Praha - I když má Česko v období 2007-2013 dostat nejvíc evropských dotací na obyvatele, letos a možná i napřesrok bude vůči Evropské unii v mínusu.
Politici se už navzájem začali obviňovat, kdo za to může.
Příslib Evropské komise, že vyplatí v příštích sedmi letech 26,7 miliard eur (v korunách jde o částku přes 750 miliard), označovali za jedinečnou a neopakovatelnou vyhlídku, jak modernizovat Českou republiku. Dnes už je však jisté, že Česko začne peníze čerpat nejdříve na podzim 2008 a příspěvek evropskému rozpočtu ve výši třiceti miliard korun musí platit stále.
I když bude dostávat finance za dobíhající projekty z rozpočtového období 2004-2006 a i když se nezastaví proud přímých plateb zemědělcům, dostanou se Češi s největší pravděpodobností mezi tzv. "čisté plátce". Do této kategorie se počítají bohatší země, které bruselskému rozpočtu odvádějí víc, než z něho dostanou.
"Může se to opakovat i v roce 2008," varuje Arnošt Marks, který ještě v září řídil odbor na ministerstvu pro místní rozvoj a byl za čerpání evropských fondů odpovědný.
Prohlédněte si přehlednou grafiku: Jak se Česko stane čistým plátcem?
Hořký první rok
Česko se v přípravě na čerpání fondů zdrželo víc než o rok. Tento pátek přijedou zástupci Evropské komise projednat do Prahy Národní strategický referenční rámec, jakýsi obecný jízdní řád, podle kterého se bude 750 miliard čerpat.
Experti předpokládají, že bruselští komisaři sdělí dílčí připomínky, česká strana během čtrnácti dnů dokument upraví a komise ho do konce června schválí.
Dalším krokem však musí být jednání o čtyřiadvaceti operačních programech, podle kterých se už budou finance konkrétně čerpat. Může být tvrdší než jednání o referenčním rámci. "Ten musí komise vzít pouze na vědomí. Operační programy se musí schválit a proto je budou v komisi víc kontrolovat," vysvětluje Marks.
Málokterý z programů tak může být vyhlášen dříve než v listopadu. "Výjimkou se může stát program Podnikání pro inovace od ministerstva průmyslu a program podpory venkova od ministerstva zemědělství, které jsou nejlépe připraveny," upřesňuje europoslanec Jan Březina (KDU-ČSL), který kvůli zdržení dotaci průběžně intervenuje.
Od schválení operačních programů však uplyne ještě rok, než je možné požádat Brusel o peníze. Půl roku po výzvách trvá, než ministerstva uzavřou konkrétní smlouvu o dotaci s žadatelem. Dalšího půl roku trvá výběrové řízení na konečného příjemce peněz z Bruselu. "To je ještě optimistický odhad," míní Marks.
Odhad potvrzuje Dan Marek, který se evropskými dotacemi zabývá na olomoucké univerzitě. "První peníze přijdou až v druhém pololetí 2008," říká. Podle něho je nepochybné, že první rok nového kola dotací bude nepochybně hořký.
Dvě třetiny, když to půjde
Mnohem hůře se dá podle znalců předpovídat, jestli zdržením Česko přijde o významnou část ze 750 miliard. Rozpočtoví experti ministerstva financí neoficiálně říkají, že úspěchem bude, když se vyčerpá 70 procent slíbené částky.
Podle exředitele Markse jsou vyhlídky ještě horší, pokud se styl čerpání z české strany principiálně nezmění.
Celý projekt umožňuje zachránit tzv. pravidlo n+3, podle kterého se peníze určené pro rok 2007 může čerpat ještě o tři roky později. Stejný model platí až do roku 2010, pak se opět použije pravidlo n+2, které platilo do loňského roku.
Marks však tvrdí, že státní správa není připravena takový objem peněz umístit. Každé zdržení její úkol ještě komplikuje například v roce 2009 už bude mít na starost přes tři sta miliard korun.
Situace se může zjednodušit, pokud ministerstva včas připraví dostatečně jednoduché elektronické vzory žádostí a metodiky k tomu, jak je vyplňovat. Měly by být zveřejněny v nejbližších týdnech. "Teď je ještě na kritiku brzy," zdůrazňuje pedagog Marek.
Rok spánku
Viníkem zdržení je podle opozice současná vláda. "Možná, že nějakých deset, patnáct miliard nás ten Brusel bude letos stát místo toho, abychom měli ten příspěvek sto miliard čistých peněz," prohlásil předseda ČSSD Jiří Paroubek.
Vláda podle něho promarnila nejméně tři čtvrtě roku tím, že s Bruselem nejednala o referenčním rámci.
Bývalá Paroubkova vláda odeslala základní dokument už v květnu, v polovině září dostala Česká republika stanovisko komise s několika ostrými výhradami. Prakticky stejnou verzi rámce jen s mírným navýšením dotací pro kraje však dostal Brusel opět v březnu a také komise v dubnu zopakovala své stanovisko ze září.
Tento týden se mají zástupci ministerstva pro místní rozvoj shodnout s bruselskými úředníky nad verzí, která kopíruje rok starý dokument.
"Existují dva výklady, proč Brusel přijal původní verzi. Podle prvního se nechal přesvědčit od vyjednavačů, že je vlastně dobrá. Podle druhého pochopil, že nic lepšího už nedostane," komentoval zdlouhavý postup jednání europoslanec Březina.
Paroubkovu kritiku odmítl současný ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek. Pravicové vlády podle něho způsobily zdržení nejvýš dva měsíce, když chtěly pomoci krajům. "A to se nám myslím vyplatilo," řekl při slyšení ve sněmovně.
Podle Čunka i dalších vládních politiků mohou za odklad předchozí levicové kabinety, které se chovaly příliš bohorovně. Kdyby poslaly referenční rámec dříve, mohly se peníze čerpat třeba už letos v lednu.
Cizinci v Evropě
Arnošt Marks tvrdí, že ze zdržení nejde obvinit jednu konkrétní vládu. Hlavním důvodem je samotný fakt, že česká státní správa nedokáže efektivně zkombinovat českou a bruselskou legislativu spojenou s čerpáním.
České úřady nadále rozhodují o státních investicích do nejmenších podrobností shora. Pak kontrolují, jestli příjemci dotace plní nařízení do nejmenšího detailu, například jestli má nově postavená škola plánovaný počet oken.
Evropa naopak hodnotí úspěch dotací podle jejich výsledku. Pokud žadatel vysvětlí, jakým způsobem chce vyřešit nějaký problém, dostane při plnění značnou volnost. Nejde o počet oken u školy, ale o to, jestli se zlepšila nabídka vzdělání.
Skrytý konflikt pak nastává, když evropské dotace rozdělují ministerstva, která se musí držet rozpočtových pravidel České republiky.
"Největší překážkou je přizpůsobit evropské dotace českým rozpočtovým pravidlům," shrnuje Marks hlavní důvod dosavadních neúspěchů.
Stejné potíže mají i ostatní nové země. Řada z nich (dříve například Irsko a Portugalsko, dnes Pobaltí) se však potížím vyhne díky tomu, že jejich dřívější rozpočet s investicemi prakticky nepočítal. Proto mohly okamžitě přejít na evropský systém. Česko však v minulých letech investovalo a spojit dva úřední systémy je obtížný úkol.
Proto je Česko vedle Slovinska nejbohatší z nových členských zemí při čerpání dotací také nejpomalejší. Může ztrátu dohnat díky lepšímu technickému vybavení úřadů, to se však nemusí dařit úplně v každém případě.
