudsman ve svém stanovisku pro ústavní soudce zdůrazňuje, že stát vytvořil systém, který nespravedlivě postihuje i poctivé lidi, místo aby se zaměřil na důkladnou kontrolu lidí, kteří se dlouhodobě práci vyhýbají a zneužívají sociální systém.

"Systém postihne - a podle mých zkušeností také postihuje - osoby, jejichž jediným problémem na trhu práce je kupříkladu věk či rodičovství," píše Varvařovský.

Letos by na veřejnou službu mělo nastoupit až padesát tisíc lidí. Ze statistik úřadů práce vyplývá, že nejvíce jich pracuje na úklidových pracích.

Kdo veřejnou službu odmítne, může přijít o podporu. Za půl roku podle statistik úřadů práce nenastoupilo na veřejnou službu 7262 lidí z celkem 37 768 evidovaných. Z toho 1633 jich přineslo omluvenku od lékaře, 1086 se neomluvilo vůbec a přišlo o dávky. Zbytek odmítl ze zákonných důvodů (péče o malé dítě či o nemohoucího rodinného příslušníka).

Podle Varvařovského ale případy lidí, kteří se na něj obrátili, jednoznačně nasvědčují tomu, že praxe je jiná, než tvrdí ministr Drábek.

"Konkrétní příklady nasvědčují tomu, že takto pojatá veřejná služba by mohla porušovat právo na spravedlivou odměnu za práci a přiměřené hmotné zabezpečení, garantované Listinou základních práv a svobod, či dokonce zákaz nucené práce," uvádí Varvařovský - mimo jiné také bývalý ústavní soudce.

Naprostá nestydatost

Podle ombudsmana posílají úřady práce na veřejnou službu ty nezaměstnané, kterým by stát měl pomoci jinak - tedy starší lidi před důchodem, zdravotně postižené nebo rodiče s dětmi. A uklízet musí i lidé, kteří mají vzdělání na to, aby dělali jinou práci.

"Uchazeči se často cítí zasaženi na své lidské důstojnosti, pokud mají vykonávat například úklidové práce, a to i přes to, že by svým vzděláním mohli přispět ke kvalifikovanější práci," uvedl ombudsman ve své zprávě.

Varvařovský se tak přidal ke kritikům z řad neziskových sdružení a expertů, kterým se podoba veřejné služby nelíbí. Například bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová uvedla, že "takto konstruovaná veřejná služba je naprostá nestydatost".